Několik desítek lidí se sešlo u pražského nádraží Bubny, aby oslavilo začátek osmidenního židovského svátku chanuka čili svátku světel. První letošní chanukovou svíci zde zapálil vrchní zemský rabín Karol Sidon za přítomnosti arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky. Ve stejnou dobu se rozsvítila i velká pražská menóra, devítiramenný svícen, na Palachově náměstí v Praze.
Židé zahájili oslavy chanuky. V Praze se svíce rozsvítily v Bubnech i na Palackého náměstí
Sidon v projevu připomněl první keř, z něhož se Mojžíšovi zjevil Bůh. V keři hořel boží oheň, Sidon tento keř přirovnal k židovskému národu, který oheň také nespálil.
Vrchní zemský rabín také řekl, že je právě na tomto místě důležité si uvědomit, že odtud za druhé světové války odjížděly židovské transporty do Terezína a koncentračních táborů. „Jenom málokteří z těch, kdo v nich byli, se vrátili živí. Přesto tu jsme, a jak se také učíme, budeme tady věčně,“ zdůraznil Sidon.
Kvůli velké katastrofě, jakou byl holocaust, si podle Duky všichni křesťané uvědomují, že je v současnosti zapotřebí se navzájem podporovat.
„Ne vše je tak, jak by mělo být ve světě, který říká, že je světem demokracie a tolerance. Víme, že vzedmuté vlny antisemitismu, ale také vzedmuté vlny antikřesťanství jsou určitou skvrnou na současné mapě světa a mohou také signalizovat určité nebezpečí,“ uvedl Duka. Svou přítomností chci vyjádřit Židům podporu, řekl.
Zahájení chanuky provázel zpěv dětského sboru a od sedmi hodin večer se v Café jedna konal benefiční koncert Nadačního fondu obětem holocaustu.
V Bubnech má vzniknout Památník ticha
V současnosti se u bubenského nádraží připravuje Památník ticha. Před sedmi lety vznikla na tomto pražském dopravním uzlu společnost pro oživení paměti.
Místo chce prezentovat jako vzpomínku na ty, kteří byli deportováni, i všechny, kdo se k tradici předválečného kulturního trialogu v Praze odkazují. Právě chanukové světlo vnímá jako symbolický maják v tunelu zdlouhavých úředních jednání.
V současnosti už u nádraží stojí dílo Aleše Veselého Brána nenávratna, které má podobu vztyčených kolejí a odkazuje k transportům. Dílo má být zachováno i při přestavbě.
Chanuka připomíná zázrak s olejem
Chanuka je stejně jako všechny židovské oslavy pohyblivý svátek. Připomíná zázrak při opětovném vysvěcení chrámu po povstání Makabejských před více než 2100 lety.
Podle tóry našli tehdy Židé po příchodu do svatostánku jen jednu nádobku s olejem. Chrámový svícen by tak vydržel hořet jen den, plál ale osm dní. Za tu dobu se stihl připravit a posvětit olej nový.
K hlavnímu symbolu svátku, zapalování svíček, postupem doby přibylo několik obyčejů, které připomínají křesťanské Vánoce, děti například dostávají drobné dárky. Do souvislosti s Vánocemi je ale chanuka dávána jen kvůli období, v němž se odehrává.
