Moravský výzkum našel lidi, jejichž prapředci mohli znát Cyrila a Metoděje

Nahrávám video

Třináct Moravanů, kteří žijí v jednadvacátém století, by mohlo říci, že jejich příbuzný žil ve Velkomoravské říši. Jejich geny se totiž shodují s DNA Velkomoravanů nebo jejich potomků pohřbených v devátém až dvanáctém století v Sadech u Uherského Hradiště. Zjištění vzešlo z výzkumu, kterému se Moravské zemské muzeum věnovalo tři roky.

Na začátku odebrali odborníci DNA 350 zájemcům. Jejich geny porovnali s geny z ostatků Velkomoravanů, které archeologové odkryli v 871 hrobech na vrchu Sady v Uherském Hradišti. Rozsáhlé pohřebiště sloužilo zřejmě v devátém až dvanáctém století mocenskému centru Velké Moravy – Veligradu.

Genetickou shodu s Velkomoravany našli výzkumníci u třinácti lidí. Jejich rody odolaly všem pádům nájezdníků, válkám a přírodním katastrofám. K jednomu takovému genetickému odkazu se může hlásit i Marek Miklíček. Manažer z Ostrožské Lhoty díky výzkumu zjistil, že je příbuzným velkomoravského velmože, pohřbeného na Sadech.

„Byl příslušníkem velkomoravské elity. Mohl být i člen mojmírovské rodiny, vládnoucí rodiny Moravanů,“ domnívá se vedoucí výzkumného týmu Luděk Galuška. Marek Miklíček si tak může být jistý, že jeho předci žili na Velké Moravě v době, kdy přijala křesťanskou víru, jazyk a písmo.

Výzkum pro odborníky ještě nekončí. Pokračovat s ním chtějí ve velkomoravských lokalitách Mikulčice nebo Pohansko.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 6 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.