Při střetech mezi Palestinci a izraelskými bezpečnostními složkami na Chrámové hoře v Jeruzalémě utrpělo zranění nejméně čtrnáct muslimských věřících. Uvedla to agentura AP s odvoláním na palestinské zdravotníky. Zranění jedné osoby jsou vážná. Izraelské úřady informovaly o čtyřech zraněných policistech. Chrámová hora je posvátným místem pro židovství i islám.
Na Chrámové hoře se střetli Palestinci s izraelskými policisty. Nejméně osmnáct zraněných
Na Chrámové hoře se nachází mešita al-Aksá a muslimská svatyně Skalní dóm, v minulosti tam však stával židovský chrám, jehož pozůstatkem je Zeď nářků. Podle nynějšího uspořádání mohou židé jednou z bran na horu vstupovat, ale nesmějí se tam modlit.
Desítky tisíc muslimských věřících se v jeruzalémském Starém městě shromáždily k modlitbám u příležitosti muslimského svátku íd al-adhá. Ten letos připadá na stejný den jako židovský svátek tiša be-av, kterým si židé připomínají dvě katastrofy svých dějin – zničení prvního a druhého chrámu. Oba v biblických časech stávaly právě na Chrámové hoře.
Množství Palestinců dorazilo k branám, které jsou vstupem na Chrámovou horu, poté, co se rozšířily zprávy, že policie povolí židovským věřícím na horu vstoupit. Protestující vykřikovali hesla jako „Alláhu akbar“ (arabsky Bůh je veliký) a házeli kameny na policisty. Ti proti nim zasáhli ohlušujícími granáty a gumovými projektily.
Jak uvedla agentura AP, izraelská policie nejprve židovským návštěvníkům zakázala na Chrámovou horu vstoupit, poté jim to ale povolila. Několik desítek se jich za přísné policejní ochrany dostalo nahoru. Palestinci ale po skupině začali házet židle a další předměty. Židovští věřící proto následně Chrámovou horu rychle opustili.
Chrámová hora v Jeruzalémě
Chrámová hora stála u začátku druhé intifády
Spory o Chrámovou horu jsou jedním z ústředních bodů izraelsko-palestinského konfliktu. Podle ortodoxních židů, muslimů i křesťanů se při stvoření světa měla vynořit z vod jako první část pevniny. Stala se nejposvátnějším místem judaismu a třetím nejposvátnějším místem islámu (po Mekce a Medině).
Spor o Chrámovou horu se stal i rozbuškou druhé intifády, která začala v září 2000. Na horu tehdy přišel předseda tehdejší opoziční strany Likud Ariel Šaron, kterého přítomní muslimové zasypali botami a kamením. Incident přerostl v druhé palestinské povstání, při kterém do února 2005 zahynulo přes čtyři a půl tisíce lidí.
Izrael považuje celý Jeruzalém, včetně jeho východní části, kterou zabral během šestidenní války v roce 1967 a jejíž součástí je i Chrámová hora, za své hlavní město. Palestinci naopak chtějí východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu složeného ze Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy.