Judaismus

V Londýně se v neděli konala mimořádná oslava. V tamní Westminsterské synagoze si připomněli přesně šedesát let od chvíle, kdy do britské metropole dorazila více než tisícovka vzácných textů hebrejské bible, kterým se říká tóry. Dané svazky pocházely z tehdejšího Československa a dnes se používají nejen v Británii, ale po celém světě.

Londýnem o víkendu prošla další mnohatisícová propalestinská demonstrace, policie přitom zadržela šest lidí za nenávistné projevy. Politici i zástupci židovské komunity upozorňují na rostoucí antisemitismus ve společnosti, a to včetně Kamily Kopřivové, která je historicky první Češkou, která se stala rabínkou a na svém postu slouží v Londýně.

V Brně se otevřel Malý Mehrin, jde o prozatimní Moravské židovské muzeum. Než vznikne nová budova z dílny japonského architekta Kengo Kumy na místě stávajícího parkoviště před hotelem Grand, bude kulturně-vzdělávací paměťová instituce sídlit v prostorách domu ve Vídeňské ulici. Muzeum se v úterý otevřelo výstavou Nositelé paměti, která prostřednictvím autentických předmětů ukazuje příběhy moravských Židů. Malý Mehrin má přinášet také besedy, přednášky či program pro děti.

Izrael má problém s nedostatkem míst pro pohřbívání. Mohou za to vysoká hustota zalidnění, nedostatek pozemků pro hřbitovy, ale také náboženská omezení, která znemožňují kremaci.

Židovským ženám v Izraeli se rodí víc dětí než izraelským muslimkám. Poprvé to ukázala čísla statistiků za loňský rok. Vrcholí tak demografická revoluce, která může mít zásadní dopady na tamní politiku i na izraelsko-palestinský konflikt. V Izraeli, prakticky jako v jediné vyspělé zemi světa, totiž neklesá plodnost.

Italské Benátky zahájily díky dárcům rozsáhlou rekonstrukci synagog v židovské čtvrti. Ta se jako první na světě začala nazývat ghettem. Podle odborníků může být název zkomolenina italského slova geto, což byl tehdejší výraz pro slévárnu, v jejímž okolí se Židé usadili. Nejstarší modlitebna pochází z roku 1528.

Před 30 lety byl v Lipníku nad Bečvou slavnostně otevřen a vysvěcen obnovený židovský hřbitov. Zdejší hřbitov byl založen v roce 1567 a za nacistické okupace zcela zničen. Ceremonie obnovy se zúčastnil kancléř prezidenta republiky Karel Schwarzenberg, zástupci ortodoxních Židů z celého světa a představitelé velvyslanectví USA.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Více než sedm set let staré Ezechielově synagoze na severu Iráku hrozí kolaps. Pamětihodnost ve vesnici Sush je už desítky let opuštěná. Místní se proto pokoušejí zařídit její rekonstrukci. Jedná se totiž o jednu z mála zbývajících židovských památek v zemi.

Zástupci světových náboženství připomněli památku obětí pandemie. Na pražských Hradčanech vystoupil kněz Tomáš Halík, biskup Václav Malý, rabín Karol Sidon a představitelé pražské muslimské obce. Věřící poté vyzvali k očkování proti covidu-19 a k dodržování opatření. Mluvili také o sjednocení rozdělené společnosti a nutnosti vzájemného pochopení.

Stará synagoga v Prostějově už léta chátrá, a to přesto, že se jedná o zákonem chráněnou památku. Podle památkářů je stav synagogy havarijní. Jeden z mála dochovaných odkazů na významné židovské dějiny města, kterému se někdy přezdívá Hanácký Jeruzalém, změnil od revoluce majitele už několikrát. Větších oprav se přesto synagoga nikdy nedočkala.

Tradiční svátek zvaný Sukot, nebo též Svátek stanů (či stánků, ale také Svátek sklizně), který slaví Židé, odráží v historii více významů. Tím nejdůležitějším je pohanská oslava podobná dožínkám, kdy zemědělci žili přímo na polích ve stanech, v posledním období před sklizní. Neméně důležitým je ale i význam náboženský. Rabíni připomínají biblický příběh, kdy Židé putovali z Egypta směrem k území dnešního státu Izrael a během čtyřicetiletého exodu bydleli ve stanech. Svátek se slaví sedm dní a letos připadl na období od 20. do 27. září.

V Izraeli se schyluje k velké náboženské změně. Nová vláda chce zrovnoprávnit neortodoxní směry judaismu, které doposud fungují spíše jako spolky než jako oficiální náboženské společnosti. Jejich rabíni nemůžou například provádět židovské svatby. Ortodoxní židé to ale odmítají, protože považují modernizační tendence za módu odporující tradicím.

V německé armádě bude po více než sto letech sloužit vojenský rabín. Zsolta Ballu, narozeného v Maďarsku, uvedli do funkce v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 tisíc příslušníků, působí zhruba tři stovky židů.

Federace židovských obcí v ČR (FŽO) loni zaznamenala o 180 více antisemitských projevů než předloni, bylo jich 874 . Většinu tvořily nenávistné projevy na internetu, násilný incident s antisemitským motivem evidovala obec jeden. Výskyt konspiračních teorií spojených s antisemitismem enormně vzrostl v souvislosti s koronavirovou pandemií.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Nejvýznamnějším symbolem svátku zvaného Sukot je stavění stanů. Mluví se o něm také jako o čase radosti a slaví se během října. Dle tradice věřící po celou dobu přebývají ve stanech, ve kterých jí i spí. Tímto si symbolicky připomínají vyvedení z Egypta a putování pouští. Jednotlivé stany se zdobí palmovou ratolestí, myrtou, plodem citrusovníku a vrbou arava. Obrazová galerie ukazuje, jak vypadal letošní Sukot v různých místech Jeruzaléma a New Yorku.

V egyptské Alexandrii otevřeli po nákladné rekonstrukci místní synagogu. Prezident Abdal Fattáh Sísí tak znovu signalizuje náboženskou toleranci, ale i reformátorské úsilí. Loni otevřel obří křesťanskou baziliku a v nově vznikající metropoli chce vybudovat třeba i zábavní centrum větší než Disneyland.

Několik desítek lidí se sešlo u pražského nádraží Bubny, aby oslavilo začátek osmidenního židovského svátku chanuka čili svátku světel. První letošní chanukovou svíci zde zapálil vrchní zemský rabín Karol Sidon za přítomnosti arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky. Ve stejnou dobu se rozsvítila i velká pražská menóra, devítiramenný svícen, na Palachově náměstí v Praze.

Při střetech mezi Palestinci a izraelskými bezpečnostními složkami na Chrámové hoře v Jeruzalémě utrpělo zranění nejméně čtrnáct muslimských věřících. Uvedla to agentura AP s odvoláním na palestinské zdravotníky. Zranění jedné osoby jsou vážná. Izraelské úřady informovaly o čtyřech zraněných policistech. Chrámová hora je posvátným místem pro židovství i islám.