Ve Štrasburku skončila první letošní řádná schůze Evropského parlamentu. Znamenala taky definitivní konec působení britských europoslanců. Země na konci ledna opouští Evropskou unii, s tím končí i mandát jejích zástupců. Zatímco někteří slaví, jiní neskrývají smutek.
V lednu roku 1973 zasedali britští poslanci v Evropském parlamentu úplně poprvé. Mnozí z nich přitom ještě nevěděli, kam si mají sednout.
Přesně po 47 letech zaujali zástupci Spojeného království svá křesla v této instituci naposledy. Podle české europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM, GUE) zasedání provázela loučící se atmosféra. „Děláme si závěrečné fotky, řadu kolegů to mrzí,“ popsala.
Svou poslední řádnou schůzi ve Štrasburku prožíval i jeden z nejhlasitějších zastánců brexitu, europoslanec Nigel Farage. Evropský parlament pro něj představuje obrovský kus života, uvedl.
„Nejvíc mi bude chybět to divadlo. To čisté drama. Být v zasedací místnosti, být tím smutným klaunem. Kdy pět stovek lidí na vás křičí a bučí. A tohle vše mi bude moc chybět. A mezi námi, já budu chybět jim,“ uvedl Farage.
Po brexitu bez vlaječek a v menším počtu
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR) ale podle svých slov kolegu Farage postrádat nebude. „Bude mi ale chybět britská vlaječka,“ řekl.
Ta by ale z europarlamentu zmizela i bez brexitu. Předseda parlamentu Sassolli totiž s odchodem Britů zakázal i tyto symboly. Podle něj spadají do kategorie nepovolených transparentů, což je pro zastánce brexitu jen další potvrzení, že se rozhodli správně – a taky důvod k oslavě úplně poslední schůze.
„No, myslím, že dneska večer bude velká párty. Britští brexitáři určitě vezmou útokem každou restauraci a bar – a myslím, že skončíme hodně pozdě,“ uvedl ve čtvrtek Farage.
Po odchodu Britů se však Evropský parlament změní ve více ohledech. Zatímco dosud na jeho plénu zasedalo 751 europoslanců, po brexitu jich bude pouze 705.
Z celkem 73 mandátů, které měli zástupci Británie, jich 46 zůstane prázdných. Zbylých 27 si rozdělí někteří ostatní členové EU. Konkrétně křesla obsadí europoslanci ze čtrnácti zemí, které dřívější rozdělení mandátů znevýhodňovalo.
Pět křesel nově připadne Francii a Španělsku. Tři Nizozemsku a Itálii a dvě Irsku. O jednoho europoslance navíc mají Slováci a také Estonci, Chorvati, Finové, Rumuni, Poláci, Rakušané, Dánové a Švédové.
