Rishi Sunak

Konzervativní strana vedla Velkou Británii čtrnáct let. Během nich Londýn nasměrovala k brexitu, musela se vypořádat s pandemií koronaviru a aférami s ní spojenými. V současnosti zemi sužují problémy zdravotního systému a krize životních nákladů. Podle předvolebních průzkumů čelí toryové v blížících se parlamentních volbách výrazné porážce.

Po čtrnácti letech v opozici směřuje na výsluní britská Labouristická strana, která by podle některých průzkumů mohla získat rekordní počet křesel v Dolní sněmovně. Podle expertů stojí za vzestupem labouristů zejména skandály a chaotický způsob vládnutí konzervativců. V posledních letech se podařilo stranu stabilizovat, očistit od antisemitismu a přivést zpět k levému středu. Zásluhy na tom má nový lídr Keir Starmer, který slibuje změnu ve vedení země, vyřešení bytové krize a podporu státního zdravotnictví. Ve straně ale čelí kritice kvůli upuštění od některých slibů a příliš proizraelským postojům.

Favoritem britských voleb jsou podle dosavadních průzkumů labouristé, kteří posilují na úkor slábnoucích konzervativců premiéra Rishiho Sunaka. Do výsledků ale chtějí promluvit i menší strany. Hlasy konzervativců by mohlo ubrat uskupení Reform UK, s nímž už poosmé kandiduje do Dolní sněmovny Nigel Farage. Naopak podporu labouristů chce umazat Skotská národní strana, která dlouhodobě usiluje o vyhlášení nezávislosti. Překvapením voleb pak mohou být i Liberální demokraté.

Britský konzervativní premiér Rishi Sunak a předseda opozičních labouristů Keir Starmer se utkali v poslední předvolební televizní debatě. Sunakovi konzervativci zaostávají v průzkumech za labouristy o zhruba dvacet procentních bodů. Premiér obvinil Starmera z toho, že se k zemi nevyjadřuje na rovinu v otázkách migrace, daní a práv žen, a vyzval voliče, aby se labouristům „nepoddávali“. Starmer prohlásil, že Sunak je příliš bohatý na to, aby chápal obavy většiny obyčejných Britů.

Vysoké životní náklady, krizi dostupného bydlení, inflaci, přehlcení zdravotního systému a neustávající proud migrantů řeší Britové před parlamentními volbami. Nálada ve Spojeném království přitom není optimistická, řada průzkumů ukazuje nespokojenost velké části obyvatel s vývojem v posledních letech. Velká Británie tak čelí mnoha výzvám, na jejichž řešení nabízejí politické strany různé recepty. Předvolební kampaní hýbají ale i skandály politiků.

Pokud někdo využil interní informace k sázení na datum britských parlamentních voleb, měl by se zodpovídat před zákonem a zároveň bude vyloučen z Konzervativní strany. V debatě na stanici BBC to prohlásil premiér Rishi Sunak. Dalšími tématy byly důsledky brexitu nebo britský zdravotní systém, o kterém se Sunakem diskutovali předseda Labouristické strany Keir Starmer, předseda Skotské národní strany John Swinney a předseda Liberálních demokratů Ed Davey.

Keir Starmer vede labouristy v britských parlamentních volbách a očekává se, že se svou stranou výrazně zvítězí. Nyní v předvolebním období britský deník Daily Mail zveřejnil, že Starmer před 38 lety pobýval v Československu. Společně s dalšími šestnácti studenty z celého světa pracoval v Lidicích na obnově památníku připomínajícího nacistické zločiny z druhé světové války. Daily Mail uvádí, že Starmer se objevil ve špionážních spisech StB, ovšem podle dostupných zdrojů není prokazatelné, že s ní spolupracoval.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.

Dolní sněmovna britského parlamentu se rozpustila, podle pravidel se tak děje pětadvacet pracovních dní před volbami, které se uskuteční 4. července. Král Karel III. k tomu vydal ceremoniální rozhodnutí, které mu předložila vláda. Mezi poslanci měla ve sněmovně převahu Konzervativní strana, po jejích 14 letech u moci se však očekává vítězství labouristů.

Britský premiér Rishi Sunak překvapil ve středu večer britskou veřejnost, když před sídlem premiérů 10 Downing Street v Londýně oznámil termín parlamentních voleb – 4. července. Čekalo se přitom, že volby, ve kterých má jeho Konzervativní strana podle průzkumů mnohem menší šance na úspěch než její největší soupeři z řad labouristů, odloží až na podzim. Podle některých politických komentátorů Sunak vsadil na to, že se v posledních dnech zlepšilo několik významných ukazatelů britské ekonomiky, a chce nyní pozitivních nálad ve společnosti využít pro kampaň.

Britský premiér Rishi Sunak ve středu vpodvečer oznámil, že parlamentní volby se uskuteční v zemi už 4. července. Potvrdil tak informace médií, která mluví o překvapení. Původně se totiž čekalo, že volby budou nejdříve na podzim. Sunak králi Karlu III. navrhl rozpuštění parlamentu a panovník s tím souhlasil. Očekává se, že letní hlasování s přehledem vyhrají opoziční labouristé, kteří s velkým náskokem vedou předvolební průzkumy. K moci by se tak vrátili po čtrnácti letech.

Britská vláda vyplatí další odškodné desítkám tisíc lidí, kteří se kvůli kontaminované krvi v letech 1970 až 1991 nakazili v britských nemocnicích virem HIV či žloutenkou, oznámil úřad premiéra Rishiho Sunaka. Londýn vytvoří orgán, který bude žádosti vyřizovat, aby se lidé s nárokem na odškodnění dočkali peněz již letos. Každý z nich bude moci získat až 210 tisíc liber (šest milionů korun), uvedl zástupce Sunakova úřadu John Glen. Celkem by odškodnění mohlo dosáhnout deseti miliard liber.

Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica odsuzují přední evropští politici. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a německý kancléř Olaf Scholz uvedli, že podobné násilné činy nepatří do evropské společnosti. Za šokující označili zprávu o útoku polský premiér Donald Tusk, britský ministerský předseda Rishi Sunak či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán hovoří o „ohavném útoku na přítele“. Americký prezident Joe Biden uvedl, že Spojené státy nabídly Slovensku pomoc. K atentátu se vyjádřil i ruský vládce Vladimir Putin, podle něj nemá ospravedlnění.

Starostou Londýna byl znovuzvolen labourista Sadiq Khan. Volby dokázal vyhrát potřetí v řadě, což se dosud nikomu jinému nepodařilo, informoval server BBC News. Podle oficiálních výsledků voleb získal téměř 44 procent hlasů a porazil svou soupeřku z Konzervativní strany Susan Hallovou. Khan se stal v roce 2016 prvním muslimem, který kdy stanul v čele západní metropole.

Britští opoziční labouristé zvítězili ve čtvrtečních doplňovacích parlamentních volbách ve volebním obvodu Blackpool South, kde sebrali parlamentní křeslo vládnoucím konzervativcům. Výrazně lépe než vládní strana si levice vede i v průběžném sčítání místních voleb, které jsou považovány za poslední velký test voličských nálad před letošními parlamentními volbami. Šéf konzervativců Richard Holden připustil, že jeho strana zažila těžkou noc.

Policie ve Spojeném království začala zadržovat migranty, kteří do země přišli nelegálně a byli vybráni do první vlny deportací do Rwandy. S odvoláním na ostrovní ministerstvo vnitra o tom informují média. K deportacím může docházet díky zákonu, který v dubnu prosadili konzervativci pod vedením premiéra Rishiho Sunaka. Nová legislativa ovšem čelí vlně kritiky.

Spojené království se dostalo do sporu se sousedním Irskem. Londýn minulý týden schválil zákon, podle nějž migranti, kteří do Británie připlují nelegálně, mohou být deportováni do Rwandy. Někteří ze strachu začali odcházet do Irska a Spojené království je odmítá převzít zpět.

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl v úterý britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy, kde jednal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Británii čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“, zmínil ministerský předseda.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Brexit Velké Británii přináší nekončící nadílku změn a opatření. Příští úterý vstoupí v platnost druhá fáze kontrol dovozu potravin z Evropské unie. Tři roky po opuštění společného trhu a osm let po referendu. Opatření dopadá zejména na nezávislé a malé dovozce. Vláda – také v duchu brexitu – odmítla návrh Evropské komise obnovit výměny studentů.

Britští poslanci schvalují speciální zákon, který má umožnit deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Opozice s ním nesouhlasí. Premiér Rishi Sunak ale prohlásil, že se zákonodárci ze sálu nehnou, dokud norma neprojde. První letadla by měla podle něj odstartovat nejpozději v červenci.

Představitelé řady států v pátek opět vyzvali ke snížení napětí na Blízkém východě po zprávách o nočních, patrně izraelských úderech na íránském území a o ranním útoku na pozice protivzdušné obrany v Sýrii. Izrael se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil a íránská strana oficiálně nepřiznala škody.

Izraelská armáda oznámila stažení většiny svých jednotek z jihu Pásma Gazy. Ministr obrany Joav Galant odpoledne uvedl, že vojáci se stáhli, aby se připravili na další operace. V Gaze pokračuje konflikt, který rozpoutala teroristická organizace Hamás svým útokem na Izrael před půlrokem. Izrael také v noci provedl vzdušné údery v údolí Bikáa na východě Libanonu proti pozicím další teroristické organizace Hizballáh. Zároveň Jeruzalém čelí opakovanému volání po míru.