Britští politici zahájili poslední den kampaně před čtvrtečními parlamentními volbami. Podle posledních průzkumů přinesou jasné vítězství opozičních labouristů pod vedením Keira Starmera a konec vlády konzervativního premiéra Rishiho Sunaka. Obě hlavní strany se snaží na poslední chvíli přesvědčit nerozhodnuté voliče. Konzervativci, kterým se v kampani nečekaně pokusil pomoci expremiér Boris Johnson, varují před zvyšováním daní chystaným labouristy. Ti naopak slibují skoncovat s „chaotickou ekonomikou“ pravicové vlády.
Volební modely přisuzují Starmerovým labouristům nejen vítězství, ale také rekordní většinu na úrovni okolo 450 z celkových 650 mandátů. Patrně tak skončí čtrnáct let vlády konzervativců, za něž je Sunak pátým premiérem v řadě.
Labouristé chtějí dosáhnout co nejvýraznější většiny, a proto i během posledního dne kampaně přesvědčují voliče, že pouze hlas pro ně je „zárukou změny“.
„Nezapomínejte na ekonomický chaos, za který Britové stále ještě platí,“ prohlásil ve středu podle agentury Reuters koordinátor labouristické kampaně Pat McFadden. Ti letos neopakují radikálněji levicové slogany z doby Jeremyho Corbyna, pod jehož vedením jasně prohráli minulé volby v roce 2019. Kampaň soustředili kolem slibu oživení stagnující ekonomiky.
Sunakova strana se naopak snaží Brity přesvědčit, že obrat k hospodářskému růstu a prosperitě pro všechny již nastal.
„Lidé mohou vidět, že už jsme otočili vývoj,“ prohlásil podle agentury AP premiér Sunak, který odmítl tvrzení, že jsou volby již rozhodnuté. V posledních dvou dnech kampaně se vypravil mezi farmáře, do distribučního skladu potravin či do supermarketu mezi nakupující.
„Nedá se říct, že by strany mohly nyní nějak zásadně změnit předvolební průzkumy. To znamená – to, co nestihly do dnešního dne, už pravděpodobně nedoženou,“ přiblížil ve středu z Londýna tamní zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.
Někteří přední konzervativní politici již veřejně přiznávají, že jejich stranu čeká těžká porážka. „Je potřeba si přečíst vzkaz napsaný na zdi: je po všem a musíme se připravit na opoziční realitu a frustraci,“ napsala v deníku The Daily Telegraph někdejší ministryně vnitra Suella Bravermanová, podle níž mohou konzervativci doufat ve výsledek, který jim umožní být silnou opozicí. Ministr práce Mel Stride řekl stanici Times Radio, že se obává drtivého vítězství labouristů, které přinese „velmi slabou a nevýznamnou opozici“.
Lídr labouristů Starmer k těmto prohlášením konzervativců poznamenal, že v nich vidí taktiku, se kterou se vláda snaží ve voličích vzbudit strach z drtivého vítězství jeho strany, a dostat je tak k urnám.
Návrat Johnsona
Do kampaně se vložil i jeden z jeho předchůdců v premiérském křesle Johnson, který jasně vyhrál minulé volby, byl však předloni nucen rezignovat kvůli množícím se skandálům. Johnson, který má mezi konzervativci stále řadu příznivců, nabádal voliče, aby podpořili pravici a zabránili „zničení“ úspěchů, které jeho strana u moci pro Británii dosáhla.
Johnson prohlásil, že jej o pomoc v kampani požádal Sunak, který podle něj prosazuje výrazně odlišnou politiku od té jeho. Současný premiér vystoupil na stejné pódium krátce po Johnsonově odchodu, společně se neobjevili, což média interpretují jako známku přetrvávajících neshod.
Expremiér původně se zapojením do kampaně nepočítal, pokračoval zpravodaj Dolanský. „Pronesl projev, který byl velice uvolněný. Sklidil velký aplaus, je otázka, zda to konzervativcům pomůže,“ dodal. Britská média si navíc všimla toho, že mezi Sunakem a Johnsonem nedošlo ke vřelejšímu přijetí, nepodali si prý ani ruce.
Britská média se shodují, že závěr kampaně výsledek voleb těžko zvrátí a v zemi po čtvrtečním hlasování nastane střídání u moci.
Lídr labouristů Starmer, kterého Johnson ve svém vystoupení ostře kritizoval, označil expremiérovo zapojení do kampaně za další důkaz „chaosu a rozdělenosti“ v Konzervativní straně.
Mediální pokrytí
Největší mediální zastoupení měly podle očekávání v britských médiích obě největší strany, přiblížil sociolog médií Václav Štětka z Loughborough University. „Poměr – pokud jde o pokrytí ze strany jak televizí, tak tištěných médií – je v podstatě vyrovnaný. (...) Výrazně menší poměr zastoupení mají menší strany – Liberální demokraté, Reformisté Nigela Farage a některé další strany. Ty ale sehrávají v pokrytí volební kampaně velice marginální roli,“ podotknul.
Britská veřejnoprávní stanice BBC – stejně jako ostatní média – mají ze zákona povinnost přistupovat k pokrytí volební kampaně nestranně. „Dá se říci, že pokud jde o vysílací média – zejména stanice BBC a Sky News, ta přistupují k jednotlivým kandidátům a stranám v podstatě stejně, férově,“ dodal.
Jak to vidí Češi v Anglii
Politoložka ze St Antony's College na University of Oxford Magda Leichtová uvedla v pořadu Události, komentáře, že volební kampaň byla relativně férová a nebyla nijak vyhrocená. Dodala, že se téměř neřešila otázka brexitu, který byl hlavním tématem minulé volební kampaně. „Většina lidí se však shodne, že nepřinesl své plody. A někteří říkají, že k tomu je potřeba ještě nějaký čas.“ Ani labouristé se v případě svého vítězství nehodlají zasazovat o návrat Británie do Evropské unie, na jednotný trh, do celní unie. „Je to uzavřená kapitola,“ dodala. Připodobnila to k posttraumatickému syndromu, ke kterému se nikdo nechce vracet. Byla to doba velkého rozdělení společnosti, které si nikdo nechce připomínat.
Český manažer působící v Londýně Matouš Michněvič připomněl ve stejném pořadu, že ekonomická situace země se za Sunaka zlepšila a Anglie roste rychleji než kontinentální Evropa. Řekl také, že volební program konzervativců je velmi podrobný, zatímco labouristů hodně vágní. „Uvidíme, jak se s tím pan Starmer vypořádá. Bude muset hledat nové zdroje financování.“ Manažer proto od labouristů očekává zvýšení firemních daní či zdanění privátního školství, aby byly finance pro šest tisíc nových učitelů. Sám se však nedomnívá, že je to reálná cesta, která by přinesla slibované výsledky.
