V Jeruzalémě pokračovaly nepokoje na Chrámové hoře, na izraelské území dopadly rakety z Libanonu

Nahrávám video

Izraelští policisté se v noci na čtvrtek znovu střetli s Palestinci u jeruzalémské mešity al-Aksá, zraněno bylo několik lidí. Podle izraelské policie se desítky Palestinců pokusily zabarikádovat uvnitř modlitebny. Zůstat v budově přes noc je ale běžně povolené jen posledních deset dní postního měsíce ramadán. Hnutí Hamás vypálilo několik raket z pásma Gazy, třiačtyřicet střel mířilo na izraelské území také z jižního Libanonu. Podle izraelské armády jich nejméně pět dopadlo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že země bude reagovat rozhodně a že nepřátelé za každý akt agrese zaplatí.

Palestinci z mešity na policisty házeli kameny, ti jim odpověděli omračujícími granáty a gumovými projektily. Při zásahu bylo zraněno několik lidí. Situace v Jeruzalémě je napjatější i kvůli souběhu náboženských svátků – židovského pesachu, křesťanských Velikonoc a muslimského ramadánu.

„Ramadán je období zvýšené náboženské aktivity muslimů, zároveň v posledních letech často i obdobím zvýšené aktivity právě těch fundamentalistických skupin. Zároveň tady máme nástup nové izraelské vlády, jejíž některé postavy jsou vnímány velice kriticky palestinským veřejným míněním,“ popsal situaci zpravodaj ČT David Borek.

Vláda podle premiéra Benjamina Netanjahua na uklidnění situace pracuje, v ulicích se to ale zatím neprojevilo. „Izrael se nadále zavazuje na Chrámové hoře dodržovat svobodu modliteb, volný přístup všem a status quo. A nedovolí násilnickým extrémistům, aby to změnili,“ prohlásil Netanjahu.

Právě tento status quo umožňuje, aby mohli místo navštěvovat i židé a křesťané, nesmí se tam ale modlit. Jenže ortodoxní židé podle muslimů zákaz nerespektují a na Chrámově hoře se modlí potají v rámci prohlídek pro izraelské turisty.

Palestinská reakce

Na podporu Palestinců se v noci demonstrovalo i v několika dalších zemích, například v Jordánsku nebo v Turecku. Palestinská samospráva už potvrdila, že se situaci snaží řešit se Spojenými státy, Egyptem nebo s OSN. Státy arabské ligy pak kvůli eskalaci svolaly mimořádné jednání. Palestinské ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že Rada bezpečnosti OSN bude jednat za zavřenými dveřmi o izraelské policejní razii.

Palestinští radikálové z Pásma Gazy ve čtvrtek brzy ráno, už druhým dnem po sobě, odpálili rakety na jih Izraele. Podle izraelské armády jich bylo sedm a všechny explodovaly ještě ve vzduchu. Nejsou zprávy o žádných zraněných.

Později izraelská armáda potvrdila také 34 raket odpálených z jižního Libanonu, pětadvacet z nich sestřelila izraelská protivzdušná obrana a nejméně pět jich dopadlo na izraelské území. Podle mluvčího armády Daniela Hagariho za útokem stojí islamistické hnutí Hamás a Izrael nyní zjišťuje, zda se na něm podílel Írán. Premiér Netanjahu svolal jednání bezpečnostního kabinetu, který rozhodne o reakci na útok.

Na začátku zasedání vlády Netanjahu řekl, že „Izrael vrátí svým nepřátelům úder a oni zaplatí za každý akt agrese.“ „Naši nepřátelé znovu zjistí, že v dobách, kdy jsme zkoušeni, stojí izraelští občané při sobě a jsou jednotní,“ dodal. Rovněž zopakoval, že Izrael nemá v úmyslu měnit status quo Chrámové hory. „Vyzýváme ke zklidnění napětí a budeme tvrdě postupovat proti extremistům,“ řekl.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 mminutou

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí pět zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled