Štrasburk

Polsko porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech, když v roce 2020 drasticky omezilo přístup k potratům včetně těch u postižených plodů, rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Částečně vyhověl stížnosti ženy, kterou podala po rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu potratů.

Nejvyšší soud (NS) musí znovu rozhodnout v kauze muže, jenž se mnoho let choval despoticky ke své tehdejší manželce. Původně jej NS zprostil, ve středu však Ústavní soud (ÚS) vyhověl ženině stížnosti. „NS nesprávným právním posouzením zasáhl do práva stěžovatelky na účinné vyšetřování,“ řekla ústavní soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová. ÚS se také zastal další ženy, které dal novou šanci na odškodnění za to, že policie neprovedla účinné vyšetřování trestního oznámení na katolického kněze.

Poslanci Evropského parlamentu budou hlasovat o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Lídrům europoslaneckých frakcí to sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolová, píše agentura DPA. Poslanci kritizují šéfku Komise kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Šance na vyslovení nedůvěry je však minimální, napsal bruselský web Politico.

Evropská komise (EK) navrhne zákaz uzavírání nových smluv s dodavateli ruského plynu, stávající spotové smlouvy budou zastaveny do konce roku 2025. Oznámil to eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen, který ve Štrasburku představil plán, jak ukončit veškerý dovoz ruských fosilních paliv do Evropské unie (EU).

Europoslanci z výboru pro právní záležitosti (JURI) v úterý doporučili zbavit imunity Janu Nagyovou (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, která je v Česku stále obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Informoval o tom na sociální síti X europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Nagyová sdělila, že rozhodnutí výboru čekala. Je přesvědčena, že soud potřetí rozhodně v její prospěch a očistí ji.

Italský stát selhal v ochraně svých obyvatel v oblasti Kampánie, kde mafie desítky let nelegálně ukládala toxické odpady. Teď musí Řím zjednat nápravu. Rozhodnul o tom Evropský soud pro lidská práva. Na něj se obrátili obyvatelé, kteří trpí zdravotními problémy. V místech znečištěných jedy žijí téměř tři miliony Italů. Italská vláda má dle verdiktu dva roky na to, aby vypracovala podrobnou strategii řešení problému, včetně nezávislého monitorování a komunikace s veřejností. To však podle odborníků není dlouhá doba – mafie z odpadů doslova „těžila zlato“ od 80. let.

Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal Robertu Tempelovi odškodnění ve výši 8,892 milionu korun. Muž byl nezákonně odsouzen za dvojnásobnou vraždu, ve vězení byl téměř dvacet let. Za stíhání a čas strávený za mřížemi požadoval po státu skoro devadesát milionů. Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Podle právního zástupce státu Miloše Borovičky jde pravděpodobně o nejvyšší odškodnění, které kdy mělo v souvislosti s nezákonným stíháním ministerstvo spravedlnosti vyplatit. Pokud by odvolací soud úterní rozhodnutí potvrdil, dostal by muž dohromady asi třináct milionů.

Přinášíme výběr světových politických, ekonomických a kulturních událostí, které proběhnou během roku 2025.

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) tvrdí, že za smírem s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence v archivních dokumentech StB jako agenta není žádná zákulisní dohoda jako třeba Babišova podpora Petra Pellegriniho v prezidentských volbách. Iniciátorem smíru byl sám český expremiér, uvedl Eštok s tím, že se chtěl vyhnout ekonomickým ztrátám. Opozice volá po jeho odvolání. Babiš později upřesnil, že smír navrhli jeho právníci a považuje to za zcela pochopitelné.

Město Vsetín podá v kauze vystěhování Romů v roce 2006 stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle jeho názoru bylo ve sporu porušeno právo na spravedlivý proces. Ústavní soud (ÚS) dosud odmítl všechny stížnosti Vsetína kvůli zvýšenému odškodnění pro romské rodiny vystěhované mimo kraj. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý prohlásil, že s rozhodnutími nesouhlasí.

Ve volbách do Evropského parlamentu těsně zvítězila proevropská Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska, druhé skončilo národněkonzervativní Právo a spravedlnost (PiS). Vyplývá to z údajů zveřejněných polskou volební komisí. Portál Onet.pl píše, že Tuskovi se podařilo prolomit sérii volebních vítězství PiS, která trvala od roku 2014.

Ve světě těch několik dní nemá obdoby. Jednou za pět let se desítky milionů voličů z často velmi odlišných zemí scházejí ve volebních místnostech napříč celým kontinentem a volí jeden společný parlament. Na tom se zatím nedokázal shodnout nikdo jiný než Evropané. Z Evropského parlamentu tak vytvořili zcela unikátní místo: jediný mezinárodně volený parlament na planetě.

Evropský parlament (EP) je přímo volenou institucí Evropské unie, která reprezentuje zájmy občanů jednotlivých členských států. Podílí se na schvalování směrnic a nařízení, tedy evropských norem, musí odsouhlasit rozpočet Evropské unie a má i řadu významných kontrolních funkcí – schvaluje Evropskou komisi, kterou může také odvolat. O všech 720 poslancích rozhodnou volby, které se v členských státech konají od 6. do 9. června. V Česku budou volební místnosti otevřeny v pátek 7. a v sobotu 8. června.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku podpořili historicky první unijní předpis, který má předcházet násilí vůči ženám, chránit oběti domácího násilí a poskytovat jim lepší pomoc. Novinka rovněž vyzývá k přísnější právní úpravě řešící útoky v on-line prostředí, například posílání nevyžádaných odhalených fotografií nebo zveřejňování soukromých informací o jiné osobě na internetu bez jejího souhlasu.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) a zástupci členských zemí Evropské unie si ve Štrasburku připomínají 20. výročí dosud největšího rozšíření evropského bloku. Přistoupení deseti členských zemí, včetně Česka, si europarlament připomíná na slavnostním zasedání. Během něj vystoupila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která mluvila o přínosu nově příchozích zemí a ruské agresi proti Ukrajině.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal za pravdu skupině starších Švýcarek, které žalovaly svou vládu kvůli tomu, že nedělá dost v boji proti globálnímu oteplování. Je to poprvé, co štrasburský soud odsoudil nějaký stát kvůli nedostatečnému úsilí proti klimatické změně, uvedla agentura AFP. Další dvě podobné stížnosti soud zamítl, včetně té kvůli neplnění klimatických závazků. Ta mířila proti více než třiceti zemím včetně Česka.

V souvislosti s útokem na vánoční trhy ve Štrasburku v roce 2018, při kterém zemřelo pět lidí, udělil soud v Paříži třicetiletý trest vězení. Dostal ho muž, který podle obžaloby útočníkovi pomohl obstarat si zbraň, píše agentura AFP. Samotného pachatele zastřelila po dvou dnech od útoku policie.

Evropský parlament přijal akt o ochraně svobody novinářů a nezávislosti médií. Ten má vůbec poprvé na unijní úrovni zajistit jejich ochranu před politickým a ekonomickým vměšováním, ale i transparentnost vlastnictví médií a jejich financování. Obrátit se bude možné na nový Evropský sbor pro mediální služby. Norma podle některých europoslanců představuje signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.

Robert Tempel, který byl po dvacetiletém vězení zproštěn obžaloby z dvojnásobné vraždy, ve čtvrtek u Obvodního soudu pro Prahu 2 řekl, že po propuštění z vězení vyhledává samotu. Podle svých slov trpí posttraumatickou stresovou poruchou, dochází na psychiatrii. Tempel po státu požaduje za nezákonné stíhání, dobu strávenou ve vězení a další nároky zhruba 86 milionů korun. Jednání bude pokračovat na konci února.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) jednají o zatím nejostřeji formulované rezoluci vůči Maďarsku, konkrétně o stavu jeho právního státu a přístupu Budapešti k vyjednávání o společných financích a podpoře Ukrajiny. Návrh rezoluce bude při čtvrtečním hlasování podle očekávání pravděpodobně přijat. Vyzývá mimo jiné členské státy EU, aby začaly jednat o procesu, kterým by Maďarsku odebraly hlasovací práva, a požaduje, aby právní výbor EP přezkoumal, zda Evropská komise jednala právně, když Maďarsku v prosinci uvolnila 10,2 miliardy eur (asi 252 miliard korun).

Evropské volby, které se uskuteční příští rok, budou příležitostí i výzvou pro demokracii. V projevu v Evropském parlamentu to prohlásil český prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že klíčem k míru a prosperitě v Evropě jsou její jednota a rozmanitost. Prezident zároveň ostře odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině. Hlava státu se při návštěvě Štrasburku setkala také s předsedkyní EP Robertou Metsolaovou, hovořili spolu především o Ruskem napadené Ukrajině, evropských hodnotách, dezinformacích a populismu.

O případném jmenování nového velvyslance v Rusku je třeba se bavit s vládou a zvážit všechna pro a proti, řekl prezident Petr Pavel České televizi. Zatímco ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) i premiér Petr Fiala (ODS) trvají na tom, že Česko by mělo ambasadora v Moskvě mít, prezident minulý týden uvedl, že si v tuto chvíli nedokáže obnovení postu představit. České televizi během své návštěvy Štrasburku řekl, že je třeba zhodnotit, co dobrého by tento krok Česku přinesl.

Evropský parlament na svém jednání ve Štrasburku odhlasoval předpis, jehož cílem je zabránit hospodářskému vydírání nebo zastrašování EU či členských států zahraničními aktéry. Nová opatření mají umožnit sedmadvacítce na takové nekalé praktiky účinně a rychle reagovat. Europoslanci se věnovali také polské aféře s udílením víz.

Světová média v rozsáhlých textech vzpomínají na českého spisovatele Milana Kunderu, který žil od roku 1975 ve Francii, kde v úterý ve věku 94 let zemřel. Le Monde ho označuje za „romanopisce existence“ s důrazem na odpor ke slovu spisovatel. Deník Libération píše o Kunderově „nekonečné svobodě psaní“ a připomíná jeho vztah k pražskému rodákovi Franzi Kafkovi. Deník Le Figaro o Kunderově tvorbě píše, že překonala ideologické i filozofické rozpory. O úmrtí literáta informují všechny velké světové agentury.