Papež Lev XIV. po příjezdu do Bejrútu vyzval libanonské politiky k usilování o mír a místním lidem vzkázal, aby ze země neodcházeli, píší agentury. Před příletem zopakoval, že dvoustátní řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelem považuje za jediné spravedlivé řešení. Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vznik samostatného státu Palestina dlouhodobě odmítá. Papež je na své první zahraniční cestě v roli nejvyššího představitele katolické církve, v předchozích dnech navštívil Turecko.
„Někdy je jednodušší utéct nebo je výhodnější odejít jinam. Chce to ale odvahu a prozíravost zůstat ve vlasti nebo se do své země vrátit,“ řekl papež ve svém prvním proslovu před libanonskými vládními a duchovními představiteli, kteří se s ním sešli v prezidentském paláci. Ty zase vyzval k tomu, aby překonali politické rozepře a špatnou ekonomickou situaci, která v zemi panuje od roku 2019.
Lev XIV. návštěvou Libanonu naplnil přání svého předchůdce papeže Františka, který chtěl tuto blízkovýchodní zemi dlouhá léta navštívit, píše agentura AP. Země je v poslední době oslabena zejména kvůli boji mezi libanonským šíitským hnutím Hizballáh a izraelskou armádou. I přes příměří, které strany uzavřely před rokem, však Izrael dál pokračuje v útocích na svého souseda. Libanonci se tak bojí obnovení bojů.
Papež se o bojích s Izraelem přímo nezmínil, píše AP. Připustil však, že libanonský lid prožívá těžké chvíle kvůli nejisté ekonomické situaci a konfliktech v regionu. „Ale vždy jste chtěli začít znovu a věděli jste jak,“ uvedl.
Pro mnohé Libanonce je papežova přítomnost důkazem, že na ně svět nezapomněl, uvádí AP. Země, ve které žije silná menšina křesťanů, byla pro Vatikán vždy prioritou, protože ji vnímá jako oporu pro křesťany v regionu.
Dvoustátní řešení je jediné spravedlivé, řekl papež
Před příletem do země Lev XIV. hovořil i situaci mezi Palestinci a Izraelem a označil jako jediné spravedlivé řešení to dvoustátní. „Všichni víme, že Izrael v tuto chvíli není takovému řešení nakloněn, ale pro nás je to jediné řešení,“ řekl papež a dodal, že je v kontaktu s oběma stranami, aby jim pomohl najít řešení, které bude pro všechny spravedlivé. Zopakoval tak dlouhodobý postoj Vatikánu k tomuto letitému konfliktu.
Papež také sdělil, že s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem řešili válku v Pásmu Gazy a plnohodnotnou ruskou agresi proti Ukrajině. Turecko podle Lva XIV. hraje důležitou roli při řešení obou konfliktů. Připomněl tak například zprostředkování rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem v létě ze strany Erdoganovy vlády.
„Bohužel jsme doposud nenalezli řešení. Ale dnes existují nové, konkrétní návrhy na mír,“ řekl dále papež. Doufá ale, že turecký prezident bude stále usilovat o ukončení války Moskvy proti Kyjevu.
Na papeže čekaly davy lidí
V Libanonu se papež mimo jiné setkal s prezidentem Josephem Aúnem, který je jedinou křesťanskou hlavou státu v arabském světě, poznamenala agentura AFP. Libanonská pravidla stanoví, že prezidentem země má být křesťan, premiérem sunnita a předsedou parlamentu šíita. Papež se během své dvoudenní cesty setká i s dalšími činiteli.
Hodiny před jeho příjezdem se podél silnic z letiště k prezidentskému paláci shromáždily davy lidí, které mávaly libanonskými a vatikánskými vlajkami, napsala agentura Reuters. Ve zhruba šestimilionovém Libanonu žijí podle dostupných odhadů přes dva miliony křesťanů.
Papežovu návštěvu ocenil i vůdce Hizballáhu Naím Kásim, který pověřil členy uskupení, aby velvyslanectví Vatikánu předali dopis určený papeži.
Křesťanské vesnici se údery Izraele vyhýbají
Křesťané tvoří v Libanonu třetinu obyvatel. Žijí například ve vesnici Álma eš-Šaeb na jihu blízko hranic s Izraelem. Přestože je jižní část země oblastí zničených domů, opuštěných vesnic a územím, které i přes loňské příměří nadále zasahuje izraelská armáda, této obci, obývané především křesťany, se její údery vyhýbají.
Místní jsou přesvědčeni, že je to tím, že odmítli přítomnost Hizballáhu. Jeho členové si v obci chtěli zřídit pozici pro odpalování raket směrem do Izraele, ale obyvatelé se proti jejich přítomnosti otevřeně postavili.
„Přijeli a řekli, že tady velí a že nás přijeli chránit. My jsme jim ale řekli, že nechceme potíže. Máme toho dost,“ vzpomínají maronité George Daroub a Milad Násr. Ozbrojenci nakonec odešli ještě před uzavřením loňského příměří.
Do vesnice se ale z původních dvou tisíc obyvatel zatím vrátil jen zlomek. Žijí však podstatně klidněji než šíité v okolí, jejichž vesnice jsou častým cílem izraelského letectva.
Zemí rezonuje strach z návratu k násilí
V širším libanonském kontextu není napětí mezi křesťanskými komunitami a Hizballáhem ničím novým. Ačkoli jsou křesťané v zemi politicky velmi různorodí, mnozí sdílejí frustraci z dlouhodobé dominance Hizballáhu.
„Zničili nás, de facto nás zabili a ohrozili naše domy,“ shrnul Násr. Podobné výhrady proti Hizballáhu mají i sunnitští muslimové, kteří tvoří další třetinu libanonského náboženského spektra.
V Libanonu sílí obavy, že by pokračující střety s Izraelem mohly opět rozevřít staré rány a přivést zemi k novému kolu násilí. Občanská válka skončila v roce 1990 a zanechala po sobě jen křehkou rovnováhu moci.
