Konzervativní strana Nová demokracie (ND) expremiéra Kyriakose Mitsotakise vyhrála nedělní parlamentní volby v Řecku a zajistila si většinu v parlamentu, ukazují neúplné oficiální výsledky po započítání více než devadesáti procent volebních okrsků. Podle údajů na webu listu Kathimerini se zisk ND ustálil nad čtyřiceti procenty, což by vzhledem k výsledkům ostatních stran stačilo na 158 křesel ve 300členném legislativním sboru. Krajně levicová strana Syriza na druhém místě ztrácela na vítěze přes 20 procentních bodů.
Vítězem řeckých parlamentních voleb je podle médií expremiér Mitsotakis
Mitsotakis tak míří ke druhému funkčnímu období. Řecko vedl od roku 2019 do května letošního roku, kdy se v zemi konaly první letošní parlamentní volby. ND si v nich připsala necelých 41 procent hlasů a krajně levicovou opoziční stranu Alexise Tsiprase Syriza porazila o více než 20 procentních bodů. Po květnových volbách se ovšem nepodařilo sestavit vládu, když ND těsně nedosáhla na většinu v parlamentu.
Mitsotakis proto pověření sestavit vládu prezidentce Katerině Sakellaropulosové vrátil. Koalici se nepodařilo následně sestavit ani levicovým stranám. Nyní ovšem ND pomáhá uplatnění nového volebního zákona, který posiluje pozici vítěze voleb.
„Naše cíle jsou vysoké a musí být vysoké před druhým funkčním obdobím, které transformuje Řecko,“ řekl Mitsotakis. Krátce nato mu k volebnímu vítězství poblahopřál český premiér Petr Fiala (ODS). „Přeji úspěšné a rychlé sestavení nové vlády a těším se na naši další spolupráci!“ napsal na Twitteru.
Řekové poslali do parlamentu celkem osm stran
Nedělním výsledkem okolo 40 procent hlasů by Mitsotakis prakticky zopakoval své zisky z květnových voleb i z hlasování v roce 2019, na druhé straně podle komentátorů pokračoval propad premiéra z let 2015 až 2019 Alexise Tsiprase. Bojuje tak o politické přežití, píše AP. V projevu po sečtení většiny hlasů řekl, že Syriza utrpěla porážku, odchod z čela strany ale neoznámil a hovořil o potřebě silné opozice. „Tuto roli může plnit jedině Syriza,“ prohlásil.
Do parlamentu míří také sociálnědemokratická strana Pasok s 12 procenty, na čtvrtém místě se umístili řečtí komunisté.
Třináct křesel by v tomto scénáři připadlo straně Sparťané, kterou média označují za nástupce neonacistického uskupení Zlatý úsvit. To mezi lety 2015 a 2019 mělo v parlamentu 18 křesel, později bylo označeno soudem za zločineckou organizaci a její lídři skončili ve vězení.
Mitsotakis slibuje „stabilní a efektivní vládu“
Ve vítězném projevu večer Mitsotakis uvedl, že bude premiérem všech Řeků. Slíbil ekonomický růst, který by přinesl zvyšování mezd, jakož i reformu zdravotnictví. Před jásajícím davem uvedl, že mu výsledek voleb dává silný mandát k zavádění potřebných reforem, jakkoli předběžné údaje svědčily o volební účasti jen těsně nad 50 procenty.
V kampani Mitsotakis sliboval transformovat řecké zdravotnictví a soudnictví, která patří k nejpomalejším v Evropě, napsal list Financial Times. „Nebude to jednoduché,“ komentoval politolog Dimitris Papadimitriu působící na Manchesterské univerzitě s odkazem na silné lobbistické skupiny a „ultraodolnou byrokracii“. Výsledek voleb nicméně podle něj dává ND příležitost „dominovat v dohledné budoucnosti politické krajině“.
Ekonomické úspěchy, ale také skandály
Mitsotakis má za sebou čtyři roky u moci, během kterých provedl svou zemi pandemií covidu-19 a připsal si jisté ekonomické úspěchy, které přispěly k obratu řeckého hospodářství po dluhové krizi z konce první dekády tohoto století. Zároveň ale čelí kritice kvůli skandálu s odposlechy politiků, novinářů a vysokých státních úředníků a v souvislosti s tvrdou imigrační politikou.
Několik dní před volbami ve vodách na jih od Řecka ztroskotala loď se stovkami migrantů, přičemž případ opět oživil podezření týkající se nedostatečně aktivního počínání řecké pobřežní stráže. Zda ale incident nějak ovlivní voliče, není podle politologů jasné.
