Nevyzpytatelné počasí způsobené změnami klimatu rozšíří prostor pro invaze sarančat, uvádí studie

Sarančata jsou jedním z nejničivějších druhů hmyzu. Jejich roje, které mohou obsahovat desítky miliard zvířat, působí značné škody zejména v chudých afrických zemích. Podle nového výzkumu ale změny klimatu mohou nahrávat jejich rychlejšímu šíření i mimo tradiční oblasti výskytu.

„Ráno východní vítr přinesl kobylky. Přeletěly nad celým Egyptem a snesly se na celý egyptský kraj. Byla jich taková spousta, že tolik kobylek ještě nikdy nebylo a také už nikdy nebude. Pokryly každý kousek země, až se jimi černala. Sežraly všechno, co zbylo po krupobití, byliny i ovoce na stromech. V celém Egyptě nezůstalo nic zeleného, stromy ani polní byliny,“ popisuje Starý zákon osmou ránu, kterou přivolal na Egypt Mojžíš.

Lidstvo dnes ví nejen to, že se nejednalo o kobylky (ty se živí jako predátoři), ale býložravá sarančata – ale také to, že se podobné rány mohou se sílící změnou klimatu opakovat výrazně častěji než v minulosti. Extrémní vítr a déšť totiž mohou vést k většímu rozšíření sarančat pustinných nad rámec jejich současného výskytu.

Hlavní aktér osmé rány egyptské

Saranče pustinná je stěhovavý hmyz, který se vyskytuje v některých suchých oblastech severní a východní Afriky, na Blízkém východě a v jižní Asii. Proslavila se tím, že se v mnohamilionových rojích pohybuje na velké vzdálenosti a poškozuje úrodu – to pak způsobuje hladomor a nedostatek potravin.

Hejno o rozloze jednoho kilometru čtverečního obsahuje asi osmdesát milionů sarančat, která mohou za jeden den zkonzumovat tolik potravin, že by to stačilo na nasycení 35 tisíc lidí. Organizace OSN pro výživu a zemědělství proto tento jinak nenápadný hmyz popisuje jako „nejhoršího stěhovavého škůdce na světě“.

Studie, která vyšla v odborném časopise Science Advances, uvádí, že v podmínkách oteplujícího se klimatu bude „stále obtížnější těmto epidemiím předcházet a kontrolovat je“. Podle jejích autorů mohou častější a závažnější extrémní projevy počasí v důsledku změny klimatu přispět k nepředvídatelnosti výskytu sarančat. To znamená nejen to, že se bude sarančatům lépe dařit, ale také že se na jejich náhlé populační skoky a migrace bude možné hůř připravit.

Roj sarančí pustinných v Súdánu
Zdroj: Wikimedia Commons/ChriKo

Jeden velký roj může pokrýt až 1200 kilometrů čtverečních. Pro srovnání: Praha má 496 kilometrů čtverečních. Takový roj obsahuje asi 40 až 80 milionů sarančat na kilometr čtvereční, což znamená, že celkem má asi 50 až 100 miliard kobylek.

Z nuly na stovku

Aby vědci posoudili riziko vypuknutí „epidemií“ sarančat v Africe a na Blízkém východě a souvislost se změnou klimatu, analyzovali výskyt výše popsaného druhu v letech 1985 až 2020 pomocí datového nástroje Organizace pro výživu a zemědělství Locust Hub. S jeho pomocí detailně prozkoumali vzorce sarančího chování a zjistili, co může být příčinou jejich přemnožení a následné migrace na velké vzdálenosti.

Zjistili, že mezi 48 postiženými zeměmi se nejhorší nálety odehrály mj. v Keni, Maroku, Nigeru, Jemenu a Pákistánu. Ty nejhorší za posledních pětadvacet let zasáhly východní Afriku v letech 2019 a 2020, kdy hmyz zpustošil statisíce hektarů zemědělské půdy a poškodil úrodu, stromy a další vegetaci, což mělo dopad na potravinovou bezpečnost a živobytí.

Vědci také zjistili silnou souvislost mezi rozsahem výskytu sarančat a povětrnostními a půdními podmínkami, jako je teplota vzduchu, srážky, vlhkost půdy a vítr. Tento hmyz častěji napadá vyprahlé oblasti, které jsou postiženy náhlými extrémními srážkami – a jeho počet v ohnisku invaze je zase silně ovlivněn povětrnostními podmínkami. Roje se totiž nechávají unášet větrem, díky čemuž mohou denně urazit až 200 kilometrů, a překonat tak i moře nebo hory ve výšce až dvou kilometrů.

Větší a horší invaze těchto sarančat jsou také častější během let, kdy převládá přirozený klimatický jev El Niño, který ovlivňuje počasí po celém světě. Jak je to možné? Nestálé počasí a častější srážky spojené s tímto obdobím vyvolávají prudký nárůst vegetace, a tím podporují enormní nárůst populace sarančat.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než 3 °C. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než 3 °C. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).
  • Zdroj: slovnik.cmes.cz

Migrace se zvětšuje

Vědci popsali, že obzvláště ohrožené lokality, jako je Maroko a Keňa, zůstanou vysoce rizikovými i v budoucnosti. Současně uvádějí, že oblast, kde se sarančatům daří, se od roku 1985 významně rozšířila. Na základě dat proto autoři studie předpokládají, že do konce 21. století se postižená plocha zvětší nejméně o dalších pět procent, a sarančata tak budou pravidelněji pronikat i do západní Indie a západní části střední Asie.

Jako příklad typické invaze uvádí studie Rub al-Chálí, což je poušť známá také jako Pustá končina. Čtvrtá největší písečná poušť na světě, která leží na jihu Arabského poloostrova, v minulosti nebyla místem výskytu sarančat, v tomto století se stala jejich ohniskem. Poušť zažila v roce 2019 epidemii sarančat po nekontrolovaném rozmnožování v důsledku cyklonů, jež poušť zaplnily sladkovodními jezery. V poslední době se dostávají také na jih Evropy.

Kolik to stojí

Protože saranče pustinná sežere v podstatě jakoukoliv rostlinnou potravu, mohou mít velká ohniska obrovské finanční dopady. Podle Světové banky stála reakce na vypuknutí epidemie sarančat v letech 2003 až 2005, více než 450 milionů dolarů a celkem hmyz při této události způsobil škody na úrodě v odhadované výši 2,5 miliardy dolarů. To vše v zemích, které patří k těm nejchudším na světě.

Země postižené výskytem pouštních sarančat se již nyní potýkají s klimaticky podmíněnými extrémy, jako jsou sucha, záplavy a vlny veder, a potenciální eskalace rizika výskytu sarančat v těchto regionech by mohla stávající problémy ještě zhoršit, dodali autoři.