Izrael zabil u centra pomoci dalších deset civilistů, mluví o technické závadě

Nahrávám video
Horizont ČT24: Izrael zabil u centra pomoci dalších deset civilistů a komentář Marka Štyse z Člověka v tísni
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump věří, že ještě v tomto týdnu by mohl nastat zásadní průlom v jednáních o příměří mezi Hamásem a Izraelem. Jeruzalém čelí dalším obviněním kvůli ostřelování distribučních center humanitární pomoci. Izraelská armáda v neděli zasáhla místo, kde si lidé nabírali vodu. Zabila deset civilistů včetně šesti dětí. Izraelská armáda útok nepopírá a mluví o chybě. Podle Marka Štyse z organizace Člověk v tísni je „v podstatě zázrak“, že lidé v Gaze ještě přežívají.

Místo vody nalezli civilisté smrt. V místech, kam si lidé běžně chodí pro vodu, pomáhali přeživší raněným mezi rozházenými prázdnými kanystry. O chvíli později se válečný chaos proměňuje ve chvíle truchlení, mezi oběťmi je tentokrát šest dětí, které nechtějí jejich rodiny opustit. Izraelská armáda mluví o chybě: „Kvůli technické závadě munice bylo zasaženo místo desítky metrů od zamýšleného cíle,“ sdělila v prohlášení.

Nejedná se o první případ, kdy hledání pomoci končí tragicky. O den dříve měla smrt dostihnout i tři desítky lidí u distribučního centra nedaleko Rafahu. Dav se podle svědků dostal pod palbu. „Střelba byla cílená, ne náhodná, lidé dostali zásah do hlavy, někteří do těla, chlapa vedle mě zasáhli přímo do srdce – neexistuje tu slitování, žádné, lidé tam chodí, protože hladoví, ale umřou a dostanou se zpět v pytli na mrtvoly,“ popisuje tragickou situaci svědek střelby u distribučního centra Mahmúd Makram.

Podle poslední bilance OSN u humanitárních středisek zemřelo dosud téměř osm set lidí. Izraelská armáda některé incidenty nepopírá, často ale mluví o přehnaných bilancích nebo viní teroristickou organizaci Hamás. Humanitární nadace pro Pásmo Gazy, která distribuční centra provozuje s podporou Izraele a Spojených států, označuje statistiky za zavádějící a naopak tvrdí, že nejsmrtelnější útoky se staly u konvojů OSN.

Požadavky na Hamás zůstávají pro Izrael stejné

V době sporů o odpovědnost Gaza dál živoří na pokraji hladomoru s nedostatkem paliva a kolabujícím zdravotnickým systémem. O víkendu se proti postupu izraelské vlády v enklávě postavila zhruba tisícovka lidí v Tel Avivu. „Životy Palestinců jsou hodnotné stejně jako ty Židů nebo Izraelců. Myslím, že válka musí skončit,“ tvrdil jeden z demonstrantů.

Před úřadem premiéra Benjamina Netanjahua pak příbuzní rukojmí zadržovaných v Gaze opět volali po uzavření dohody, která by dostala jejich příbuzné domů. Jenže návrat padesátky unesených, z nichž naživu mají být dvě desítky, není jistý. Rozhovory v Dauhá zůstávají v patu. Izraelská vláda pokračuje v odvětě za útok Hamásu, který zabil 1200 lidí, už jednadvacátý měsíc a trvá na svém cíli – „složení zbraní Hamásem, demilitarizovaná Gaza, Hamás bez vládních a vojenských schopností,“ popsal požadavky Netanjahu 10. července 2025.

Přesto Netanjahu tvrdí, že dohoda se blíží a Bílý dům očekává zlom tento týden.

Pro jídlo musí Palestinci urazit desítky kilometrů

Podle vedoucího humanitárních programů organizace Člověk v tísni Marka Štyse je otázkou, zda lze nazvat práci Humanitární nadace pro Gazu (GHF) humanitární pomocí. „Protože cílem humanitární pomoci je chránit životy, zachraňovat životy, chránit zdraví a důstojnost lidí. A to, co vidíme na případě této nadace, nemá s humanitární pomocí skutečně nic společného. Je to systém, který je neefektivní, který ohrožuje. A je to klasický případ militarizace a instrumentalizace humanitární pomoci, a do jisté míry i využití hladu jako zbraně,“ kritizoval GHF Štys.

Palestinci žádající o jídlo ve městě Gaza (14. července 2025)
Zdroj: Reuters/Mahmoud Issa

Podle Štyse je „v podstatě zázrak“, že lidé v Gaze ještě přežívají. Zničená je podle něj zejména zdravotnická infrastruktura. Pásmo podle něj postihla také energetická krize, která začala již na začátku konfliktu v roce 2023. „Od března letošního roku je v Gaze prakticky stoprocentní blackout. Přičemž palivo je zásadně zapotřebí k pohonu generátorů pro nemocnice, pro čističky vody, desalinační zařízení, která poskytují pitnou vodu, a samozřejmě jakýkoliv základní pohyb obyvatel,“ vysvětlil.

Před zavedením GHF, která si podle Štyse začala monopolizovat distribuci potravin, se v pásmu nacházelo zhruba čtyři sta menších distribučních center, která organizovala agentura OSN UNRWA. Ze čtyř set center nyní zůstaly čtyři. „Tři jsou na jihu a jedno je zhruba v polovině Gazy. V podstatě lidé, aby se do těch míst dostali, tak musí urazit často desítky kilometrů,“ dodal Štys.

Distribuce jsou podle něj ve skutečnosti drátěné koridory, které nahánějí lidi do oblastí, kde „dostanou ty krabice s jídlem, které si potom tahají zpátky“. „To násilí a střelba byla většinou důsledkem toho, že po hodinách čekání v horku, tak se lidé začínají tlačit. Jsou tam davy desetitisíců lidí, které prolomily potom ty drátěné zátarasy a začaly si tu pomoc rozebírat. A privátní kontraktoři, izraelská armáda, zahájili palbu. Pravdou je, že násilí a střelba probíhá i při transportu těch potravin, kde kriminální skupiny, pravděpodobně i Hamás na ty konvoje útočí,“ popisuje situaci v Gaze Štys.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 7 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 41 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 2 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 4 hhodinami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...