Křesťanství

Německo hlásí údajně nejstarší křesťanský archeologický nález severně od Alp. Rozluštěný text na papírovém svitku uvnitř nalezeného amuletu ze třetího století obsahuje chválu na Ježíše Krista, informovala agentura DPA. Amulet archeologové našli u kostry v hrobě na archeologickém nalezišti ve Frankfurtu nad Mohanem.

Mezinárodní vědecký tým objevil ukrytou hrobku v jordánské Petře, slavném skalním městě. Objekt se nacházel za zdí jinak detailně prozkoumané části tohoto „nového divu světa“.

Národní pouť ve Velehradě na Uherskohradišťsku navštívilo v pátek zhruba třicet tisíc lidí z Česka i zahraničí. Návštěvnost byla podobná jako loni, řekl tajemník velehradských Dnů lidí dobré vůle Josef Kořenek. Dvoudenní akce dopoledne vyvrcholila poutní mší na prostranství před velehradskou bazilikou. Arcibiskup a apoštolský nuncius v České republice Jude Thaddeus Okolo, který u nás zastupuje Vatikán, ocenil smysl Čechů pro lidskost, který v průběhu staletí vytříbila řada zkoušek. Česko v pátek slaví státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje, velehradské cyrilometodějské slavnosti jejich odkaz připomínají.

Ve Velehradu na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Letošní cyrilometodějské slavnosti se konají už 25. rokem, připomenou také 75. výročí vydání pastýřského listu Hlas československých biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky. Biskupové v něm v roce 1949 také kritizovali zákroky komunistů proti církvi. Za veřejné čtení listu šla řada kněží do vězení. Velehradské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Běžně se jich účastní kolem třiceti tisíc lidí.

Moderní pohanství je podle religionisty Pavla Horáka z Etnologického ústavu Akademie věd ČR nejrychleji rostoucí náboženství současnosti. V Česku ho praktikuje více než tři tisíce lidí. Například v Polsku jich je ale asi deset tisíc a v USA je moderních pohanů přes milion. Lidé hledají alternativu k zavedeným náboženstvím, zejména ke křesťanství, vysvětloval trend Horák v Událostech, komentářích.

Papež František schválil dekrety, které povedou ke svatořečení Carla Acutise. Italský mladík, který v roce 2006 zemřel v pouhých v patnácti letech, se tak brzy stane vůbec prvním světcem katolické církve z řad mileniálů. Poctu mu vynesla nezištná služba potřebným, ale i netypický zápal pro šíření víry přes internet i v běžném životě.

Květnou nedělí začal pašijový týden, křesťané si připomínají konec života Ježíše Krista. Také končí čtyřicetidenní postní období, jehož smyslem je duchovní očista před Velikonocemi. Papež František při mši odsoudil teroristický útok v koncertním sále v Moskvě, který označil za urážku Boha. Boží hod velikonoční letos vychází na 31. března.

Katolická církev rozšiřuje vyšetřování slovinského kněze Marka Rupnika. Dříve respektovaný duchovní a vlivný umělec, který utvářel moderní výtvarný styl katolické církve ve službách papežů, je obviňován ze sexuálního zneužívání a duševního nátlaku. Stálo ho to už členství v jezuitském řádu i postavení ve Vatikánu. Přitom ale nadále pracuje ve Slovinsku jako kněz.

Ruská pravoslavná církev (RPC) patří od počátku k hlasitým zastáncům plnohodnotné invaze na Ukrajinu a pomáhá ji morálně a ideologicky ospravedlňovat. Stojí za tím nejen silné vazby na stát, ale také koncept „ruského světa“, ve kterém pravoslaví hraje značnou roli. Z úst patriarchy Kirilla a dalších duchovních církve tak znějí slova o „metafyzické bitvě“, jež staví Rusko do pozice svatého národa a degraduje Ukrajinu na nástroj Západu, ale i slova o sebeobětování se, která kněží na frontové linii vštěpují ruským vojákům. A to vše i za cenu toho, že ztrácí svůj status největší a nejvlivnější pravoslavné církve na světě.

V Itálii slavnostně odhalili třináctimetrovou repliku sochy římského císaře Konstantina ze 4. století. Úlomky mramorové sochy sedícího císaře se našly v 15. století poblíž Kolosea. Tým odborníků nyní jednotlivé fragmenty naskenoval a na jejich základě vytvořil trojrozměrnou podobu císaře, která bude nejméně do roku 2025 stát před Kapitolským muzeem v Římě.

„Objevili jsme tam složený pruh látky. Nejdříve jsme byli zklamáni, ale k našemu údivu po rozbalení byl vidět otisk lidského těla,“ popsal někdejší správce broumovského kláštera Přemysl Sochor okamžik ze 17. ledna 1999. Přesně před čtvrtstoletím se našla kopie Turínského plátna, do něhož byl údajně zabalen Kristus, když jej sňali z kříže. Přiložený dokument mimo jiné tvrdil, že se kopie, vytvořená v polovině sedmnáctého století, dotýkala originálu. Na rozdíl od něj je tak známo, jak a kdy vznikla.

Masy katolických věřících v barvách žluté a bordó zaplnily ulice filipínské Manily, když se připojily k procesí na počest Černého Nazaréna, starobylé dřevěné sochy Ježíše Krista. Tradiční událost byla kvůli pandemii covid-19 v posledních letech zrušena, teď přilákala více než 830 tisíc lidí. Kvůli průvodu v centru města, kde se socha nachází, byly nasazeny tisíce policistů. Socha vznikla v Mexiku a na Filipíny se dostala počátkem 17. století. Přibližně osmdesát procent ze 110 milionů obyvatel země se hlásí k římskokatolické církvi, což je dědictvím stovek let španělské koloniální správy.

Jsou věci, o kterých člověk uvažuje, že k nim může dojít, ale když se stanou realitou, je to něco jiného, zraní to, uvedl arcibiskup pražský Jan Graubner v Interview ČT24 k tragické události na filozofické fakultě. Když se něco takového přihodí, je to podle něj silná rána. Člověk by ale podle Graubnera měl odpustit i těm, kteří zlo páchají.

K přerušení spolupráce vládních stran a ministerstev s Aliancí pro rodinu (Alipro) vyzvaly tento týden skoro dvě desítky duchovních společně s dalšími členy církví. Organizace využívá metody, které kvůli politickému boji překrucují fakta, shrnuje výzvu evangelický farář Jakub Helebrant v pořadu Události, komentáře. Podle politologa a děkana fakulty sociálních studií Stanislava Balíka (ODS) je to nepochopení plurality názorů a mluví o nutnosti zastoupení konzervativních hlasů v poradních orgánech vlády.

Desáté výročí nástupu papeže Františka na svatopetrský stolec si v pondělí připomene 1,3 miliardy světových katolíků. Probíhající pontifikát mnozí uvnitř i vně největší křesťanské církve považují za přelomový a plný reforem.

Plzeňský biskup a bývalý hlavní vojenský kaplan české armády Tomáš Holub si myslí, že v době války křesťanství nabízí schopnost dívat se realitě do očí a zároveň mít naději, která není naivní. Důležité je prý stále riskantně hledat dobro. Úkolem vojenského kaplana je podle něj být s lidmi ve druhé linii. Uvedl to v pořadu Interview ČT24.

Ruský prezident Vladimir Putin pověřil ruského ministra obrany, aby o pravoslavných Vánocích zastavil palbu na Ukrajině. Ruská vojska musí od 12:00 6. ledna zadržet palbu do 24:00 7. ledna, tedy po dobu šestatřiceti hodin. Moskevský patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill, který ruskou agresi proti Ukrajině dlouhodobě podporuje, ve čtvrtek vyzval obě strany války na Ukrajině k dodržování vánočního příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko nebude moci v tichosti připravovat novou vlnu agrese proti Ukrajině.

Dobročinné sbírky patří mezi neodmyslitelné součásti Vánoc, neomezují se ale jen na sváteční čas. O soucitné a účastné povaze lidí v Česku jsme se mohli přesvědčit naposledy v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, předtím například při povodních v letech 2002 i 1997. Solidarita Čechů má však mnohem delší historii, ostatně nezisková humanitární organizace Charita byla založena už před sto lety. Pokud bychom ale šli ještě dál, narazili bychom na událost, která před 130 lety vyvolala mimořádnou vlnu pomoci.

Kapr představuje nedílnou součást českých Vánoc a v řadě tuzemských domácností dotváří kolorit Štědrého večera. Důvod, proč si Češi o Štědrém dni pochutnávají právě na rybě, je ovšem mnohem duchovnější, než by se při pohledu na smažené maso s bramborovým salátem mohlo zdát. Proč vlastně jíme na svátky kapra?

Advent není věcí jen zemí s převážně křesťanskou tradicí. Postava, která roznáší dárky, vánoční stromeček a ozdoby si našly cestu i do států, kde jsou křesťané nepočetnou menšinou. Jedním z nich je i Turecko.

K Georgii se mohly první prosincové úterý upřít zraky celých Spojených států. Druhé kolo senátních voleb mělo potenciál razantně promluvit do druhé poloviny prezidentství Joea Bidena. Na tuto variantu nakonec nedojde, protože demokratům se podařilo obhájit senátorské křeslo v Nevadě a na jejich většině v horní komoře Kongresu už se nic nezmění. I přesto se vyplatí georgijské klání mezi demokratem Raphaelem Warnockem a republikánem Herschelem Walkerem sledovat.

Ve Svitavách skončilo restaurování patnáct metrů dlouhého mechanického betléma, který svými rozměry předčí i slavný Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem. Svitavské dílo tvoří pět skupin figur, které ve městě zůstaly po odsunu jeho německého obyvatelstva. Hrozilo, že skončí mezi odpadky. Na restaurování obřího betléma se pracovalo zhruba deset let.

Papež František v sobotu na stadionu v hlavním městě Bahrajnu Manáma sloužil mši pro 30 tisíc lidí. V zemi, kde křesťané tvoří výraznou menšinu, hovořil během bohoslužby i k mnoha cizincům zejména z Jižní Asie, kteří v Perském zálivu pracují. Podle agentury AP kněží jeho kázání tlumočili do angličtiny a modlitby zazněly i v tamilštině, tagalštině či malajštině.

Papež Jan Pavel II. jmenoval v Římě nového olomouckého arcibiskupa. Stal se jím Jan Graubner, který do té doby působil jako administrátor olomoucké arcidiecéze. Ve funkci 14. olomouckého arcibiskupa zůstal tři dekády, než jej v roce 2022 papež František jmenoval arcibiskupem pražským.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.