Židé

Incidentů spojených s nepřátelstvím či předpojatostí proti Židům přibývá. Výjimkou není ani Česko, kde úřady v roce 2024 zaznamenaly třiatřicet trestných činů motivovaných antisemitismem. Federace židovských obcí (FŽO) v tuzemsku vloni zaznamenala 4694 antisemitských incidentů, což je meziročně o 366 více. I proto pro boj s tímto jevem vznikla nová strategie, kterou schválila končící vláda.

Při jednom z největších protižidovských pogromů – takzvané křišťálové noci – z 9. na 10. listopadu 1938 (a na některých místech i v následujících dnech) bylo v Německu zničeno přibližně dvanáct set synagog, z toho asi pětatřicet v Sudetech, které muselo Československo postoupit po mnichovské dohodě. Dotklo se to i synagogy v Žatci, která se teprve loni dočkala obnovy, nebo v Liberci, na jejímž místě dnes stojí nová modlitebna. Mnoho synagog však zaniklo nebo chátrá.

Německo zakázalo radikální islámské uskupení Muslim Interaktiv a zabaví jeho majetek. Policie také prohledala prostory dvou dalších islámských sdružení, informovalo ve středu německé ministerstvo vnitra, které citovala agentura Reuters.

Jeruzalémský památník holocaustu Jad Vašem po desetiletích práce zjistil jména pěti milionů z více než šesti milionů obětí nacistického vyhlazování Židů. Vědci k identifikaci obětí používají také umělou inteligenci (AI), která by podle jejich odhadů mohla odhalit dalších 250 tisíc jmen, informovala agentura Reuters. Podle odborníků ale zřejmě nikdy nebude možné identifikovat milion obětí, protože řada jmen není v žádných dokumentech zaznamenaná.

Spojené státy začaly nad Pásmem Gazy používat drony, které monitorují dodržování příměří mezi Izraelem a Hamásem. Klid zbraní v Gaze je podle Washingtonu předstupněm širšího regionálního míru. To by se mělo týkat i Západního břehu, kde zůstává hluboký rozkol mezi Araby a Židy. Skoro tři pětiny tamních Palestinců označují útok Hamásu na Izrael za správný.

Významné židovské osobnosti z celého světa žádají v otevřeném dopise OSN a světové státníky, aby uvalili sankce na izraelské představitele a orgány za činy, které se podle nich v podstatě rovnají genocidě. Mezi více než 450 signatáři dopisu jsou bývalí izraelští představitelé, držitelé Oscarů, spisovatelé a intelektuálové, kteří žádají vyvození odpovědnosti za jednání Izraele v Pásmu Gazy, na okupovaném Západním břehu a ve východním Jeruzalémě.

Prohlídkou bývalé textilky v Brněnci na Svitavsku zakončily svůj program v rámci festivalu Meeting Brno takzvané Wintonovy děti a jejich příbuzní. V ruinách továrny, která před druhou světovou válkou patřila rodině Löw-Beer a kde za války působil Oskar Schindler, vzniklo letos na jaře Muzeum přeživších holocaustu. To s pomocí své nadace vybudoval Daniel Löw-Beer, který také hosty po areálu provedl.

Ve věku 96 let zemřela v Jeruzalémě Dita Krausová, jedna z posledních pamětnic holocaustu. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Rodačka z Prahy přežila celkem šest koncentračních, pracovních a vyhlazovacích táborů. Na motivy její autobiografie Odložený život vznikl román Osvětimská knihovnice španělského autora Antonia Gonzáleze Iturbeho.

Jednoho z mužů, který zahynul při čtvrtečním útoku před synagogou v Manchesteru, zasáhla kulka vystřelená policistou, uvedla v pátek podle médií manchesterská policie. Její šéf Stephen Watson řekl, že podle předběžného forenzního vyšetřování oběť utrpěla střelné zranění. Podezřelý útočník Jihad al-Shamie u sebe neměl střelnou zbraň, jediné výstřely vypálila policie, když se snažila pachatele zneškodnit, uvedl policejní šéf. Dle Deníku The Guardian byl muž dříve vyšetřován kvůli sexuálnímu napadení.

Britský premiér Keir Starmer v reakci na čtvrteční útok na synagogu v Manchesteru uvedl, že útočník si své oběti vybral právě proto, že to byli Židé. Slíbil zajistit židovské komunitě bezpečnost, kterou si zaslouží, informuje agentura Reuters. Útok si vyžádal dvě oběti. Po zásahu policie zemřel i útočník, který najel autem do lidí a zaútočil rovněž nožem. Policie incident označila za teroristický čin. Izraelští vládní politici považují útok za výsledek vlny antisemitismu v Británii a slabosti vůči terorismu.

Nizozemští novináři nalezli na fotografiích jedné argentinské realitní firmy více než osmdesát let pohřešovaný pozdně barokní obraz ukradený nacisty. Portrét visel v prodávaném domě nedaleko Buenos Aires, po druhé světové válce jej vlastnil uprchlý vysoce postavený úředník nacistického Německa. Obraz ukradený židovskému sběrateli však před policejním zásahem zmizel, informovala argentinská média.

Australský premiér Anthony Albanese v úterý obvinil Írán z provedení dvou antisemitských útoků v Sydney a Melbourne a oznámil, že Canberra vyhostí íránského velvyslance a přeruší diplomatické styky s Íránem. Informovaly o tom tiskové agentury.

Během prvních poválečných prázdnin humanista Přemysl Pitter spustil takzvanou akci zámky pro osm set dětí bez rodin nejrůznějších národností, které se vracely z koncentračních a internačních táborů. Pitter proměnil v ozdravovny čtyři šlechtická sídla – Štiřín, Olešovice, Kamenice a Lojovice – a jeden penzion v okolí Prahy. „On se mezi námi objevil coby člověk, který s námi mluvil jako s lidmi. Chtěl pro nás jen to dobré,“ vzpomínala v roce 2015 přeživší holocaustu Maud Beerová. Pitter se postaral také o německé děti z internačních táborů. Na zámcích se tak ty židovské učily žít bez nenávisti k národu, který jim vzal příbuzné.

Hlavní podezřelý z vraždy dvou zaměstnanců izraelského velvyslanectví ve Washingtonu jednal podle prokurátorů kvůli nenávisti. Obžaloba otevírá cestu k tomu, aby soud udělil obžalovanému trest smrti, pokud ho uzná vinným, uvedly agentury AP a Reuters. Podle policie obžalovaný krátce po činu tvrdil, že ho spáchal pro Palestinu.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir znovu vyzval k tomu, aby židovský stát obsadil Pásmo Gazy a podpořil dobrovolnou emigraci Palestinců z enklávy. Prohlásil to navíc na Chrámové hoře v Jeruzalémě, která je posvátná pro muslimy i židy. Podle serveru The Times of Israel se tam poprvé otevřeně pomodlil, což židé nesmějí.

Americký prezident Donald Trump věří, že ještě v tomto týdnu by mohl nastat zásadní průlom v jednáních o příměří mezi Hamásem a Izraelem. Jeruzalém čelí dalším obviněním kvůli ostřelování distribučních center humanitární pomoci. Izraelská armáda v neděli zasáhla místo, kde si lidé nabírali vodu. Zabila deset civilistů včetně šesti dětí. Izraelská armáda útok nepopírá a mluví o chybě. Podle Marka Štyse z organizace Člověk v tísni je „v podstatě zázrak“, že lidé v Gaze ještě přežívají.

Když miliardář Elon Musk před dvěma roky představil svou umělou inteligenci (AI), uvedl ji jako jinou v tom, že bude chápat a používat sarkasmus, nebude politicky korektní a bude pracovat skvěle se zdroji. Na začátku července se ale tato AI pojmenovaná Grok začala chovat rasisticky, antisemitsky, a dokonce i explicitně nacisticky.

Památník obětí šoa, dvě synagogy a židovskou restauraci v centru Paříže potřísnili zelenou barvou neznámí pachatelé v noci na sobotu, uvedla agentura AFP s odvoláním na policejní zdroje. Kamery kolem 04:35 SELČ zaznamenaly černě oděnou postavu, jak sprejem ničí zmíněný památník židovského holocaustu. Zatím se nenašly žádné nápisy a k útoku se nikdo nepřihlásil. Zděšení nad „útokem na židovské instituce“ vyjádřil izraelský prezident Jicchak Herzog.

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.

Jejich rodinám vzala české občanství historie, nyní jej chtějí krajané znovu získat. Jde o potomky dětí Nicolase Wintona, židovské uprchlíky nebo ty, kteří utekli před komunisty. Novela zákona, která by těmto lidem české občanství vrátila, už leží přes rok a půl v Poslanecké sněmovně. Politici však říkají, že to nyní není jejich priorita.

Richard Husch byl synem maďarského Němce a Židovky. Matka za války skončila v Terezíně, otec v pracovním táboře, přesto ho krátce po válce obyvatelé Hroubovic na Chrudimsku ubili. Rodinný dům původně konfiskovali nacisté, komunisté verdikt potvrdili. Přestože majitelka válku přežila, skončila s dětmi v maringotce v lese. Rodina si trauma nese dodnes.

Oběti holocaustu ve čtvrtek v Česku připomnělo veřejné čtení jmen lidí vyvražděných nacisty. Akce se konala podvacáté a v letošním roce celkem ve 38 městech. Památku obětí si připomněli také v Polsku, kde od třinácti hodin v bývalém nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi uspořádali Pochod živých. Letos je to osmdesát let od konce druhé světové války.