Favoritem britských voleb jsou podle dosavadních průzkumů labouristé, kteří posilují na úkor slábnoucích konzervativců premiéra Rishiho Sunaka. Do výsledků ale chtějí promluvit i menší strany. Hlasy konzervativců by mohlo ubrat uskupení Reform UK, s nímž už poosmé kandiduje do Dolní sněmovny Nigel Farage. Naopak podporu labouristů chce umazat Skotská národní strana, která dlouhodobě usiluje o vyhlášení nezávislosti. Překvapením voleb pak mohou být i Liberální demokraté.
Farage, SNP či liberálové chtějí nahlodat váhavé britské voliče
Na možné oslabení vládních konzervativců spoléhá při červencových volbách někdejší člen Konzervativní strany Nigel Farage. S uskupením Reform UK – dříve Strana brexitu (Brexit Party) – by mohl podle predikce agentury YouGov vzít konzervativcům pět křesel. Na horní hranici intervalu spolehlivosti modelu by strana mohla získat dokonce sedmnáct křesel.
To je podle některých britských médií velký skok hned v několika ohledech. Strana totiž během posledních předčasných voleb v roce 2019 nezískala žádné křeslo. Tuto hranici si navíc Reform UK držela ještě na začátku června letošního roku. Pak ovšem ohlásil Farage svůj politický návrat. Uskupení spoluzakládal s Catherine Blaiklockovou, lídrem je v současnosti Richard Tice.
Brexit jsme nevytěžili, hlásá Farage
Predikce během několika dnů otočila, a pravicově populistické uskupení má reálnou šanci na zvolení. Kandidatura euroskeptika, hlasitého kritika několika britských vlád, tahouna brexitu i podporovatele amerického exprezidenta Donalda Trumpa by tak mohla obrat o část hlasů Sunakovy konzervativce.
Farage se z britské politiky stáhl před pěti lety a věnoval se kariéře v médiích. Jeho kandidatuře nic nenasvědčovalo ani v době vypsání parlamentních voleb, názor však během deseti dnů změnil. Dvacet let působil ve funkci europoslance, navíc se stavěl za odchod Spojeného království z Evropské unie.
Až v loňském roce připustil, že brexit Británii ublížil – ovšem ne jeho vinou. „Nevytěžili jsme z brexitu takový ekonomický zisk, jaký jsme mohli. Brexit prokázal bohužel to, že naši politici jsou stejně neschopní, jako byli komisaři v Bruselu,“ prohlásil v květnu loňského roku.
Farage v těchto volbách kandiduje ve volebním okrsku Clacton, kde téměř polovina dospělých není ekonomicky aktivní a pětina lidí nikdy nepracovala. V parlamentu už člen Reform UK tuto přímořskou oblast zastupoval. Šedesátiletý Farage do Westminsterského paláce kandidoval celkem sedmkrát, pokaždé mu ale křeslo uniklo.
Vládnoucí konzervativci premiéra Sunaka se v poslední době potýkají s nízkou voličskou podporou. Model, na nějž odkazuje server Politico, jim přičítá zisk nejméně mandátů za celou historii strany.
Celostátní podíl hlasů pro Reform UK může být podle serveru Politico okolo sedmnácti procent, což z ní momentálně činí třetí nejsilnější uskupení. Model však upozorňuje na to, že v britském systému to neznamená zisk třetiny křesel, která jsou k mání. Ve skutečnosti je z pěti křesel, která by měla strana podle prognóz získat, bezpečné pouze Farageovo křeslo.
Farage nabízí smlouvu s veřejností
Nigel Farage představil manifest Reform UK s řadou slibů, včetně navrhovaných výdajů ve výši 141 miliard liber ročně. Farageův program, který sám nazývá „smlouvou s britskou veřejností“, počítá podle komentátorů s „řadou populistických slibů“. Plánuje například rozsáhlé snížení daní z příjmů fyzických osob, které však ekonomové kritizují.
Daňové škrty zahrnují zvýšení minimální hranice pro daň z příjmu na dvacet tisíc liber ročně, zrušení kolkovného a zrušení dědické daně pro všechny majetky do dvou milionů liber. Reform UK uvedla, že plánuje financovat tyto škrty získáním čtyřiceti miliard liber ze snížení úroků vyplácených z rezerv Bank of England.
Institut pro fiskální studie však ve svém hodnocení plánů uvedl, že taková opatření „pravděpodobně nepřinesou ani polovinu“ této částky, a dodal, že daňové a výdajové plány strany spolu „nejdou dohromady“ a jsou mimo „s rezervou desítek miliard liber ročně“.
Podle Farage znamenají tyto plány „zásadní změnu“ britské ekonomiky a společnosti. Největší prospěch z nich prý budou mít lidé, kteří jsou „uvězněni na dávkách“. „Pro lidi na spodní hranici příjmové škály je zde mnohem více než pro kohokoli jiného,“ řekl.
Do voleb jdou reformisté i s plány na zrušení dědické daně pro všechny majetky a také snížení sazby daně z příjmu právnických osob z 25 na dvacet procent. Mezi další návrhy pak patří třeba i zavedení doživotního vězení pro odsouzené drogové dealery.
V programu se Farage zaměřuje i na problematiku migrace. Tvrdí, že chce zmrazit „zbytné“ přistěhovalectví do ostrovní země. Migranty prý hodlá vyzvedávat z lodí a vracet zpět do Francie. Chce prý také vyjmout Británii z Evropské úmluvy o lidských právech.
S reformami počítá také ve vzdělávacím systému. Jakákoli výuka o období nebo příkladu britského či evropského imperialismu nebo otroctví prý „musí být spojena s výukou o neevropském výskytu téhož, aby byla zajištěna rovnováha“.
Strana si jako místo zahájení kampaně vybrala čtvrť Gurnos v Merthyr Tydfil – tedy oblast, která byla v minulosti synonymem pro chudobu, ale v poslední době se ji daří regenerovat.
Proti labouristům
Na příznivce favorita voleb – Labouristické strany – cílí podle dosavadních prohlášení Skotská národní strana (SNP) pod vedením Johna Swinneyho. Ten už se zavázal zahájit jednání o novém referendu o nezávislosti, pokud jeho uskupení získá v parlamentních volbách příští měsíc většinu křesel na sever od hranic s Anglií. První náměstkyně skotského premiéra Kate Forbesová navíc přislíbila spolupráci s jakoukoli nastupující administrativou.
Lídr SNP Swinney před volbami apeluje na voliče, aby „zesílili tlak“ na nové referendum o nezávislosti Skotska. „Překážkou demokratického referenda je neústupnost vlády Spojeného království,“ prohlásil tento týden ve středu, kdy jeho strana v Edinburghu představovala svůj volební program.
Skotsko už přitom referendum o nezávislosti zažilo – v roce 2014. Tehdy se 55 procent zúčastněných voličů vyslovilo pro to, že chtějí nadále zůstat součástí Spojeného království. Naopak pro nezávislost hlasovalo 45 procent lidí, kteří se dostavili k urnám.
Další kolo referenda už však britská justice nepovolila. Podle rozsudku britského nejvyššího soudu z listopadu 2022 jej Skotsko nemůže uspořádat bez souhlasu vlády v Londýně.
Některé současné průzkumy ukazují, že se nálada ve skotské společnosti změnila. Například podle dat, na něž se odkazují Financial Times, je přibližně polovina nejsevernější části Spojeného království pro odtržení. Sondáže YouGov ale stále ukazují na to, že ve Skotsku převažuje touha ve svazku s Londýnem setrvat.
Program SNP: Zrušení Sněmovny lordů nebo konec vládních škrtů
Manifest strany, s nímž jde skotské uskupení do voleb, označil Swinney za „jediný levicový“. V rámci kampaně požadoval například dodatečné financování Národní zdravotní služby (NHS). Žádal o navýšení financí o 16 miliard liber (v přepočtu zhruba 472 miliard korun), což by jen do Skotska prý přineslo 1,6 miliardy liber ročně navíc (zhruba 47,2 miliardy korun).
Manifest vyzývá k další decentralizaci daňových a imigračních pravomocí a opakuje předchozí výzvy ke zvrácení brexitu, zrušení Sněmovny lordů a vyřazení jaderných zbraní.
Swinneyho strana dále usiluje i o ukončení vládních výdajových škrtů. Oproti premiéru Sunakovi prý prosazuje „rozumná fiskální pravidla či investice do veřejných služeb – počínaje právě zdravotnictvím“.
Reagoval tak na slib předsedy skotských labouristů Anase Sarwara, který prohlásil, že v případě svého zvolení prvním ministrem ve volbách do Holyroodu (sídla skotského parlamentu) v roce 2026 nebude zvyšovat daně.
SNP také usiluje o to, aby posílila svou pozici v „lidnatém centrálním pásu“ Velké Británie, kde ovšem usilují o desítky křesel také labouristé. Středolevá strana tím chce upevnit svou potenciální většinu, kterou by ráda po červencových volbách získala.
Swinney proto svou kampaň zostřil, a zaměřil se právě na uskupení kolem Keira Starmera. Možné voliče SNP upozorňuje třeba na to, že přijetím fiskálních pravidel Konzervativní strany se labouristé přihlásili k úsporným opatřením. „To je hrozný závěr, ke kterému labouristé dospěli,“ prohlásil Swinney.
Kritiku vůči labouristům pak směřují i na to, že se prý Starmerova strana odmítá zavázat ke zrušení limitu na dávky pro dvě děti. „Je to nad mé chápání. (…) Nehodláme se smířit s tím, že bude více dětí v chudobě,“ konstatoval Swinney.
Strana pak v poslední době také zesílila i hlasy proti brexitu, argumentuje tím, že se ve Westminsterském paláci zhoršily vztahy. K tomu prý nepomohla ani vláda expremiéra Borise Johnsona.
Zelené Skotsko
Vyzývají vládu také k tomu, aby investovala 28 miliard liber ročně do zelené ekonomiky. Přitom tuto částku před časem navrhovali i labouristé, ovšem posléze od tohoto záměru upustili. Místo toho Labouristická strana navrhla vytvoření státem vlastněné společnosti pro obnovitelné zdroje energie GB Energy, která by sídlila právě ve Skotsku. Hodnota společnosti by dosahovala v přepočtu zhruba 186 miliard korun.
První náměstkyně Forbesová ovšem labouristy vyzvala k vysvětlení, jak bude Skotsko těžit z rozvoje svých přírodních zdrojů právě ze strany GB Energy. „Stále to vypadá jako nabídka, která není nijak zvlášť konkretizovaná. To je pro nás výzva – velké sliby během voleb, ale co to vlastně znamená pro Skotsko,“ prohlásila.
Swinney stojí v čele SNP od začátku května. V čele strany i skotské vlády nahradil Humzu Yousafa, který rezignoval po vypovězení koalice straně Zelených. Zájem o vedení strany mělo větší množství kandidátů – včetně současné první náměstkyně Forbesové. Ta nakonec nekandidovala s odůvodněním, že jim jde se Swinneym o to samé. Následně stáhl svou kandidaturu i Graeme McCormick, i když ta byla podle britských médií spíše protestní.
Ve volbě tak Swinney nakonec neměl kandidáta. Na britské politické scéně přitom není neznámou tváří, v čele národní strany stál už před dvaceti lety.
Velký skok Liberálních demokratů
Podle propočtů webu Politico mají v současnosti zhruba dvanáctiprocentní podporu Liberální demokraté. Ti navíc dosáhli na poměrně vysoká čísla v posledních komunálních volbách, doufají proto v to, že se podpora voličů přenese i do červencového hlasování.
Podle předsedy strany Sira Eda Daveyho se bude strana zaměřovat na podporu voličů hlavně z jihovýchodní Anglie, kam také převážně cílí svou předvolební kampaň. Mimo to budou usilovat o voliče z některých předměstí Londýna a ze středního Walesu. V těchto oblastech je podle průzkumů volí spíše lidé ze střední třídy s vysokoškolským vzděláním.
Mezi stranické priority patří bezplatná péče o starší osoby a osoby se zdravotním postižením bez ohledu na jejich majetkové poměry. Do Národní zdravotní služby chtějí proto vyčlenit devět miliard liber na tyto účely.
Usilují pak i o opětovný vstup na jednotný trh s dlouhodobým cílem opětovného vstupu do Evropské unie. Součástí politiky je také udělení plného statusu usedlíka všem občanům EU s předusedlickým statusem.
Prosazují pak i nahrazení současného volebního systému poměrným zastoupením.
Souboj o Severní Irsko
Velkou část hlasů v Severním Irsku si podle predikcí rozdělí dvě dominantní uskupení tamní politiky – Sinn Féin a Demokratická unionistická strana (DUP). Prezidentka Sinn Féinu Mary Lou McDonaldová už prohlásila, že nová britská vláda po parlamentních volbách musí přinést „zásadní změnu“ ve způsobu financování Severního Irska.
Radikální republikánská Sinn Féin, která dlouhodobě usiluje o vytvoření sjednoceného Irska, získala v parlamentních volbách v roce 2019 ve Westminsteru sedm křesel, což je o jedno méně než její hlavní unionistický rival DUP. Ten má navíc od března letošního roku nového předsedu, kdy jedenašedesátiletého Jeffreyho Dolandsona nahradil o generaci mladší Gavin James Robinson.
Podle komentátorů však nyní v unionistické politice panují nesrovnalosti, díky čemuž možná bude pro Sinn Féin dostačující si udržet stávajících sedm křesel, aby se stala největší severoirskou stranou ve Westminsteru.
Takový výsledek by podle predikcí znamenal volební hattrick. Sinn Féin by se stala největší stranou v britském parlamentu, severoirském shromáždění a severoirské místní samosprávě. Sinn Féin však nekandiduje ve čtyřech volebních obvodech, kde má umírněný nacionalistický nebo nezařazený kandidát větší šanci porazit unionistického politika.
Sinn Féin kandiduje ve čtrnácti z celkových osmnácti volebních obvodů v Severním Irsku.