Evropská unie zveřejnila svou první zprávu o tom, jak změny klimatu ovlivní kontinent. Rozsáhlý materiál varuje před obrovskými ekonomickými škodami, které globální oteplování už způsobuje, a nastiňuje, jak se ještě mohou zvýšit.
Žádný jiný světadíl se neotepluje tak rychle jako Evropa. Může za to lidmi způsobená změna klimatu – rizika spojená s tímto procesem ohrožují energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční stabilitu i zdraví lidí. Popisuje to první klimatická zpráva Evropské unie, která aktuálně vyšla.
Vypracovala ji Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), která konstatuje, že řada z těchto rizik už dosáhla kritické úrovně a bez rychlých a rozsáhlých opatření by se mohla stát katastrofálními.
Evropa se stane rizikovějším místem
„Extrémní horka, sucha, lesní požáry a záplavy, které jsme zažili v posledních letech, se v Evropě zhorší i při optimistických scénářích globálního oteplování a ovlivní životní podmínky na celém kontinentu,“ uvádí zpráva. Jejím cílem je pomoci určit politické priority pro přizpůsobení se změně klimatu a také pro odvětví citlivá na tuto změnu.
Podle dokumentu nestačí přijatá opatření držet krok s rychle rostoucími riziky. V mnoha případech nebude postupná adaptace dostačující, a protože řada opatření ke zvýšení odolnosti vůči klimatu vyžaduje dlouhou dobu, může být zapotřebí naléhavě jednat i v případě rizik, která zatím nejsou kritická, upozorňují autoři zprávy.
Epicentra rizik jsou na jihu
Některé evropské regiony jsou podle autorů zprávy ohnisky rovnou více klimatických rizik současně. Místem, kde mají změny nejsilnější dopady, je Jižní Evropa. Právě ta je obzvláště ohrožena požáry, dopady horka a nedostatku vody na zemědělskou produkci, práci venku i lidské zdraví. Záplavy, eroze a pronikání slané vody zase ohrožují nízko položené pobřežní oblasti Evropy, včetně mnoha hustě obydlených měst.
Čtyřsetstránková zpráva rozeznává 36 hlavních klimatických rizik pro Evropu v pěti širokých skupinách: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura a ekonomika a finance. Více než polovina hlavních klimatických rizik uvedených ve zprávě podle jejích autorů vyžaduje okamžité přijetí dalších opatření. Týká se to hlavně ekosystémů, ochrany lidí před horkem, ochrany obyvatel a infrastruktury před povodněmi a požáry a zajištění životaschopnosti evropských mechanismů solidarity, jako je Fond solidarity EU. Tedy to, aby méně ohrožené regiony i nadále podporovaly ty oblasti, které jsou ve větším ohrožení.
Co je ohrožené nejvíc
Ekosystémové hrozby změny klimatu jsou podle vědců obzvlášť naléhavé; především se to týká těch v moři a kolem pobřeží. Zpráva EEA připomíná, že ekosystémy poskytují lidem mnohostranné služby, a proto mají tato rizika vysoký potenciál kaskádového šíření do dalších oblastí, včetně možného nedostatku potravin, dopadů na lidské zdraví, infrastrukturu a hospodářství. Právě proto by se měla důležitá opatření v tomto oboru přijímat co nejrychleji.
Rizika spojená s horkem a suchem pro produkci plodin jsou v jižní Evropě už na kritické úrovni, varují vědci. Ohroženy jsou i země v Evropě střední. Zejména dlouhotrvající sucha, která postihují rozsáhlé oblasti, představují významnou hrozbu pro rostlinnou výrobu, potravinovou bezpečnost a zásoby pitné vody. Jedním z řešení je i částečný přechod od živočišných bílkovin k udržitelně pěstovaným rostlinným bílkovinám, což by snížilo spotřebu vody v zemědělství a závislost na dovozu krmiv, píše se v doporučení.
Vysoké teploty jsou nejzávažnějším a nejnaléhavějším klimatickým rizikem pro lidské zdraví. Nejvíce ohroženy jsou určité skupiny obyvatel, jako jsou zaměstnanci pracující venku, kteří jsou vystavení extrémnímu horku, starší lidé a také ti žijící ve špatně postavených obydlích, v oblastech se silným efektem městského tepelného ostrova nebo s nedostatečným přístupem k chlazení.
Problém je podle této zprávy v tom, že řešení zdravotního problému není v rukou medicíny, ale jiných oborů – hlavně územního plánování, pracovního práva, ale třeba i ve stavebních normách. To všechno jsou ale oblasti, kde trvá zavádění změn zpravidla výrazně dlouhou dobu.
Častější a extrémní povětrnostní jevy zvyšují rizika pro různé druhy infrastruktury. Tedy evropské zastavěné prostředí a kritické služby, včetně energetiky, vodohospodářství a dopravy. Zatímco rizika pobřežních záplav se v Evropě daří relativně dobře zvládat, stoupající hladina moře a změny ve vývoji bouří mohou mít ničivé dopady na lidi, infrastrukturu a hospodářské činnosti. V jižní Evropě způsobují horka a sucha značná rizika pro výrobu, přenos a poptávku po energii. Rostoucímu teplu je třeba přizpůsobit i obytné budovy, zdůrazňuje zpráva.
Bude to drahé
A pak jsou tu ekonomické dopady. Všechny tyto různorodé důsledky se projevují tím, že řada druhů zboží i služeb zdražuje. Klimatické extrémy mohou například zvýšit pojistné, ohrozit majetek a hypotéky a zvýšit vládní výdaje a náklady na půjčky. Životaschopnost Fondu solidarity EU je už v současné době kriticky ohrožena v důsledku nákladných povodní a požárů v posledních letech.
Autoři uvádějí jako příklad povodně, které zasáhly před třemi roky Německo, Belgii a Nizozemsko a odhadem tam způsobily škody ve výši 44 miliard eur (asi 1,1 bilionu korun). Povodně ve Slovinsku v srpnu 2023 zase připravily tuto zemi o 16 procent národního HDP. Tyto dopady v jednom regionu se často a snadno přelévají do dalších oblastí a mají vliv na veřejné finance, pojistitele, investory a finanční trhy, jakož i na širší veřejnost a ekonomiku.
Podle zprávy by vysoká úroveň globálního oteplování mohla do konce století způsobit ekonomické škody spojené s povodněmi za více než jeden bilion eur (25 bilionů korun) ročně. Zhoršující se dopady změny klimatu mohou také zvýšit zranitelnost domácností s nízkými příjmy.
