Židé

Antisemitismus je potřeba jednoznačně odsoudit, uvedli v Událostech, komentářích europoslanci Ondřej Krutílek (ODS) a Ondřej Kovařík (za ANO). Podle bývalé veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové projevů antisemitismu, ale i islamofobie přibylo po útoku Hamásu na Izrael a následně rozpoutaná válka na Blízkém východě situaci stále zhoršuje. Předseda pražské židovské obce František Bányai zdůrazňuje, že je třeba důsledně rozlišovat mezi antisemitismem a legitimní kritikou vlády státu Izrael.

Cestou k prosperitě Evropy je jednota a rozhodnost, prohlásil v rozhovoru pro ČT24 francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Důležité podle něj budou v příštích letech hlavně investice do technologií či obrany. Evropa čelí bezpečnostním hrozbám, hlavně ze strany Ruska, obchodním sporům s budoucí administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo i narůstajícímu antisemitismu, dodal. To, jak se s těmito problémy kontinent vypořádá, je ale především na Evropanech samotných, říká Haddad.

Amsterdam zažil v noci na úterý nové násilné protesty proti izraelskému postupu v Pásmu Gazy. Místní policie mezitím zatkla dalších pět lidí podezřelých z podílu na lynčování izraelských fotbalových fanoušků minulý čtvrtek. Celkem jich už zadržela sedm desítek. Většina je zpátky na svobodě. Zvláštní vyšetřovací tým zatím dál prochází videozáznamy a vyslýchá svědky.

Známý mořeplavec Kryštof Kolumbus nepocházel z italského Janova, tvrdí dokumentární film odvysílaný v sobotu večer španělskou veřejnoprávní televizí TVE. Na základě rozborů DNA se badatelé domnívají, že Kolumbus byl Židem, který se narodil v západním Středomoří, pravděpodobně na území dnešního Španělska.

Od útoku palestinských teroristů na Izrael z loňského 7. října vzrostl v Německu výrazně počet případů antisemitismu. Problém se dotýká i vysokých škol, kde se mimo jiné objevují antisemitské nápisy a židovští studenti se stávají terčem blokád propalestinských aktivistů, výhrůžek či přímého násilí.

Válka v Gaze s sebou mimo jiné přinesla i novou vlnu antisemitismu v Evropě. Mnozí francouzští židé už se proto necítí ve Francii bezpečně. Očekává se, že se jich kvůli tomu letos ze země vystěhuje do Izraele třikrát víc než loni. Stejně prudce narůstá ve Francii i počet antisemitských útoků.

Novou ředitelkou příspěvkové organizace Památník ticha bude Pavlína Šulcová, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Do funkce ji na šestileté období jmenuje ve druhé polovině září. Šulcová nahradí dosavadního pověřeného ředitele a autora myšlenky celého projektu Pavla Štingla. Proti výběrovému řízení na místo ředitele organizace protestovali signatáři výzvy pro podporu Památníku ticha a chtěli zachovat původní projekt.

Izraelské síly spustily masivní „protiteroristickou operaci“ na severu okupovaného Západního břehu. Zásah se týká měst Džanín, Tulkarm, Nábulus a Túbás, píše server BBC News s tím, že jde zřejmě o největší operaci od druhé intifády, jež probíhala v letech 2000 až 2005. Podle palestinských zdravotníků zemřelo nejméně deset lidí, Izrael hovoří o mrtvých teroristech. Podle armády je cílem eliminovat útočníky, kteří zorganizovali pokus o atentát v Tel Avivu z minulého týdne. Operace by mohla trvat několik dnů.

Francouzská policie zatkla muže podezřelého z pokusu o žhářský útok na synagogu v přímořském letovisku La Grande-Motte. V neděli o tom na svém účtu na sociální síti X informoval úřadující ministr vnitra Gérald Darmanin. Národní protiteroristická prokuratura (PNAT), která případ vyšetřuje, oznámila, že zadrženi byli také dva lidé z okolí podezřelého.

Příslušnice izraelské jednotky Karakal se výrazně zapsaly do historie válek. Jejich čistě ženská tanková jednotka se jako první na světě 7. října loňského roku zapojila do bitvy. A to s palestinskými teroristy o jižní příhraniční kibucy Sufa a Cholit. Kromě toho, že bojovnice bez ztrát zlikvidovaly nejméně pět desítek vycvičených džihádistů, se jim také podařilo ochránit naprostou většinu obyvatel kibuců.

O hroby na pardubickém židovském hřbitově se nemá kdo starat. Potomky tamních Židů většinou zavraždili nacisté během holocaustu. Hřbitov proto nabízí adopci hrobů. Aktivita má zároveň upozornit na bohatou židovskou historii města.

Vedení Ústeckého kraje si od investice do Žižkových kasáren a dalších historických objektů v Terezíně na Litoměřicku slibuje, že se do města začnou stěhovat noví obyvatelé. Opravy totiž nemají přinést další depozitáře, ale objekty, které budou mít polyfunkční využití. O byty na Litoměřicku je zájem, protože okres je blízko Prahy, říká hejtman Jan Schiller (ANO) a jeho radní Tomáš Rieger (ODS).

Podle výroční zprávy Federace židovských obcí (FŽO) o antisemitismu vzrostl počet antisemitských projevů v Česku v loňském roce meziročně o 90 procent. Výrazně jich přibylo po 7. říjnu minulého roku, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael. V naprosté většině šlo o projevy nenávisti na internetu, hlavně pak na sociálních sítích.

Protinacistické povstání, které vypuklo ve Varšavě před 80 lety, 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Vyžádalo si ohromné lidské a materiální ztráty a skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Lví podíl na jeho selhání měli Sověti, kteří navzdory slibům povstalcům nepomohli a nechali odpor utopit v krvi. Během 63 dnů bojů zahynulo asi osmnáct tisíc povstalců a podle různých odhadů až 250 tisíc civilistů. Německá armáda ztratila asi dvacet tisíc vojáků. A Varšava, z níž muselo odejít asi 700 tisíc lidí, zůstala ležet v troskách. Nacistický diktátor Adolf Hitler ji za trest nařídil srovnat se zemí, podařilo se to asi z 85 procent. Významné výročí si ve čtvrtek Polsko připomíná.

V Holešově na Kroměřížsku začal 24. ročník festivalu židovské kultury Ha-Makom. Pětidenní akce nabídne přednášky, koncerty nebo ochutnávku židovských specialit. Letošní ročník má podtitul Nebát se žít.

Izraelská armáda začala do svých řad povolávat ultraortodoxní židy. Od založení státu před bezmála osmdesáti lety měli z povinné vojenské služby výjimku. Nejvyšší soud v zemi ji ale minulý měsíc zrušil. Rozhodnutí se může týkat až sedmdesáti tisíc mužů. V první fázi jich armáda povolá tři tisíce.

V Německu se loni zvýšil počet případů antisemitismu o 83 procent oproti roku 2022. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou představila Bianca Loyová ze střediska RIAS, jež sleduje antisemitské nálady v zemi. Dramatický nárůst incidentů nastal loni po 7. říjnu, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael. Ten reagoval masivní ofenzivou v Gaze, která trvá dosud.

Dvacet obětí a pět mrtvých teroristů přinesly nedělní útoky v jihoruském Dagestánu v jeho hlavním městě Machačkale a přímořském sídle Derbentu. Útočníci stříleli na synagogy, pravoslavné kostely i na policii. Rusko přitom tvrdí, že se s terorismem na Kavkaze vypořádalo. „Nevypořádalo,“ kontrovala novinářka Deníku N Petra Procházková v Interview ČT24. Čin byl podle ní motivován zřejmě nábožensky, útočníci byli příslušníky „zlaté dagestánské mládeže“, která v nejchudší ruské republice nouzí netrpěla.

Jeruzalém dosáhl historického milníku milionu obyvatel. Je to důsledek silného populačního růstu, kterým se židovský stát odlišuje od ostatních zemí. Ale také zprávou o tom, jak velkým problémům Izrael bude čelit, aby zajistil lidem bydlení, dopravu a další služby.

Zásadní opravy na šesti památkách v havarijním stavu chtějí pevnostní Terezín na Litoměřicku a Jaroměř na Náchodsku, kam spadá pevnost Josefov, uskutečnit hlavně příští rok. Dílčí práce nicméně začnou už letos. Na opravy využijí dotace z ministerstva pro místní rozvoj, které vyhlásí první výzvu v červnu, řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Havarijní program na záchranu památek resortu kultury už funguje.

V Terezíně na Litoměřicku se v neděli koná tradiční tryzna. Oběti nacistické perzekuce u příležitosti 79. výročí konce druhé světové války uctili politici, diplomati či skauti. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že morální povinností lidí je pamatovat si, co se v Terezíně a na dalších podobně tragických místech událo. Je podle ní třeba důsledně bojovat proti těm, kteří chtějí překrucovat dějiny, hrůzy holocaustu relativizovat, nebo je dokonce zcela popírat.

V areálu strašnického krematoria v Praze skauti slavnostně odhalili obnovený památník věnovaný 749 československým skautům, kteří padli, byli umučeni nebo popraveni během dvou světových válek a komunistického režimu. Národní skautský památník byl umístěn před obřadní budovou krematoria od roku 2003 do března 2017, kdy byl kvůli úpravám prostoru odstraněn. Nyní je pietní místo umístěno za hlavním vstupem do areálu strašnického krematoria.

Český lékař Alexandr Herman dostal tento týden v Jeruzalémě in memoriam cenu pro židovské zachránce životů, která je obdobou titulu „Spravedlivý mezi národy“. Herman v dubnu 1945 v koncentračním táboře Taucha poblíž Lipska riskoval vlastní život, aby ochránil 140 nemocných spoluvězňů. Cenu za něj převzal jeho vnuk Martin Diviš.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.