Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s odkazem na informace zpravodajských služeb. Moskva se snaží zastrašit společnost, aby přestala pomáhat Kyjevu, míní Kallasová. Po jednání ministrů obrany EU zdůraznila, že blok musí rychleji a efektivněji posilovat svou obranyschopnost, aby splnil cíle stanovené pro rok 2030. Česko zastupoval v Bruselu šéf sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jakub Landovský.
„Musíme být ostražití, protože ze zpravodajských poznatků vidíme, že Rusko plánuje další sabotáže a útoky na naši demokracii – s cílem rozdělit naši společnost a zastrašit ji, aby přestala pomáhat Ukrajině,“ uvedla šéfka unijní diplomacie.
Ministři debatovali v Bruselu zejména o situaci na Ukrajině a na Blízkém východě. Podle zpravodajky ČT v Bruselu Barbory Maxové se od jednání neočekával konkrétní seznam opatření, jak reagovat na ruské hybridní útoky. „Spíše se jedná o politickou debatu, jak vůbec nastavit rámec na tu současnou situaci, jak by měly zareagovat členské státy. Evropská komise chce připravit specifický mechanismus, který by svolal schůzku členských států a koordinoval reakci v případě závažných útoků,“ informovala Maxová.
Mezery v evropské obraně
Ministři se zabývali rovněž zprávou o obranné připravenosti, kterou vypracovala Evropská obranná agentura (EDA). Ta uvedla, že současné plány členských zemí „zřejmě nebudou stačit“ k naplnění cílů, jimiž je odstranění nedostatků v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, pozemní bojové síly, námořní síly, zásoby munice a drony, citovala z neveřejné zprávy agentura Reuters.
„Aniž bych předjímala její obsah, mohu říci, že Evropa musí rychleji a efektivněji posilovat své obranné kapacity, aby splnila cíl stanovený pro rok 2030,“ řekla šéfka unijní diplomacie na závěrečné tiskové konferenci. „Evropa potřebuje zásadní změnu, pokud jde o rozsah a tempo investic do obrany, rozvoj schopností, inovace i průmyslové kapacity,“ dodala bez bližších podrobností.
„Z estonského pohledu je v tuto chvíli nejdůležitější podpora Ukrajiny. A to jak ze strany EU, tak bilaterálně, a také prostřednictvím využití zmrazených ruských aktiv,“ sdělil v Bruselu novinářům estonský ministr obrany Martin Herem. Tallinn bude podle něj Kyjev podporovat i navzdory tomu, že „nám ruský ministr zahraničí vyhrožoval, že nás za to potrestá a že ruské speciální jednotky provádějí sabotážní akce,“ dodal. Estonsko bude podle ministra obrany Ukrajinu i nadále podporovat částkou odpovídající 0,25 procenta HDP.
Patrioty pro Ukrajinu
Kallasová po schůzce řekla, že členské státy EU by mohly poskytnout Kyjevu rakety pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot ze svých zásob a později si je nechat nahradit z peněz unijní půjčky. Protivzdušná obrana je pro Ukrajinu prioritou, zopakoval v Bruselu ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara. Výroba nových střel podle Kallasové nějakou dobu trvá, Kyjev je ale potřebuje již nyní.
Unijní půjčka ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pomáhá napadené zemi řešit naléhavé finanční potřeby v době, kdy už téměř pět let čelí plnohodnotné ruské invazi. Dvě třetiny peněz mají pokrýt obranné a vojenské výdaje Ukrajiny a zbývající třetina podpoří její rozpočet tak, aby mohla pokročit v reformách a modernizaci.
Podle litevského ministra Robertase Kaunase se pondělní jednání zaměřilo rovněž na bezpečnost evropských hranic. „Nedávné narušení vzdušného prostoru drony v Litvě, pobaltských státech a Polsku ukazuje, že protivzdušná obrana a bezpečnost hranic ve východní Evropě musí být naší hlavní prioritou,“ uvedl Kaunas. Evropské země podle něj musí posílit vojenskou výrobu a vyrábět rychleji. „Nejde jen o to investovat peníze, ale také přeměnit tyto peníze ve skutečné vojenské kapacity,“ dodal.
„Záměrem Ruska je nás rozdělit a zastrašit tak, abychom přestali podporovat Ukrajinu. Rusko s tím ale neuspěje,“ prohlásil švédský ministr obrany Pal Jonson. „Když proti nám Rusko provádí hybridní operace, naše odhodlání a jednota musí být pevné a musíme vůči Rusku přijmout další restriktivní opatření,“ dodal. Zmínil například další omezení vydávání víz ruským občanům; toto opatření však nemá podporu u všech členských států, například Itálie či Malty.
Incidentů přibývá
Hybridní válka a sabotáže na evropské půdě si získaly novou pozornost poté, co Berlín nedávno obvinil Moskvu z pokusu o dronový útok na letiště Lipsko/Halle, což vedlo členské státy Evropské unie k výzvě k novým sankcím proti Rusku.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v této souvislosti varoval, že terčem podobného útoku by se mohla stát i jeho země. Americká CIA zmínila hrozbu dronových incidentů na jihu kontinentu, včetně Itálie a Španělska.
Polský premiér Donald Tusk zase v parlamentu řekl, že Kreml podle polských zpravodajců v nadcházejících měsících plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu, aby dokázal, že článek pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně je spíše teoretické než praktické ustanovení.
Také Kodaň čeká eskalaci. „Dánská vojenská zpravodajská služba odhaduje, že Rusko v nadcházejících měsících dále zintenzivní svou hybridní válku prováděním častějších útoků proti Západu a NATO, což bude mít pro dotčené země větší důsledky než v minulosti,“ uvedla tamní zpravodajská služba FE.
Možný ruský test
O riziku ruského útoku na území Aliance v řádu měsíců se před týdnem v rozhovoru s britským listem The Guardian zmínil šéf české Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Možný ruský test soudržnosti NATO, včetně omezené invaze na území některého z členských států Aliance či provokace pod falešnou vlajkou, by mohl přijít nikoli v řádu let, nýbrž měsíců, soudí Koudelka.
Šéf litevského národního centra pro zvládání krizí Vilmantas Vitkauskas mezitím oznámil, že Litva a Polsko připravují mezinárodní plán evakuace civilistů, aby se v případě krize část obyvatel této pobaltské země, ale i Lotyšska a Estonska mohla přesunout přes polskou hranici.
