Švýcarsko nedělá proti globálnímu oteplování dost, rozhodl soud ve Štrasburku

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal za pravdu skupině starších Švýcarek, které žalovaly svou vládu kvůli tomu, že nedělá dost v boji proti globálnímu oteplování. Je to poprvé, co štrasburský soud odsoudil nějaký stát kvůli nedostatečnému úsilí proti klimatické změně, uvedla agentura AFP. Další dvě podobné stížnosti soud zamítl, včetně té kvůli neplnění klimatických závazků. Ta mířila proti více než třiceti zemím včetně Česka.

Skupina Švýcarek si stěžovala, že jejich vláda vyvíjí „žalostně nedostatečné“ úsilí v boji proti globálnímu oteplování, což je údajně během vln veder ohrožuje na životě a porušuje také jejich práva na rodinný a soukromý život. Žalující chtějí přinutit vládu v Bernu, aby oproti plánům mnohem rychleji snižovala emise oxidu uhličitého.

Agentura DPA napsala, že úterní rozsudek by mohl vytvořit precedens pro další klimatické žaloby, nejen u štrasburského soudu, ale také před národními soudy. V to doufá i právnička žen, kterým se přezdívá „klimatické důchodkyně“, Cordelia Bährová. „Význam tohoto rozhodnutí nelze přecenit. Bude mít velký význam pro další žaloby na ochranu klimatu proti státům a společnostem po celém světě a zvýší jejich šance na úspěch,“ věří právnička. Podle DPA je rozsudek jako takový sice závazný jen pro Švýcarsko, ale je důležitým signálem.

„Soud shledal, že v procesu zavádění domácího regulačního rámce švýcarskými úřady byly velké nedostatky. Mezi nimi byla neschopnost kvantifikovat limity národních emisí skleníkových plynů prostřednictvím uhlíkového rozpočtu nebo jinak,“ konstatovala předsedkyně soudu Síofra O'Learyová. „Dotyčný stát předtím nedodržel své minulé cíle ohledně snižování emisí skleníkových plynů, když nekonal ve správnou dobu a vhodným a odpovídajícím způsobem,“ dodala soudkyně.

„Stále tomu nemůžeme uvěřit. Pořád se ptáme našich právníků: ‚Je to pravda?‘ A oni nám říkají, že to je maximum toho, čeho jsme mohly dosáhnout. Největší možné vítězství,“ cituje agentura Reuters Rosemarii Wydlerovou-Waltiovou, jednu z lídryň žalujícího spolku s více než dvěma a půl tisíci členy s věkovým průměrem 73 let.

Švýcarsko verdikt prostuduje a zareaguje

Švýcarské ministerstvo spravedlnosti v reakci uvedlo, že rozhodnutí štrasburského soudu vzalo na vědomí a ve spolupráci s dotyčnými úřady rozsáhlý rozsudek prostuduje a zjistí, jaká opatření musí země v budoucnu přijmout.

Švýcarská prezidentka Viola Amherdová v den rozsudku řekla, že verdikt nemůže podrobně komentovat, dokud si ho nepřečte. Pro Švýcarsko však podle ní jsou udržitelnost, biodiverzita a bezemisní ekonomika velmi důležité. Země na nich bude nadále pracovat a rozsudek to nezmění, ujistila Amherdová.

Naopak nejsilnější politická strana alpské země – nacionálně-konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP) – v reakci rozsudek označila za „nepřijatelný“ a „skandální“ a vyzvala, aby Švýcarsko vystoupilo z Rady Evropy. Právě parlamentní shromáždění Rady Evropy soudce Evropského soudu pro lidská práva volí.

Další žaloby

Soud ve stejný den naopak zamítl jako nepřípustnou žalobu šesti portugalských studentů proti dvaatřiceti evropským státům, které podle nich neplní své klimatické závazky. Podle žalujících země selhávají ve snaze odvrátit katastrofální klimatickou změnu, která ohrožuje jejich právo na život a zdravé životní prostředí. Žalovanými zeměmi bylo všech 27 členských zemí EU, tedy i Česko, a rovněž Velká Británie, Švýcarsko, Norsko, Rusko a Turecko. Podle DPA šlo o první žalobu týkající se klimatické změny u štrasburského soudu a zároveň první proti tolika státům najednou.

Mladí Portugalci se na soud obrátili v roce 2020. Prvotní motivací pro podání stížnosti pro ně byly mohutné požáry v roce 2017, kdy v Portugalsku v regionu Leiria shořelo přes dvě stě kilometrů čtverečních lesa a zemřela více než stovka lidí.

Podle žalujících země nepřijaly odpovídající opatření, aby zabránily nárůstů průměrné globální teploty o 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou, jak se zavázaly na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015.

Soud v úterý zamítl také žalobu bývalého starosty severofrancouzské obce Grande-Synthe Damiena Caremeho na francouzský stát, který podle něj odmítá ambicióznější klimatická opatření, čímž vystavuje jeho město na pobřeží Severního moře hrozbě potopení.

Podle agentury DPA do Štrasburku k vyhlášení rozsudků přicestovaly stovky lidí včetně švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové. „Po celém světě stále více lidí žaluje své vlády, aby je pohnali k odpovědnosti za jejich činy. Za žádných okolností nesmíme ustoupit, musíme bojovat ještě více, protože toto je jen začátek,“ citovala Thunbergovou AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 3 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 6 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 9 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 10 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 10 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.