Konzervativci

Britští reformisté se na dvoudenním sjezdu začínají připravovat na nástup k moci. Strana, která nyní vévodí průzkumům, získává body i hlasitou protiimigrační rétorikou. Lídr Nigel Farage slibuje, že do dvou týdnů od přijetí patřičných zákonů už žádné čluny s nelegálními běženci nepřistanou.

Červnový díl pořadu Fokus Václava Moravce se věnoval otázce, co znamenají škatulky „konzervativní“, nebo „liberální“. Co všechno se do nich vejde a nejsou už přežilé? Diskutovali o tom europoslanci Markéta Gregorová (Piráti) a Filip Turek (za Přísahu a Motoristy sobě), filozofka Tereza Matějčková, etik Marek Vácha, odborová právnička Šárka Homfray a ekonom Miroslav Singer. Mluvilo se také například o rozdělení na pravici a levici, o socialismu, morálce nebo o roli Evropy a různých kvót.

Protiimigrační strana Reform UK vedená Nigelem Faragem zaznamenala úspěch ve čtvrtečních místních volbách v Anglii a v doplňovacích volbách získala také další křeslo v britském parlamentu ke čtyřem stávajícím mandátům. Parlamentní křeslo si připsala s náskokem pouhých šesti hlasů, což byl podle Reuters nejmenší rozdíl v historii. Kvůli těsnému výsledku musela volební komise hlasy přepočítat, Farage nicméně svou stranu ihned prohlásil za hlavní opozici vůči labouristickému premiérovi Keiru Starmerovi.

Obyvatelé Kanady v předčasných volbách vybírají složení nového parlamentu. Největší šance na vítězství průzkumy přisuzují vládnoucím liberálům, přestože ještě před dvěma měsíci za opozičními konzervativci výrazně zaostávali. Pomohla jim obchodní válka i výhružky ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. Právě diplomacie a reakce na Trumpovu rétoriku o připojení Kanady k USA tak byly hlavním tématem pro favorita a současného premiéra Marka Carneyho. Jeho konzervativní soupeř Pierre Poilievre naopak přitáhne voliče, kteří chtějí zásadní změnu.

Spojenými státy se ve velkém šíří šikana politických a názorových protivníků. Stěžují si na ni veřejně činní liberálové i konzervativci. V rozdělené americké společnosti se podle nich hojně vyskytuje takzvaný swatting, pojmenovaný po policejní zásahové jednotce swat. Jde o falešné nahlášení výbušniny či třeba vraždy, avšak s všudypřítomnými zbraněmi nebo s přehnanou reakcí policistů může skončit špatně. Situace je natolik vážná, že se jí zabývá už i Bílý dům.

Nelegální migrace by měla být řešena stejně jako terorismus, prohlásil britský premiér Keir Starmer při zahájení summitu o migraci a společné strategii proti gangům převážejícím migranty. Podle předsedy vlády způsobila špatná organizace příliš mírný postoj Británie v otázce nelegální migrace, což zločinecké gangy převážející migranty vnímají jako pozvánku do země. Gangy využívají také nejednotnost orgánů evropských zemí, míní podle webu BBC Starmer.

Americký soud zablokoval nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zakazuje transgender osobám sloužit v armádě. Jedná se o druhé celostátní soudní rozhodnutí proti tomuto opatření během dvou týdnů, píše agentura AP. Trump zároveň ve čtvrtek nařídil, aby byla z rozsáhlého muzejního komplexu Smithsonian Institution odstraněna „nevhodná, rozdělující nebo protiamerická ideologie“.

Každý pátý Brit, který volil v loňských červencových volbách konzervativce, by nyní dal svůj hlas protiimigrační pravicové straně Reform UK Nigela Farage. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, o kterém informovala stanice Sky News. Poprvé tak v průzkumu YouGov strana, která bývá označována za populistickou, těsně předstihla vládnoucí labouristy i opoziční konzervativce, kteří se dlouhodobě střídají u moci.

Britskou opoziční Konzervativní stranu nově povede bývalá ministryně obchodu Kemi Badenochová, nahradí dosavadního lídra a někdejšího premiéra Rishiho Sunaka. Ve stranické volbě Badenochová porazila bývalého náměstka ministra vnitra pro přistěhovalectví Roberta Jenricka. Výsledky hlasování v sobotu oznámila strana.

Zatím se nikdy v Británii nestalo, aby takováto akce byla zneužita dezinformační scénou, řekl v pořadu Interview ČT24 zpravodaj ČT v Británii Lukáš Dolanský. Reagoval tak na násilné protesty po pondělní vraždě tří dívek v Southportu. Podle něj je vede extrémní pravice a nejde o spontánní akci místních obyvatel, kteří naopak protesty odsuzují.

Není vyloučené, že přesně za rok budou další parlamentní volby a může se stát, že extrémní pravici narostou další procenta, řekla v Událostech, komentářích režisérka a spisovatelka Andrea Sedláčková k volbám ve Francii s tím, že v zemi obecně vládnou emoce. Britský velvyslanec Matt Field zmínil, že naopak v Británii se vláda po volbách ustanovila velmi rychle, jak bývá obvyklé. Podotkl, že Britové situaci ve Francii velmi pečlivě sledují.

Labouristická strana dosáhla v britských volbách do sněmovny mimořádného úspěchu a téměř dorovnala svůj dosud nejlepší výsledek. Do čela nové vlády se postaví vůdce labouristů Keir Starmer. Naopak historickou porážku utrpěli konzervativci v čele se současným premiérem Rishim Sunakem.

Ve Velké Británii se uzavřely volební místnosti a začíná sčítání hlasů. Výsledky rozhodnou o tom, jak bude vypadat rozdělení 650 křesel v dolní sněmovně tamního parlamentu. Vítěz bude také sestavovat příští britskou vládu. Podle takzvaných exit pollů drtivě vyhráli středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicoví konzervativci po 14 letech u moci zřejmě utrpěli porážku, jakou strana ještě nezažila. Další křesla patrně obsadí liberální demokraté, nacionalistická strana Reform UK nebo skotští nacionalisté.

Voliči ve Spojeném království si ve čtvrtek vyberou nové členy dolní komory parlamentu ve volbách. Podle komentátorů může hlasování „otřást tamní politickou scénou“. K zisku většiny hlasů podle všeho směřují středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicové Konzervativní straně po čtrnácti letech hrozí podle volebních modelů porážka, jakou v moderní éře nezažila. Od 23 hodin začíná v České televizi speciální volební vysílání, které potrvá do jedné hodiny po půlnoci.

Britští politici zahájili poslední den kampaně před čtvrtečními parlamentními volbami. Podle posledních průzkumů přinesou jasné vítězství opozičních labouristů pod vedením Keira Starmera a konec vlády konzervativního premiéra Rishiho Sunaka. Obě hlavní strany se snaží na poslední chvíli přesvědčit nerozhodnuté voliče. Konzervativci, kterým se v kampani nečekaně pokusil pomoci expremiér Boris Johnson, varují před zvyšováním daní chystaným labouristy. Ti naopak slibují skoncovat s „chaotickou ekonomikou“ pravicové vlády.

Favoritem britských voleb jsou podle dosavadních průzkumů labouristé, kteří posilují na úkor slábnoucích konzervativců premiéra Rishiho Sunaka. Do výsledků ale chtějí promluvit i menší strany. Hlasy konzervativců by mohlo ubrat uskupení Reform UK, s nímž už poosmé kandiduje do Dolní sněmovny Nigel Farage. Naopak podporu labouristů chce umazat Skotská národní strana, která dlouhodobě usiluje o vyhlášení nezávislosti. Překvapením voleb pak mohou být i Liberální demokraté.

Britský konzervativní premiér Rishi Sunak a předseda opozičních labouristů Keir Starmer se utkali v poslední předvolební televizní debatě. Sunakovi konzervativci zaostávají v průzkumech za labouristy o zhruba dvacet procentních bodů. Premiér obvinil Starmera z toho, že se k zemi nevyjadřuje na rovinu v otázkách migrace, daní a práv žen, a vyzval voliče, aby se labouristům „nepoddávali“. Starmer prohlásil, že Sunak je příliš bohatý na to, aby chápal obavy většiny obyčejných Britů.

Keir Starmer vede labouristy v britských parlamentních volbách a očekává se, že se svou stranou výrazně zvítězí. Nyní v předvolebním období britský deník Daily Mail zveřejnil, že Starmer před 38 lety pobýval v Československu. Společně s dalšími šestnácti studenty z celého světa pracoval v Lidicích na obnově památníku připomínajícího nacistické zločiny z druhé světové války. Daily Mail uvádí, že Starmer se objevil ve špionážních spisech StB, ovšem podle dostupných zdrojů není prokazatelné, že s ní spolupracoval.

Britský premiér Rishi Sunak překvapil ve středu večer britskou veřejnost, když před sídlem premiérů 10 Downing Street v Londýně oznámil termín parlamentních voleb – 4. července. Čekalo se přitom, že volby, ve kterých má jeho Konzervativní strana podle průzkumů mnohem menší šance na úspěch než její největší soupeři z řad labouristů, odloží až na podzim. Podle některých politických komentátorů Sunak vsadil na to, že se v posledních dnech zlepšilo několik významných ukazatelů britské ekonomiky, a chce nyní pozitivních nálad ve společnosti využít pro kampaň.

Britský premiér Rishi Sunak ve středu vpodvečer oznámil, že parlamentní volby se uskuteční v zemi už 4. července. Potvrdil tak informace médií, která mluví o překvapení. Původně se totiž čekalo, že volby budou nejdříve na podzim. Sunak králi Karlu III. navrhl rozpuštění parlamentu a panovník s tím souhlasil. Očekává se, že letní hlasování s přehledem vyhrají opoziční labouristé, kteří s velkým náskokem vedou předvolební průzkumy. K moci by se tak vrátili po čtrnácti letech.

Evropská unie nabídla Britům dohodu, která by umožnila mladým lidem Spojeného království ve věku 18 až 30 let pracovat a studovat v Unii po dobu až čtyř let, a podobná možnost by se otevřela také v obráceném směru. Labouristé se k návrhu staví skepticky, konzervativci o něm chtějí vědět víc. Informoval o tom deník The Financial Times.

Náhlý konec irského premiéra Lea Varadkara upozornil na to, že i v sousední Velké Británii může podle aktuálních průzkumů volebních preferencí dojít ke změně na pozici předsedy vlády. Vládní konzervativci se proto hlasování snaží co nejvíce odsunout. Naopak opoziční labouristé, s historicky nejvyšší popularitou, volby požadují co nejdřív.

V Íránu se konají první volby od krvavého potlačení masivních protestů v roce 2022, které následovaly po úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v policejní vazbě. Obyvatelé islámské republiky budou vybírat poslance z rekordního počtu uchazečů, takřka všechny reformisty ale úřady předem vyřadily ze hry. Teherán má obavy z extrémně nízké účasti v zemi, kde velká část společnosti podle expertů rezignovala na to, že by volby mohly být spravedlivé a vést ke změně. Režim navíc znemožnil znovuzvolení exprezidenta Hasana Rouháního do klíčové Rady expertů, která bude časem vybírat nástupce nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Právě reformista Rouhání byl jedním z možných kandidátů. Podle expertů je tak předem jasné, že volby dál posílí konzervativní síly.

Britští konzervativci přišli o obě poslanecká křesla ve čtvrtečních doplňovacích volbách. Konaly se v anglických obvodech Tamworth a Mid-Bedforshire, tedy v tradičně konzervativních baštách vládní strany. Tentokrát však přesvědčivě zvítězili opoziční labouristé, informuje agentura Reuters. Lídr labouristů Keir Starmer v reakci na volební vítězství prohlásil, že jeho strana „překresluje politickou mapu“. Podle analytiků výsledek vyvolá silnou nervozitu mezi konzervativci před parlamentními volbami v nadcházejícím roce.