Chrámová hora

Před 27 lety zastřelil radikalizovaný jordánský voják v pohraniční zóně sedm izraelských školaček. Vztahy mezi oběma zeměmi zůstávají v dnešní době přinejlepším chladné. Současná válka v Pásmu Gazy a také opakované spory okolo Chrámové hory v Jeruzalémě je dále zhoršují.

Americké ministerstvo zahraničí tvrdě kritizovalo nedělní návštěvu krajně pravicového izraelského ministra Itamara Ben Gvira na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Podle agentury Reuters ji označilo za „provokativní“ a rétoriku ministra za „štvavou“. Návštěvu místa posvátného pro židy i muslimy kritizovaly také arabské státy.

Tisíce izraelských policistů dohlížely v Jeruzalémě na kontroverzní Pochod vlajky. Po střetech bylo zatčeno deset lidí, dva z nich za to, že házeli věci po novinářích u Damašské brány vedoucí do Jeruzaléma, píše list Times of Israel. Egypt a Jordánsko hovoří po vstupu několika židovských vládních politiků na Chrámovou horu o „provokaci“ a „nezodpovědné eskalaci napětí“. V Gaze ve čtvrtek přechodně vypukly protesty.

Izraelská armáda oznámila, že v noci na neděli zaútočila na cíle v Sýrii. Stalo se tak poté, co bylo ze syrského území na Izrael vypáleno šest raket, informovala agentura AP. Zato po dnech zvýšeného napětí v jeruzalémské mešitě al-Aksá skončily ranní ramadánové modlitby pokojně. U přilehlé Zdi nářků se mezitím dopoledne shromáždily tisíce Židů u příležitosti pesachového požehnání. Až do západu Slunce vše podle agentury AP proběhlo bez zásadnějších incidentů.

Izraelští policisté se v noci na čtvrtek znovu střetli s Palestinci u jeruzalémské mešity al-Aksá, zraněno bylo několik lidí. Podle izraelské policie se desítky Palestinců pokusily zabarikádovat uvnitř modlitebny. Zůstat v budově přes noc je ale běžně povolené jen posledních deset dní postního měsíce ramadán. Hnutí Hamás vypálilo několik raket z pásma Gazy, třiačtyřicet střel mířilo na izraelské území také z jižního Libanonu. Podle izraelské armády jich nejméně pět dopadlo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že země bude reagovat rozhodně a že nepřátelé za každý akt agrese zaplatí.

Izraelská policie v noci na středu pronikla do mešity al-Aksá na Chrámové hoře v Jeruzalémě, kde se střetla s Palestinci. Zásah byl podle ní reakcí na chystané výtržnosti. Podle informací agentury AP policisté následně pozatýkali asi tři sta padesát osob. Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že zraněno bylo padesát lidí. Palestinské teroristické hnutí Hamás ovládající Pásmo Gazy zareagovalo odpálením několika raket na Izrael, který odpověděl leteckou odvetou. Izraelští policisté se s Palestinci znovu střetli i ve středu večer, několik osob utrpělo zranění.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Nový izraelský ministr národní bezpečnosti a odsouzený rasista Itamar Ben Gvir navštívil Chrámovou horu. Palestinské ministerstvo zahraničí označilo krok za „bezprecedentní provokaci“ a palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že jde o pokus vytvořit z mešity al-Aksá židovský chrám. Před dopadem, jaký může tato symbolická návštěva na sporném místě mít, varovala i izraelská opozice. Odsoudily ji také Jordánsko a Egypt. V minulosti se návštěva izraelského politika na Chrámové hoře stala roznětkou násilí.

Blížící se nástup nové vlády v Izraeli vyvolává napětí ohledně toho, jak se promění vztahy mezi Židy a Palestinci. Jde například o svatá místa v Jeruzalémě. Radikální pravice, která má usednout v novém kabinetu, totiž slibovala rozšíření práv na židovské modlitby na Chrámové hoře, což muslimové odmítají.

Desítky tisíc izraelských nacionalistů prošly muslimskou čtvrtí jeruzalémského Starého Města. Na Chrámové hoře se předtím strhlo několik potyček mezi policií a skupinkami radikálních Palestinců, kteří házeli na bezpečností složky kamení. Policie proti nim zakročila zábleskovými granáty. Pochodem izraelští nacionalisté oslavují výročí dobytí východní části města za války v roce 1967. Toto výročí každoročně vyvolává napětí, protože Palestinci chtějí východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu.

Izraelské letectvo brzy ráno zaútočilo na několik cílů v Pásmu Gazy. Útoky byly podle agentury AFP odvetou za vypuštění rakety z palestinského území proti Izraeli v pondělí večer. Napětí mezi Izraelem a Palestinci v posledních dnech vzrostlo kvůli střetům na Chrámové hoře v Jeruzalémě.

Izraelská policie v neděli vstoupila do areálu mešity al-Aksá v Jeruzalémě, aby zabezpečila židovským návštěvníkům cestu na posvátné místo. Při střetech utrpělo zranění sedmnáct Palestinců, oznámila agentura AP s odvoláním na palestinské zdravotníky. Na stejném místě se policie s Palestinci střetla už v pátek, nedělní střety však byly podle agentury Reuters méně násilné. Kvůli střetům pozastavila účast v izraelské vládní koalici strana Sjednocená arabská kandidátka (UAL).

U jeruzalémské mešity al-Aksá se střetli maskovaní Palestinci s izraelskou policií. Policie uvedla, že Palestinci házeli kameny na Židy, kteří se modlili u Zdi nářků. Podle palestinského Červeného půlměsíce utrpělo na devět desítek lidí zranění. V oblasti se v posledních týdnech zvýšilo napětí a sílí izraelsko-palestinské srážky, ty páteční jsou největší od začátku muslimského postního měsíce ramadánu.

Uplynul měsíc od začátku ozbrojeného konfliktu mezi hnutím Hamás a Izraelem. Islamisté odpálili večer 10. května na Jeruzalém salvu raket v reakci na střety na Chrámové hoře. Následovalo 11 dní bojů. Tedy víc než čtyři tisíce raket z Gazy na Izrael a masivní letecké údery izraelské armády opačným směrem. Válku ukončilo příměří, které zatím platí. Zásadní změna ale nenastala.

Mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás začal v pátek podle dřívějších neoficiálních vyjádření platit od 02:00 místního času (01:00 SELČ) klid zbraní. Ten by měl po jedenácti dnech ukončit nejhorší boje od poslední války v roce 2014. V ulicích Gazy byly po uplynutí ohlášeného okamžiku vidět oslavy, uvedly světové zpravodajské agentury. Americký ministr zahraničí Antony Blinken zároveň ohlásil brzkou cestu na Blízký východ.

Izrael podél hranice s Gazou soustředil pozemní jednotky, zatímco Hamás dál pokračuje v raketové palbě na izraelské území. Výzvy k ukončení nejintenzivnější palby za poslední roky mezitím přibývají z celého světa. V noci na čtvrtek zazněly poplašné sirény varující před dopadem raket poprvé také na severu Izraele. Dosud ostřelování z Pásma Gazy dosáhlo jen do jižní a střední části Izraele. Izraelské letectvo celou noc pokračovalo v bombardování cílů v Pásmu Gazy, zničilo také místní velitelství Hamásu, píše list The Jerusalem Post (TJP).

Izraelští archeologové u základů domu v jeruzalémském Městě Davidově objevili skoro dva tisíce let starou bronzovou olejovou lampu ve tvaru mužské tváře. Nález, který pochází z období krátce po zničení Druhého chrámu Římany, je označován za první svého druhu v Izraeli a velmi vzácný i v celosvětovém měřítku, píše The Times of Israel.

Při střetech mezi Palestinci a izraelskými bezpečnostními složkami na Chrámové hoře v Jeruzalémě utrpělo zranění nejméně čtrnáct muslimských věřících. Uvedla to agentura AP s odvoláním na palestinské zdravotníky. Zranění jedné osoby jsou vážná. Izraelské úřady informovaly o čtyřech zraněných policistech. Chrámová hora je posvátným místem pro židovství i islám.