Švýcarsko nedělá proti globálnímu oteplování dost, rozhodl soud ve Štrasburku

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal za pravdu skupině starších Švýcarek, které žalovaly svou vládu kvůli tomu, že nedělá dost v boji proti globálnímu oteplování. Je to poprvé, co štrasburský soud odsoudil nějaký stát kvůli nedostatečnému úsilí proti klimatické změně, uvedla agentura AFP. Další dvě podobné stížnosti soud zamítl, včetně té kvůli neplnění klimatických závazků. Ta mířila proti více než třiceti zemím včetně Česka.

Skupina Švýcarek si stěžovala, že jejich vláda vyvíjí „žalostně nedostatečné“ úsilí v boji proti globálnímu oteplování, což je údajně během vln veder ohrožuje na životě a porušuje také jejich práva na rodinný a soukromý život. Žalující chtějí přinutit vládu v Bernu, aby oproti plánům mnohem rychleji snižovala emise oxidu uhličitého.

Agentura DPA napsala, že úterní rozsudek by mohl vytvořit precedens pro další klimatické žaloby, nejen u štrasburského soudu, ale také před národními soudy. V to doufá i právnička žen, kterým se přezdívá „klimatické důchodkyně“, Cordelia Bährová. „Význam tohoto rozhodnutí nelze přecenit. Bude mít velký význam pro další žaloby na ochranu klimatu proti státům a společnostem po celém světě a zvýší jejich šance na úspěch,“ věří právnička. Podle DPA je rozsudek jako takový sice závazný jen pro Švýcarsko, ale je důležitým signálem.

„Soud shledal, že v procesu zavádění domácího regulačního rámce švýcarskými úřady byly velké nedostatky. Mezi nimi byla neschopnost kvantifikovat limity národních emisí skleníkových plynů prostřednictvím uhlíkového rozpočtu nebo jinak,“ konstatovala předsedkyně soudu Síofra O'Learyová. „Dotyčný stát předtím nedodržel své minulé cíle ohledně snižování emisí skleníkových plynů, když nekonal ve správnou dobu a vhodným a odpovídajícím způsobem,“ dodala soudkyně.

„Stále tomu nemůžeme uvěřit. Pořád se ptáme našich právníků: ‚Je to pravda?‘ A oni nám říkají, že to je maximum toho, čeho jsme mohly dosáhnout. Největší možné vítězství,“ cituje agentura Reuters Rosemarii Wydlerovou-Waltiovou, jednu z lídryň žalujícího spolku s více než dvěma a půl tisíci členy s věkovým průměrem 73 let.

Švýcarsko verdikt prostuduje a zareaguje

Švýcarské ministerstvo spravedlnosti v reakci uvedlo, že rozhodnutí štrasburského soudu vzalo na vědomí a ve spolupráci s dotyčnými úřady rozsáhlý rozsudek prostuduje a zjistí, jaká opatření musí země v budoucnu přijmout.

Švýcarská prezidentka Viola Amherdová v den rozsudku řekla, že verdikt nemůže podrobně komentovat, dokud si ho nepřečte. Pro Švýcarsko však podle ní jsou udržitelnost, biodiverzita a bezemisní ekonomika velmi důležité. Země na nich bude nadále pracovat a rozsudek to nezmění, ujistila Amherdová.

Naopak nejsilnější politická strana alpské země – nacionálně-konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP) – v reakci rozsudek označila za „nepřijatelný“ a „skandální“ a vyzvala, aby Švýcarsko vystoupilo z Rady Evropy. Právě parlamentní shromáždění Rady Evropy soudce Evropského soudu pro lidská práva volí.

Další žaloby

Soud ve stejný den naopak zamítl jako nepřípustnou žalobu šesti portugalských studentů proti dvaatřiceti evropským státům, které podle nich neplní své klimatické závazky. Podle žalujících země selhávají ve snaze odvrátit katastrofální klimatickou změnu, která ohrožuje jejich právo na život a zdravé životní prostředí. Žalovanými zeměmi bylo všech 27 členských zemí EU, tedy i Česko, a rovněž Velká Británie, Švýcarsko, Norsko, Rusko a Turecko. Podle DPA šlo o první žalobu týkající se klimatické změny u štrasburského soudu a zároveň první proti tolika státům najednou.

Mladí Portugalci se na soud obrátili v roce 2020. Prvotní motivací pro podání stížnosti pro ně byly mohutné požáry v roce 2017, kdy v Portugalsku v regionu Leiria shořelo přes dvě stě kilometrů čtverečních lesa a zemřela více než stovka lidí.

Podle žalujících země nepřijaly odpovídající opatření, aby zabránily nárůstů průměrné globální teploty o 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou, jak se zavázaly na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015.

Soud v úterý zamítl také žalobu bývalého starosty severofrancouzské obce Grande-Synthe Damiena Caremeho na francouzský stát, který podle něj odmítá ambicióznější klimatická opatření, čímž vystavuje jeho město na pobřeží Severního moře hrozbě potopení.

Podle agentury DPA do Štrasburku k vyhlášení rozsudků přicestovaly stovky lidí včetně švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové. „Po celém světě stále více lidí žaluje své vlády, aby je pohnali k odpovědnosti za jejich činy. Za žádných okolností nesmíme ustoupit, musíme bojovat ještě více, protože toto je jen začátek,“ citovala Thunbergovou AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 14 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 37 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 39 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 4 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 5 hhodinami
Načítání...