Moravský výzkum našel lidi, jejichž prapředci mohli znát Cyrila a Metoděje

Nahrávám video

Třináct Moravanů, kteří žijí v jednadvacátém století, by mohlo říci, že jejich příbuzný žil ve Velkomoravské říši. Jejich geny se totiž shodují s DNA Velkomoravanů nebo jejich potomků pohřbených v devátém až dvanáctém století v Sadech u Uherského Hradiště. Zjištění vzešlo z výzkumu, kterému se Moravské zemské muzeum věnovalo tři roky.

Na začátku odebrali odborníci DNA 350 zájemcům. Jejich geny porovnali s geny z ostatků Velkomoravanů, které archeologové odkryli v 871 hrobech na vrchu Sady v Uherském Hradišti. Rozsáhlé pohřebiště sloužilo zřejmě v devátém až dvanáctém století mocenskému centru Velké Moravy – Veligradu.

Genetickou shodu s Velkomoravany našli výzkumníci u třinácti lidí. Jejich rody odolaly všem pádům nájezdníků, válkám a přírodním katastrofám. K jednomu takovému genetickému odkazu se může hlásit i Marek Miklíček. Manažer z Ostrožské Lhoty díky výzkumu zjistil, že je příbuzným velkomoravského velmože, pohřbeného na Sadech.

„Byl příslušníkem velkomoravské elity. Mohl být i člen mojmírovské rodiny, vládnoucí rodiny Moravanů,“ domnívá se vedoucí výzkumného týmu Luděk Galuška. Marek Miklíček si tak může být jistý, že jeho předci žili na Velké Moravě v době, kdy přijala křesťanskou víru, jazyk a písmo.

Výzkum pro odborníky ještě nekončí. Pokračovat s ním chtějí ve velkomoravských lokalitách Mikulčice nebo Pohansko.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 10 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 12 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 14 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 15 hhodinami
Načítání...