Bible

Ve Velehradu na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Letošní cyrilometodějské slavnosti se konají už 25. rokem, připomenou také 75. výročí vydání pastýřského listu Hlas československých biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky. Biskupové v něm v roce 1949 také kritizovali zákroky komunistů proti církvi. Za veřejné čtení listu šla řada kněží do vězení. Velehradské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Běžně se jich účastní kolem třiceti tisíc lidí.

Sarančata jsou jedním z nejničivějších druhů hmyzu. Jejich roje, které mohou obsahovat desítky miliard zvířat, působí značné škody zejména v chudých afrických zemích. Podle nového výzkumu ale změny klimatu mohou nahrávat jejich rychlejšímu šíření i mimo tradiční oblasti výskytu.

V Londýně se v neděli konala mimořádná oslava. V tamní Westminsterské synagoze si připomněli přesně šedesát let od chvíle, kdy do britské metropole dorazila více než tisícovka vzácných textů hebrejské bible, kterým se říká tóry. Dané svazky pocházely z tehdejšího Československa a dnes se používají nejen v Británii, ale po celém světě.

Slovenská prokuratura kvůli pochybným praktikám zrušila program v trnavském Centru pro děti a rodiny. Děti se zde pod hrozbou trestu musely několikrát denně modlit, chodit do kostela nebo podniknout náročnou pouť v Bosně a chodit bez bot po skalách. Jednoho z nich centrum dokonce poslalo k vymítači ďábla. Personál měl denně kropit chodby svěcenou vodou.

Ve Velehradu na Uherskohradišťsku začaly Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Běžně se jich účastní kolem třiceti tisíc lidí. Letošní slavnosti jsou také připomínkou 100 let od úmrtí olomouckého arcibiskupa a politika Antonína Cyrila Stojana. Vrcholem programu bude středeční národní pouť, kterou každoročně navštěvují také zástupci Vatikánu.

Expresivní a šokující, popisuje Národní divadlo Brno operu Salome, kterou nově uvádí na jedné ze svých scén. Biblí inspirovaný příběh hudbou převyprávěl Richard Strauss, vyšel z divadelní hry Oscara Wildea.

Všechny historické civilizace spojovala jedna věc – všechny vyznávaly nějaká náboženství, věřily v nadpřirozeno a prováděly více či méně komplikované rituály. Jak je to možné? Podle nové studie má náboženství mimořádně silnou roli ve schopnosti vysvětlovat srozumitelně složitý svět.

Lidé mají být o Vánocích hlavně spolu, všímat si jeden druhého a mít naději, vzkazuje youtuberské duo Pastoral Brothers, které tvoří evangelický farář Jakub Helebrant a školní kaplan Karel Müller.  Svou víru nikomu nenutí. Zároveň v nadsázce říkají, že stále stojí za hřích. Pastoral Brothers byli hosty Interview ČT24.

Univerzita Karlova udělila Ceny Arnošta z Pardubic dvěma svým pedagogům, jedním z nich je profesor Filip Čapek, který se zabývá i dějinami starověkého Jeruzaléma. Jako teolog a zároveň archeolog se podílí na výzkumu nalezišť v Izraeli. Díky tomu vnímá, že lze lépe porozumět světu, který se nachází za biblickými texty. Čapek byl hostem Událostí, komentářů.

Mimořádnou příležitost prohlédnout si několik nejcennějších knih a rukopisů ze sbírek Muzea regionu Valašsko mají přes letní prázdniny návštěvníci zámku Kinských ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Hlavním lákadlem je prvotisk Bible pražské z roku 1488. Přes půl tisíciletí staré tiskoviny opouštějí klimatizované depozitáře jen zřídka, jelikož jsou velmi náchylné třeba jen na pouhé světlo.

Válečný konflikt na Ukrajině i pomoc České republiky uprchlíkům připomněl v úterý v kázání na Velehradě kardinál Michael Czerny, podle kterého je tato „zločinná válka“ vedena proti svobodné Ukrajině i celému civilizovanému světu. Czerny byl hlavním kazatelem slavnostní mše, kterou dopoledne vyvrcholily tradiční cyrilometodějské slavnosti na Velehradě na Uherskohradišťsku.

Velký pátek je pro křesťany důležitým velikonočním dnem. Připomínají si totiž ukřižování Ježíše Krista. Je pro ně zároveň dnem velkého smutku, a proto není na oltářích v kostelech žádná výzdoba. V rozhovoru pro Českou televizi vysvětluje význam Velkého pátku spisovatelka a historička Valburga Vavřinová.

Čeští archeologové se v Izraeli podíleli na odkrytí zbytků starověkého chrámu, o kterém neexistují písemné zmínky. Je podobný takzvanému Šalomounovu chrámu, o kterém se píše v Bibli a který měl ležet zhruba sedm kilometrů od lokality Tel Moca, kde vědci objevili základy historické stavby. Jedná se o jedinou budovu svého druhu v oblasti Jižního Kanaánu z doby železné, tedy období desátého až šestého století před naším letopočtem.

Uplynulo šest set let od vzniku takzvané Lipnické bible. Pojmenování získala podle hradu Lipnice nad Sázavou, kde byla pravděpodobně její část ve dvacátých letech patnáctého století sepsána. Další stopy středověkého rukopisu se podařilo zachytit až ve dvacátém století. Zhruba půltisíciletá kapitola z historie Lipnické bible tak zůstává tajemstvím, stejně jako jména jejích autorů i zadavatele. Po vystavení na hradě v Lipnici je vzácné dílo k vidění nyní i v pražském Klementinu.

Čeští archeologové se vrátili na pahorek Tel Moca v Izraeli. Nenápadné místo pod dálniční estakádou je unikátní ukázkou nejstaršího náboženského stavitelství. Češi tam pomáhají odkrývat chrám z dob Starého zákona, který nepřímo ukazuje, jak vypadal nejstarší židovský chrám v nedalekém Jeruzalémě.

Význam věrozvěstů Cyrila a Metoděje, smysl poutí i důležitost pomoci lidem na jižní Moravě, které postihlo tornádo, vyzdvihnul na Velehradě na Uherskohradišťsku brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Byl hlavním kazatelem slavnostní poutní mše svaté, kterou vyvrcholily tradiční cyrilometodějské slavnosti. Hlavním celebrantem byl kardinál Dominik Duka.

Cyrilometodějské slavnosti na Velehradě patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi. Od rána se obec začala plnit poutníky a návštěvníky Dnů lidí dobré vůle, na setkání dorazily také desítky vozíčkářů. Od dopoledne se konají bohoslužby, prezentuje se Charita a další organizace. Podle starosty Velehradu Aleše Mergentala (nez.) je hezké vidět, jak obec opět žije. Poutníci také od neděle pokračují v ručním přepisování bible, hotovo by mohlo být do pěti let.

Izraelští archeologové u základů domu v jeruzalémském Městě Davidově objevili skoro dva tisíce let starou bronzovou olejovou lampu ve tvaru mužské tváře. Nález, který pochází z období krátce po zničení Druhého chrámu Římany, je označován za první svého druhu v Izraeli a velmi vzácný i v celosvětovém měřítku, píše The Times of Israel.

Vosy jsou většinou sice pokládány za nenáviděný hmyz, ve skutečnosti jsou to ale nesmírně důležití predátoři škůdců, opylovači rostlin, a navíc zdroj antibiotik budoucnosti. Jejich roli zkoumal mezinárodní vědecký tým.

Fernãa de Magalhãese neměla jeho posádka vůbec v oblibě. Kulhající kapitán byl despota, který se nebál své námořníky trestat brutálními praktikami. Zároveň jej ale nesmírně přitahovala svoboda, kterou představovaly neprobádané vody za nedávno objeveným americkým kontinentem. Ač sám Portugalec, dokázal přesvědčil španělského krále, aby mu svěřil pět lodí, se kterými se chystal jako první obeplout Zemi. Jemu samotnému, stejně jako většině posádky, se to však nepodařilo. Zemřel před 500 lety, 27. dubna 1521, v bojích s domorodci na Filipínách.

Filozof a někdejší politik Jan Sokol, který zemřel ve věku 84 let, patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech také stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Po listopadu 1989 se objevil v politice, zasedal ve Federálním shromáždění, byl ministrem školství v Tošovského vládě i kandidátem na prezidenta.

Apollo 14, osmá pilotovaná mise stejnojmenného amerického vesmírného programu, trvala devět dní. Do dějin se zapsala jako v pořadí třetí, které se podařilo přistát na Měsíci. Kosmická loď s tříčlennou posádkou odstartovala z vesmírného střediska na Mysu Canaveral 31. ledna 1971 a na měsíčním povrchu přistála 5. února.

Olomoučané mohu znovu na vlastní oči spatřit sedm z deseti unikátních svazků sedmijazyčného vydání bible, které v roce 1996 odcizil jeden z dělníků při rekonstrukci olomoucké Vědecké knihovny. Do města se vrátily poté, co se objevily v aukční nabídce německého antikvariátu a knihovna je poté odkoupila zpět do svých sbírek. Od pátku jsou k vidění na výstavě Vlastivědného muzea, kterou zdobí i unikátní Saltzerův plán obléhání Olomouce z roku 1758.

Před 1157 lety dorazili na Velkou Moravu na pozvání knížete Rastislava bratři Cyril a Metoděj. Jejich příchod v roce 863 je považován za zakladatelský přelom naší kultury a vzdělanosti. Přinesli k nám nový jazyk i písmo, napomohli upevnění a rozšíření křesťanství, a ačkoliv jejich dílo, je samotné i jejich žáky potkaly dramatické osudy, nikdy nebyli zcela z naší vzdělanosti vymazáni.