Ve Velehradu začaly cyrilometodějské Dny lidí dobré vůle

12 minut
Na Velehradě se chystají na Dny lidí dobré vůle
Zdroj: ČT24

Ve Velehradu na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Letošní cyrilometodějské slavnosti se konají už 25. rokem, připomenou také 75. výročí vydání pastýřského listu Hlas československých biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky. Biskupové v něm v roce 1949 také kritizovali zákroky komunistů proti církvi. Za veřejné čtení listu šla řada kněží do vězení. Velehradské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Běžně se jich účastní kolem třiceti tisíc lidí.

Do Velehradu už dopoledne přicházeli první poutníci. Tradičně jich na Uherskohradišťsko každým rokem přijíždějí desítky tisíc. „Je to pro nás taková velká roční pouť. Víme, že sem jedeme, protože tady jsou kořeny křesťanství,“ řekla poutnice Dita Bradová.

Někteří poutníci to však vzali doslova, do Velehradu totiž vyrazili pěšky. Mezi nimi je letos poprvé i nevidomá Nela Franková. „Je to zajímavé, rozhodně. Zkoušet chodit s různými lidmi a poznávat různé osudy,“ řekla. „Je to taková analogie k cestě životem, že člověk jde tu cestu, potí se, škobrtá o kameny,“ řekla Martina Ferbasová, která se na cestu vydala s dřevěným křížem na krku.

Moravská Compostela, jak pouti organizátoři přezdívají, se letos konala už posedmnácté. Na zhruba stodvacetikilometrovou trasu se lidé vydali už v neděli z olomouckého Svatého Kopečku. Jejich cílem je právě Velehrad.

Benefiční koncert vynesl přes milion korun

Právě ve Velehradě už ve čtvrtek dopoledne zkoušeli program hudebníci, kteří večer vystoupili na benefičním koncertu Večer lidí dobré vůle. Připravovali se také podnikatelé. „Předpokládáme, že kolem víkendu bude tří až čtyřnásobný přísun strávníků,“ řekl majitel restaurace Vega centrum Václav Hrabec.

Oslava nejvýznamnějšího církevního svátku v Česku oficiálně začala v 18:00, a to Modlitbou za vlast ve velehradské bazilice. Účastnili se jí také zástupci armády, hasiči, zdravotníci, policisté i politici.

Po modlitbě přišel na řadu zmíněný koncert, který ve čtvrtek vynesl 1,025 milionu korun. Výsledná částka může podle pořadatelů ještě vzrůst, lidé mohou dárcovské zprávy posílat i v pátek do skončení Dnů lidí dobré vůle. Loni byl výnos po koncertu 805 tisíc korun.

Výtěžek koncertu poputuje na Konto lidí dobré vůle. Peníze dostane spolek Vstaň a choď, který sdružuje a duchovně provází lidi s tělesným handicapem, zapsaný ústav Blízko nás, který vytvořily rodiny pečující o děti s těžkou formou autismu z několika obcí ve Zlínském kraji, a Nadační fond Adiuvare. Od roku 2005 se díky velehradským koncertům vybralo přes 26 milionů korun.

15 minut
Začínají Dny lidí dobré vůle
Zdroj: ČT24

„Je krásné, že Velehrad opět ožívá poutí a Dny lidí dobré vůle,“ uvedl starosta Aleš Mergenta (nestr.). Organizace akce je podle něj náročná. „Chceme vytvořit zázemí pro všechny, kteří chtějí zažít Velehrad a zažít jeho sílu v setkání a posílení, které je cenné, a ten, kdo ho hledá, ho tady může určitě najít,“ uvedl Mergental.

Do Velehradu posílají také kraje své krojované zástupce. „Letos je vyslalo devět krajů, poprvé také Praha,“ uvedl starosta. Krojovaní se zúčastní čtvrteční Modlitby za vlast, Večera lidí dobré vůle i páteční slavnostní bohoslužby.

Omezení dopravy

Návštěvníci Velehradu mohou využít zdarma stanové městečko. Registrace byly ve středu plné, kapacita je dvě stě stanů, podle starosty se však místo pro další návštěvníky najde. K dispozici je také úschovna kol, loni jich tam bylo přes pět set.

Slavnosti omezí dopravu ve Velehradu a okolí. Do obce mohou od 14:00 kromě místních obyvatel a hostů vjet jen řidiči s povolenkami pořadatelů. Pro návštěvníky je připraveno provizorní parkoviště na obchvatu Starého Města, odkud budou kyvadlově jezdit autobusy. Parkoviště bude v provozu do pátečních 17:00.

Mergental v poledne také s olomouckým arcibiskupem Josefem Nuzíkem, velehradským farářem Josefem Čunkem a zástupci Arcibiskupských lesů a statků i okolních obcí zasadili ve velehradském háji lípu. „Připomíná to, že velehradská cisterciácká krajina spolu s dalšími šestnácti krajinami v rámci několika zemí Evropy dostala od Evropské komise označení evropské dědictví,“ vysvětlil.

Krajinu začali před osmi sty lety obhospodařovat cisterciáci. „Dlouhodobě dokázali hospodařit tak, že dnes na to můžeme navazovat,“ řekl velehradský starosta. Vznikla také naučná stezka, na které se návštěvníci dozvědí o historii cisterciáků, jak pečovali o les a krajinu a jak se o ně pečuje dnes. Pomocí QR kódu si návštěvníci mohou stáhnout zvuk s příběhem mnicha Fortunata, který v klášteře žil, a současného lesníka Viktora.

Program Dní lidí dobré vůle

Dny lidí dobré vůle nabídnou ruční přepisování Bible, sportovní aktivity, program Mladí fandí Velehradu, tradiční součástí je mezinárodní setkání vozíčkářů. Svou činnost představí Arcidiecézní charita Olomouc, připraveny jsou také výstavy.

Slavnosti vyvrcholí v pátek národní poutí, na nádvoří před bazilikou bude slavnostní mše. Hlavním celebrantem bude arcibiskup Nuzík. Kazatelem bude apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo. Nuncius také vloží Nuzíkovi na ramena pallium, symbol služby v čele arcidiecéze, které arcibiskup přijal o uplynulém víkendu ve Vatikánu od papeže Františka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Šumpersku se po čtyřiceti letech začali zbavovat nebezpečného kadmia

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.
před 6 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 12 hhodinami

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
před 22 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
11. 5. 2025

Dobrovolníci pokračují v záchraně areálu lázní Kyselka

Pokračuje snaha dobrovolníků zachránit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů. Areál, který se později stal památkou, nechal na konci devatenáctého století vystavět podnikatel Heinrich Mattoni. Právě tamní prameny využívá výrobce minerální vody dodnes. Do věže Mattoniho vily by se za dva roky mohli podívat i návštěvníci. To ale záleží na rychlosti prací placených jen ze sponzorských darů a dotací.
10. 5. 2025

Bomby zničily babičce v Brně firmu i byt, vzpomíná Feld na druhou světovou válku

Při spojeneckém bombardování Brna v listopadu 1944 zničily bomby velkou část středu Brna. Šest tisíc lidí přišlo o přístřeší, téměř šest set obyvatel zahynulo. Všichni členové rodiny Feldových, kteří se schovali do krytu, přežili, ale babičce Josefa Felda zničily bomby firmu i byt. Jedna z nich byla dokonce časovaná, škodu dokončila o tři dny později. V domě už naštěstí nikdo nebyl.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
10. 5. 2025
Načítání...