Křesťané

Vzájemné ostřelování mezi Izraelem a šíitským teroristickým hnutím Hizballáh dopadá hlavně na příslušníky této islámské větve, kteří v Libanonu tvoří třetinu populace. Boje ale postihují celou libanonskou společnost, včetně křesťanů a sunnitů, kteří se obávají, aby je současná napjatá situace opět nezatáhla na práh občanské války.

Postoj jednotlivých komunit v Libanonu vůči Izraeli není jednotný a zabití vůdce Hizballáhu neodsoudilo plošně ani muslimské obyvatelstvo, řekl ČT24 politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Libanon je podle něj zhroucený stát a lidé mají velké obavy z izraelské invaze, která by mohla vést k nové občanské válce. Muslimové a křesťané v Libanonu spolu bojovali už mezi lety 1975 až 1990.

Arménie si připomněla 109. výročí národní genocidy pálením praporů Turecka a Ázerbájdžánu v centru Jerevanu. V roce 1915 zahájily turecké, kurdské a arabské síly Osmanské říše systematické vyvražďování křesťanské menšiny. Nyní takřka třímilionová země čelí nebezpečí znovu, a to ze strany sousedního Ázerbájdžánu. Arménie s ním prohrála dvě bleskové války v letech 2020 a 2023, a nakonec přišla o celou separatistickou provincii Náhorní Karabach.

Když The Beatles přijeli v roce 1966 koncertovat do Tokia, jejich hotel – tak jako v té době kdekoliv na světě – obléhali fanoušci i novináři. Přišly ovšem také výhrůžky smrtí. John Lennon, Paul McCartney, George Harrison a Ringo Starr zatím v hotelovém apartmá malovali obraz. Jediný, o němž se ví, že ho vytvořili a signovali společně. Nyní se malba dostala do nabídky aukční síně Christie's v New Yorku.

Izraelci by mohli už letos začít bezvízově cestovat do Spojených států. Vedlejším produktem vyjednávání je i snazší cestování pro desítky tisíc Palestinců, kteří mají kromě palestinského i americké občanství. Ti měli dosud omezenou možnost vstoupit do Izraele, do světa tak museli cestovat skrz složité procedury přes Jordánsko.

Pákistánská policie zatkla více než sto muslimů v reakci na středeční útoky na křesťanskou menšinu. Tisícihlavý dav muslimů v provincii Paňdžáb na severovýchodě země podpálil nejméně čtyři kostely, poničil křesťanský hřbitov a zaútočil na domy křesťanů, kteří jsou v této převážně muslimské zemi dvouprocentní menšinou. Místní křesťané se už vracejí do svých domovů a střeží je vojáci, píše agentura AP.

Izraelští policisté se v noci na čtvrtek znovu střetli s Palestinci u jeruzalémské mešity al-Aksá, zraněno bylo několik lidí. Podle izraelské policie se desítky Palestinců pokusily zabarikádovat uvnitř modlitebny. Zůstat v budově přes noc je ale běžně povolené jen posledních deset dní postního měsíce ramadán. Hnutí Hamás vypálilo několik raket z pásma Gazy, třiačtyřicet střel mířilo na izraelské území také z jižního Libanonu. Podle izraelské armády jich nejméně pět dopadlo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že země bude reagovat rozhodně a že nepřátelé za každý akt agrese zaplatí.

V Libanonu počínaje ránem platí zimní i letní čas. Důvodem jsou spory mezi náboženskými a politickými autoritami. Úřadující premiér Nadžíb Mikátí letos časový posun odložil na 20. duben, kdy skončí muslimský postní měsíc ramadán. Vlivná maronitská církev ale na letní čas přechází už nyní, stejně jako většina firem či médií.

Spojené státy s napětím očekávají verdikt nejvyššího soudu týkající se alabamského zákona o potratech. Ten totiž rozhodne nejen o pravidlech v jižanském státě, ale o právu žen na interrupci v celých Spojených státech. Zpráva o pravděpodobném zrušení precedentu známého jako Roe vs. Wade vyvolala protesty po celé zemi. Svůj nesouhlas vyjádřil i prezident Joe Biden.

Libanonský šíitský Hizballáh a jeho spojenci v nedělních parlamentních volbách přišli o parlamentní většinu. Podle úterního oznámení ministerstva vnitra tento blok nemá 65 křesel potřebných k zachování většiny ve stoosmadvacetimístném parlamentu. Po minulých volbách jich měl 71. V úterý oznámené výsledky jsou konečné.

Křesťanská centra na Blízkém východě letos čekala na příliv tradičních adventních návštěvníků marně. Začátkem prosince totiž izraelská vláda opět uzavřela hranice pro zahraniční turisty. Například město Nazaret na severu země je ale na těchto příjmech závislé.

Ekonomická situace v Libanonu se zhoršuje. Poté, co nová vláda zrušila subvence, se ceny benzinu ztrojnásobily. Hnutí Hizballáh proto začalo demonstrativně dovážet ropné produkty z Íránu. V zemi rostou ceny léků a základního zboží.

V německé armádě bude po více než sto letech sloužit vojenský rabín. Zsolta Ballu, narozeného v Maďarsku, uvedli do funkce v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 tisíc příslušníků, působí zhruba tři stovky židů.

Před 45 lety začala útokem křesťanských milic na autobus s Palestinci vleklá občanská válka, která učinila z Libanonu, přezdívanému „Švýcarsko Orientu“, rozbombardovanou zemi s více než 150 tisíci oběťmi. Vzájemné masakry příslušníků etnických a náboženských menšin šokovaly svět. Libanonský konflikt potvrdil tehdejší rozdělení světa na Západ a Východ a odhalil zájmy vlivných regionálních hráčů. Sýrie poslala do Libanonu desítky tisíc vojáků a v okupaci pokračovala až do dubna 2005. K intervenci přistoupil rovněž Izrael, který nechal vojáky kontrolovat jih země skoro celé dvě dekády. Složité vztahy s oběma sousedními státy tíží Libanon dodnes.

Tisíce křesťanských poutníků dorazily do palestinského Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu, který je podle Bible místem narození Ježíše Krista. Vánoční oslavy vyvrcholí půlnoční mší v betlémské bazilice Narození Páně.

Napětí v Libanonu se zvyšuje. Několik desítek lidí utrpělo zranění při potyčkách s policií, které v sobotu vypukly během protestů v Bejrútu. Demonstranti se střetli nejen s policií, ale také se stoupenci šíitského hnutí Hizballáh. Proti davům v ulicích použily tamní pořádkové síly poprvé gumové projektily. Libanon zažívá od poloviny října demonstrace proti vládnoucí elitě, která přivedla zemi do nejhorší ekonomické krize za poslední desítky let.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

„Jste pýchou Íránu,“ vzkázal loni zoroastrijcům na světovém kongresu prezident Hasan Rouhání. Ve skutečnosti se ale řada stoupenců prastarého náboženství necítí v islámské republice vítaná a od revoluce postupně opouští zemi. Zoroastrijci, jejichž učení inspirovalo západní filozofy i umělce, patří mezi menšiny chráněné ústavou, konzervativní síly však usilují o to, aby byli nejlépe neviditelní. Další náboženské skupiny, jako baháisté, svou víru praktikovat podle zákona vůbec nemohou. A mnohdy končí za mřížemi.