Spor o navrácení antických artefaktů z Britského muzea do Řecka vyvolal novou diplomatickou roztržku. Britský premiér Rishi Sunak na poslední chvíli zrušil schůzku se svým řeckým protějškem Kyriakosem Mitsotakisem v Londýně, která se měla uskutečnit v úterý odpoledne. Mitsotakis reagoval podrážděně. Obě strany se nyní viní z toho, že zrušení schůzky způsobily, informovala agentura DPA.
Sunak zrušil setkání s řeckým premiérem kvůli sporu o antické artefakty
Události: Řecko-britský spor o antické artefakty (zdroj: ČT24)
Sunakův mluvčí uvedl, že Atény předem slíbily, že o požadavcích na navrácení takzvaných Elginových mramorů nebudou veřejně hovořit. Tuto dohodu podle něj nedodržely, a proto britský premiér nabyl dojmu, že schůzka nepřinese žádný užitek.
Mitsotakisův úřad ovšem existenci takové dohody odmítl. Podle řeckého mluvčího nikdy nebylo pochyb, že téma vrácení původní sochařské výzdoby aténského chrámu Parthenón při setkání přijde na přetřes. „(Řecký) Premiér nastoluje otázku vrácení soch při každé příležitosti,“ dodal mluvčí.
Britský ministr dopravy Mark Haper předtím uvedl, že Londýn opakovaně řecké straně sdělil, že Elginovy mramory by měly zůstat součástí stálé sbírky Britského muzea.
Mitsotakis v prohlášení z pondělního večera uvedl, že jej Sunakovo rozhodnutí zrušit schůzku jen několik hodin před jejím konáním rozčílilo. „Postoje Řecka v otázce parthenónských soch jsou dobře známé,“ napsal. „Doufal jsem, že budu mít příležitost diskutovat o nich se svým britským protějškem, stejně jako o hlavních výzvách mezinárodní situace: Gaze, Ukrajině, klimatické krizi, migraci.“
Zhruba polovina dochovaných parthenónských soch je ve sbírkách Britského muzea v Londýně, zbytek se nachází v aténském muzeu. Mitsotakis v neděli v rozhovoru s BBC naléhal, aby Britové zbývající mramory vrátili Řecku. Současnou situaci přirovnal k roztrženému obrazu Mony Lisy, z něhož by polovina byla vystavena v pařížském Louvru a druhá polovina v Britském muzeu.
Spolupracovník ČT Kytka o navrácení antických památek do Řecka (zdroj: ČT24)
Mramory se do Británie dostaly v devatenáctém století
Parthenónské mramory vyvezl z Atén na začátku devatenáctého století tehdejší britský velvyslanec v Cařihradu (dnešní Istanbul) Thomas Bruce, hrabě z Elginu. Tvrdil, že k tomu dostal povolení úřadů Osmanské říše, pod níž tehdy řecká metropole spadala. Sochy pak v roce 1816 zakoupila britská vláda a umístila je do Britského muzea.
Velká Británie i Řecko uvedly, že spor ohrožuje možnost diskutovat o globálních otázkách, jako jsou války v Pásmu Gazy a na Ukrajině, migrace a klimatická krize. Mluvčí řecké vlády zároveň později podle agentury Reuters uvedl, že jeho země nemá v úmyslu spor eskalovat ani dopustit, aby pokazil obvykle dobré vztahy mezi oběma zeměmi.
Řecko o získání artefaktů ze svého území, které se nacházejí ve světových muzeích a soukromých sbírkách, usiluje dlouhodobě.
Na své straně má celou řadu světových osobností. „Londýn je už docela přeplněný. A v Řecku je spousta místa, skutečně spousta. Anglie by se tímto krokem mohla stát lídrem v návratech umění,“ míní herec Bill Murray. „Dokonce i průzkumy v samotné Anglii říkají, že by se sochy z Parthenonu měly vrátit,“ upozornil herec George Clooney.