Hybridní válka

Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací, prohlásil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v Česku dochází k informačním operacím s cílem usnadnit šíření ruských narativů. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský zase upozornil na roli, kterou v šíření těchto narativů hrají média nebo sněmovní opozice.

Po běloruské trase přichází do Evropské unie stále více migrantů – a tlak na polskou hranici roste. Tamní prokuratura nyní přehodnotila případ dvou vojáků, kteří začátkem června na výstrahu pálili proti běžencům. Už jim nehrozí propuštění a po dobu vyšetřování budou brát plný plat. Po incidentu začal na pomezí platit přísnější režim a vznikla nárazníková zóna. Evropská unie i Polsko obviňují Rusko a jeho spojence, že migraci podporují a používají proti Západu. Opatření ale rozdělují společnost a navíc kazí obchod v turisticky vyhledávané oblasti.

„Muselo by to být příliš mnoho náhod, aby v tom to Rusko nakonec nebylo,“ řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v souvislosti s víkendovým dopadením podezřelého ze žhářského útoku na pražské autobusy. O podezření na zapojení Ruska do útoku hovořil v pondělí premiér Petr Fiala (ODS). Pojar dále v Interview ČT24 uvedl, že podezřelý byl dopaden především díky bdělosti veřejnosti.

Když Rusko před deseti lety napadlo Ukrajinu, začalo se více mluvit o hybridní válce. Mnozí experti sice upozorňují, že jde o poměrně vágní a neohraničený pojem, který se v posledních letech nadužívá a vyprazdňuje. Zároveň ale obrátil pozornost k tomu, co všechno Kreml při své agresi vůči sousední zemi použil a že jde i o prostředky, které nemusejí být na první pohled patrné. Kromě toho má ruská hybridní válka rovněž širší kontext – není namířená jen proti Ukrajině, ale Kreml ji vede proti celému Západu, proti jeho hodnotám a soudržnosti.

Moskva chce do roku 2030 získat moc nad Kišiněvem, ukazuje dokument úřadu v Kremlu, který se podařilo získat mezinárodnímu konsorciu médií. Moldavsko neplánuje napadnout vojensky, ovládnout se jej pokusí hybridní válkou. Přestože se země po ruské invazi na Ukrajinu přiblížila Západu, Moskva se ji pokouší politicky destabilizovat. Platí protesty proti proevropské vládě a šíří dezinformace.

Ve dne chodí do běžného zaměstnání a odpoledne sednou k počítači, aby vyvraceli dezinformace. Říkají si Čeští elfové a lidé o nich stále mnoho neví. Skupina je totiž přísně anonymní a své soukromí si kvůli bezpečnosti velmi hlídá. Je možné, že někoho z nich znáte či se s ním potkáváte, aniž byste to věděli. Právě nyní, kdy zuří válka na Ukrajině, probíhá i rozsáhlá válka informační a elfové mají plné ruce práce. Podle jejich mluvčího Bohumila Kartouse je však navzdory náročnosti tohoto úkolu elfů stále více.

Polské úřady získaly podle listu The New York Times (NYT) důležité svědectví ohledně vynuceného přistání letadla Ryanairu v Minsku letos v květnu. Poskytl ho běloruský dispečer, který stroj s opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem na palubě k přistání přiměl. Dispečer později utekl do Polska a tamním vyšetřovatelům vypověděl, že celou operaci řídil důstojník běloruské tajné služby KGB, uvedl list NYT na svém webu. Běloruské úřady odmítly tvrzení amerického deníku jako dezinformaci.

Polsko spolu s Litvou a Lotyšskem zvažuje kvůli krizi na hranicích s Běloruskem aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, řekl agentuře PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. Skupina pěti desítek běženců v noci na neděli podle polské policie hranici překonala, bezpečnostní složky očekávají v noci další pokusy o zdolání hranic. Varšava se také snaží vyvrátit zvěsti, podle kterých se dohodla na přesunu migrantů do Německa. Podle Polska, Litvy, Lotyšska i EU je situace výsledkem hybridní války.

Polská policie nalezla u hranic s Běloruskem tělo mladého Syřana. Příčina jeho smrti zatím nebyla zjištěna, informovala na Twitteru policie Podleského vojvodství. Ve stejné oblasti se v noci na sobotu pokusila překročit hranice zhruba stovka migrantů. Bělorusové zde podle polských pohraničníků strhli část improvizovaného hraničního plotu. Na běloruské straně hranice s Polskem táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie.

Nejtěžším úkolem při vyjednávání o vstupu Česka do NATO bylo podle bývalého velvyslance při Severoatlantické alianci Karla Kovandy přesvědčit českou veřejnost. Alianci považuje za úspěšnou i přesto, že má trhliny, Česko by nemohlo být neutrálním státem, řekl v Interview ČT24. Ruské aktivity na Ukrajině považuje Kovanda za část snahy o rozmělnění hranic postsovětských republik. Česká vláda by podle něj měla dát jasně najevo, že podporuje nezávislost a svrchovanost Ukrajiny.