Barbora Maxová

Ukrajina se potýká s pomalým, ale vytrvalým ruským postupem na frontě. Ukrajinskou armádu sužují také velké ztráty na životech či početní převaha agresora. Muži na frontě chybí, Kyjev v reakci na to snížil mobilizační věk z 27 na 25 let. Podle odhadů se však zhruba 1,5 milionu mužů odvodu vyhýbá. Od jara proto ukrajinské velení láká do svých řad i nejmladší muže, kteří ještě nejsou v odvodovém věku. Agentura Reuters zaznamenala, jak válka proměňuje ty, kteří byli nedávno ještě chlapci, ve ztracenou generaci.

Ukrajina vstupuje už do třetí zimy ve válečných podmínkách. Tentokrát ale zemi čekají podle prezidenta Volodymyra Zelenského vůbec ty nejhorší zimní měsíce. Rusko sahá k strategii zanechat Ukrajince ve tmě i chladu, a pokusit se tak zlomit jejich morálku. Letos se navíc ve velkém zaměřilo nejen na elektrárny a rozvodné sítě, ale také na plynárenskou infrastrukturu.

Gruzie zruší protikorupční úřad, který zřídila v roce 2022 na doporučení Evropské unie, oznámil podle agentury TASS šéf gruzínského parlamentu a představitel vládní strany Gruzínský sen Šalva Papuašvili. Také sdělil, že země zruší hlasování voličů ze zahraničí.

Ukrajinský Cherson si připomíná třetí výročí svého osvobození. Svobodný ale stále není – sužuje ho ruský dronový teror zpoza okupovaného druhého břehu Dněpru či záplavy po zničení Kachovské přehrady. Patří tak k nejzkoušenějším místům na Ukrajině, přesto v něm navzdory velkému nebezpečí zůstává 70 tisíc lidí. Od léta roku 2022 podnikl do Chersonu štáb ČT s reportérkou Barborou Maxovou a kameramanem Liborem Ungermannem šest cest. Pro pořad Reportéři ČT tak zachytil, jak se město pod tlakem ruských okupantů mění.

Ve Spojených státech bylo v sobotu zrušeno více než 1400 letů kvůli platební neschopnosti federální vlády a omezení fungování federálních úřadů, takzvanému shutdownu, píší média. Federální úřad pro letectví (FAA) začal omezovat provoz na 40 hlavních amerických letištích v pátek, kdy bylo zrušeno 1024 letů. Cestující se podle stanice ABC News přesto kvůli nedostatku personálu v řadách letových dispečerů potýkají s velkými zpožděními.

Ve věku 84 let zemřel bývalý americký republikánský viceprezident ve vládě George W. Bushe Richard „Dick“ Cheney. Uvedla to agentura Reuters a s odvoláním na politikovu rodinu také zpravodajský web stanice CNN. Cheney byl považován za šedou eminenci v pozadí řady klíčových rozhodnutí. Podle kritiků byl právě on jedním z hlavních iniciátorů války v Iráku, která začala na jaře roku 2003. V posledních letech byl kritikem prezidenta Donalda Trumpa.

Dějiny lodní dopravy mají novou kapitolu. Největší nákladní plachetnice na světě Neoliner Origin dokončila svoji první transatlantickou plavbu. Loď má řadu technických nedostatků, představuje ale naději, jak snížit emise u nákladní lodní dopravy. Ta má na svědomí tři procenta globálních emisí skleníkových plynů. Plachetnice měří 136 metrů a může převážet až 5300 tun nákladu.

Ve snaze zničit ukrajinskou identitu odvlekla Moskva od února 2022 podle Kyjeva minimálně dvacet tisíc ukrajinských dětí. Je mezi nimi i pět desítek dětí mladších pěti let, které okupanti odvezli ze sirotčince v Chersonu. Tento i další případy únosů ukrajinských nezletilých a jejich následné indoktrinace v duchu ruské propagandy, z nichž první sahají do začátků ruské agrese v roce 2014, mapovala pro Reportéry ČT zpravodajka Barbora Maxová.

Jedním z nejpalčivějších aspektů plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, která trvá již tři a půl roku, jsou ukrajinské děti zavlečené do Ruska. Domů se zpátky podařilo dostat jen zlomek z nich. Americká první dáma Melania Trumpová nedávno apelovala na ruského vůdce Vladimira Putina, aby utrpení ukrajinských dětí ukončil.

Na první pohled se život ve velkých ukrajinských městech neliší od života v jiných městech v Evropě, dokud nedoje k úderu, říká zpravodajka ČT Barbora Maxová. Kyjev se vypořádává se čtvrtečním masivním ruským vzdušným útokem, avšak život v ukrajinské metropoli se nezastavil. Ve frontových oblastech je ovšem situace jiná. Lidé podle Maxové popisují, že se bojí usnout, protože nevědí, jestli se ještě probudí.

Moskva nepolevuje v útocích na ukrajinská města, pociťuje to například Dobropillja. Nyní odtud za velmi riskantních podmínek ukrajinští dobrovolníci evakuují obyvatele. Kyjev a Washington zatím nevzdávají přípravy summitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Američané také doufají, že v blízké budoucnosti budou vypracovány bezpečnostní záruky, které by rozptýlily obavy Ukrajiny z další ruské agrese.

Kanadský premiér Mark Carney nevyloučil možnost, že by se kanadští vojáci zapojili do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, řekl při návštěvě Kyjeva, kde se účastní oslav ukrajinského Dne nezávislosti. Kromě něj přijel do metropole také americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, kterému ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil ukrajinský Řád za zásluhy 1. stupně.

Zatímco v americkém Washingtonu se mezi lídry západního světa jednalo o míru, Ukrajinu ruský diktátor Vladimir Putin a jeho invazní armáda opět zasypali drony a raketami. „Nejradši bych je za to roztrhala na kousky. Co k tomu říct. Jsou to zvířata. V noci se nevyspíme, pořád se bojíme,“ neskrývá hněv obyvatelka Záporoží Maria, se kterou natáčel štáb ČT. Sílící ruské útoky doprovázejí zatím nejrychlejší postup ruské armády od loňského listopadu a mrtvých i přes slova o míru přibývá.

Bezstarostný dětský svět se ukrývá několik metrů pod podlahou školky v Kramatorsku. Jen v relativním bezpečí tam vyrůstá budoucí generace ostřelovaného města, které se nachází necelých dvacet kilometrů od fronty. Jeho obyvatelé s obavami vyhlížejí závěry jednání o možném míru v rusko-ukrajinské válce.

Ukrajina ve stínu summitu na Aljašce stále čelí útokům ze strany Moskvy. Kvůli postupu ruské armády se z obce Bilozerske nedaleko města Dobropillja museli evakuovat také Maxim a Valerija. „Hlavně aby náš dům zůstal. Nějak to přežijeme,“ uvedla Valerija. Kyjev je mezitím jasně proti odevzdání celého Donbasu i dalším územním ústupkům okupantům. „Donbas byl vždycky Ukrajina, je to naše vlast. Nechceme být pod Ruskem, chtěli bychom se vrátit domů, ale bohužel, náš dům už nestojí, nemáme kam jít,“ sdělila Natalija, která nejdříve utekla z Myrnohradu u Pokrovsku a nyní prchá znovu. Běženci končí v tranzitním centru v Pavlohradu.

Ruské útoky na Ukrajinu pokračují i s blížícím se termínem na pátek plánovaného setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Evropští politici před schůzkou volají po tom, aby si napadená země sama zvolila svou budoucnost. Po příměří bez územních ústupků ale volají hlavně Ukrajinci žijící pod neustálou palbou. Ve městě Cherson, které leží necelých pět kilometrů od Ruskem okupovaného území, natáčel i štáb České televize.

Americký prezident Donald Trump věří, že ještě v tomto týdnu by mohl nastat zásadní průlom v jednáních o příměří mezi Hamásem a Izraelem. Jeruzalém čelí dalším obviněním kvůli ostřelování distribučních center humanitární pomoci. Izraelská armáda v neděli zasáhla místo, kde si lidé nabírali vodu. Zabila deset civilistů včetně šesti dětí. Izraelská armáda útok nepopírá a mluví o chybě. Podle Marka Štyse z organizace Člověk v tísni je „v podstatě zázrak“, že lidé v Gaze ještě přežívají.

Izrael souhlasil s podmínkami 60denního příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, oznámil na své sociální síti Truth Social prezident USA Donald Trump. Ten zároveň varoval Hamás, že pokud dohodu nepřijme, vše bude jen horší. Konečný návrh předloží Katar a Egypt. Hamás následně vzkázal, že dokument obdržel a nyní ho studuje. Zopakoval, že usiluje o dohodu, jež ukončí válku.

Uplynulo deset let od vrcholu migrační krize. Tehdy přišlo hledat do Evropy útočiště na milion tři sta tisíc běženců, kteří nejčastěji směřovali na řecký ostrov Lesbos. Situace se tam už relativně normalizovala. A také ke starému kontinentu se minulý rok vydalo zhruba šestkrát méně lidí než před dekádou. Přesto na ostrov Lesbos i evropskou politiku stále dopadá stín tehdejší krize.

Švýcarské úřady připravují obyvatele z okolí zavalené vesnice Blatten na možné evakuace. Po sesuvu půdy a ledu, které přehradily tamní řeku Lonza, hrozí v této části Bernských Alp záplavy. Trosky z přehrazené řeky záchranáři s podporou armády odstranit nemohou, masa je totiž nestabilní. I kvůli tomu úřady zastavily pátrání po dosud pohřešovaném muži, který byl v oblasti navzdory varování ještě před sesuvem. Podle předběžných odhadů by zřícenina mohla naplnit přes 36 tisíc nákladních železničních vagónů.

Vítězi nedělní prezidentské volby v Rumunsku a proevropskému kandidátovi Nicušorovi Danovi začaly přicházet během noci na pondělí gratulace ze zahraničí. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové si Rumuni zvolili cestu k prosperující zemi v silné Evropě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že Rumunsko bude nadále spolehlivým partnerem Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že Rumuni si vybrali demokracii a právní stát, napsaly agentury.

Do Spojených států dorazila první skupina Afrikánců, potomků evropských přistěhovalců, kterým Washington zaručil status uprchlíka. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tito lidé v Jihoafrické republice sami čelí rasové diskriminaci, což tamní vláda popírá. Statistiky přitom dokládají, že bílá menšina stále patří mezi privilegované – vlastní většinu půdy a nezaměstnanost u ní představuje zhruba deset procent. V řadách černošské populace si přitom práci nemůže najít téměř polovina lidí.

Prezident Petr Pavel v pondělí odpoledne předal na Pražském hradě belgickému králi Filipovi Řád bílého lva občanské skupiny I. třídy. Nejvyšší vyznamenání mu udělil za to, že významně přispěl k posílení přátelských vztahů mezi Belgií a Českou republikou zejména podporou a posilováním historického povědomí o společném boji za svobodu, zaznělo v odůvodnění vyznamenání.

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, oznámil Vatikán. Neveřejný obřad následoval po dopolední asi dvouhodinové mši na Svatopetrském náměstí. Pontifik zemřel v pondělí ve věku 88 let. Na rozloučení s papežem dorazila celá řada významných světových představitelů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Česko zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).