Hybridní válka

Polská prokuratura obvinila osmadvacetiletého Rusa ze špionážních aktivit a vedení skupiny sabotérů v Polsku. S odvoláním na tamní úřady to v úterý napsala tisková agentura PAP. Prokurátoři vznesli obvinění proti Michailu Mirgorodskému v jeho nepřítomnosti, protože je v zahraničí. Podle agentury AFP ho viní z toho, že pracoval na popud ruských tajných služeb.

Diverzní akce v Polsku inspirované nebo přímo organizované ruskými tajnými službami v poslední době překročily kritickou hranici, a lze proto mluvit o státním terorismu, řekl polský premiér Donald Tusk. V projevu v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu, také uvedl, že cílem těchto aktivit je destabilizovat polský stát v jeho základech.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

Výbuch, který o víkendu poškodil železniční trať v Polsku na trase mezi Varšavou a Lublinem, si zřejmě objednaly ruské tajné služby, uvedl v úterý mluvčí polského ministra pro zvláštní služby. Premiér Donald Tusk později dodal, že podezřelé jsou dvě osoby s ukrajinským občanstvím v ruských službách. Hned po sabotáži odcestovali z Polska, uvedl. Útok dříve označil za „bezprecedentní“, podle něj mohl skončit tragédií. Nikdo nebyl zraněn.

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

Hraniční přechody mezi Litvou a Běloruskem zůstanou pro většinu cestujících uzavřeny až do konce listopadu v reakci na nedávné narušení vzdušného prostoru pašeráckými balony, oznámila ve středu vláda pobaltské země.

V jihopolských Katovicích byli zadrženi muž a žena z Ukrajiny, kteří jsou podezřelí, že podle pokynů cizí tajné služby sháněli informace o vojácích polské armády a kritické infrastruktuře. Na sociální síti X o tom informoval mluvčí vládního koordinátora tajných služeb Jacek Dobrzyński. Polští představitelé obviňují Rusko a Bělorusko, že stojí za rostoucím počtem případů sabotáží, s nimiž se Polsko v posledních letech potýká.

Na mezinárodní konferenci Forum 2000, která se koná v Praze, v pondělí vystoupil se svým projevem český prezident Petr Pavel. Hovořil o bezpečnostní hrozbě představované Ruskem. To chce podle Pavla Evropu krok za krokem zničit. „Rusko představuje zásadní hrozbu evropské svobodě, bezpečnosti a demokracii,“ domnívá se prezident. Kromě něho se akce účastní třeba také bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová.

Čína vylepšuje prostředky pro možný překvapivý útok, tvrdí v novém dokumentu tchajwanské ministerstvo obrany. Peking podle něj nasadil „kybernetickou armádu“ a snaží se podkopat důvěru v demokratickou vládu. Asijská velmoc používá vůči Tchaj-wanu strategii hybridní „války bez obětí“ a snaží se ho ovládnout bez zahájení totální invaze, napsal web Geopolitical Monitor. Peking oficiálně tvrdí, že chce mírové znovusjednocení.

Ruská vojenská rozvědka GRU spustila nový program na nábor diverzantů na sabotáže v Evropě i USA, odhalila investigace serveru Current time a RFE/RL. Prokremelští blogeři v telegramových kanálech, například těch, které sdružují evropské ultrapravicové radikály, sdílejí náborové AI boty, kteří vyzývají k pomoci v „konfrontaci se západním zlem“. Novináři z RFE/RL se podařilo skrze takový chatbot spojit s operátorem rozvědky. Jeden z botů přezdívaný „Oko Saurona“ mohl verbovat i Čechy.

Několik evropských států tento týden čelilo vniknutí neznámých dronů do jejich vzdušného prostoru a neustále se vyskytují další incidenty. Kdo za létáním s bezpilotními prostředky stojí, se dosud nepodařilo zjistit. Hrozbou s neznámým viníkem se zabývala Zóna ČT24, která dál rovněž představila misi NATO na obranu východního křídla, ukázala ukrajinský i ruský pohled na život pěšáků nebo navštívila tureckou minolovku v Černém moři.

Dánsko ohlásilo další nelegální přelet jednoho nebo více neidentifikovaných dronů nad místním letištěm, tentokrát nad leteckou základnou Karup, která je podle agentury AFP největší vojenskou základnou v zemi. Severoatlantická aliance v reakci oznámila, že zvýší svou bdělost v Baltském moři. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta větší přítomnost bezpilotních letounů nad svým územím pozoruje také Německo.

Moldavané půjdou v neděli k – opět – nesmírně důležitým parlamentním volbám. O další čtyři roky u moci v nich usiluje proevropská vláda, proti které se staví několik opozičních otevřeně či skrytě proruských stran. Moskva podle Kišiněva i řady médií před hlasováním znovu vyostřila svou hybridní kampaň, kterou proti zemi dlouhodobě vede a jejímž cílem je prozápadní směřování země narušit. Kromě skryté podpory některých stran či šíření dezinformací se také pokouší uplácet voliče a vyvolávat nepokoje.

„Domnívám se, že je nejvyšší čas přejít od slov k činům,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské Komise Věra Jourová. Reagovala tak na kroky Ruska, jehož drony v posledních týdnech několikrát narušily vzdušný prostor členských zemí NATO. Naposledy se bezpilotní letouny objevily nad dánskými letišti, podle Kodaně nicméně zatím nejsou důkazy, které by incidenty spojovaly s Ruskem. Jourová se ovšem domnívá, že pravděpodobně jde o součást ruské hybridní války proti zemím Evropské unie. „Myslím si, že toto nemůže trvat nekonečně dlouho a pokud budou provokace pokračovat, tak bude třeba vojenskou techniku použít,“ prohlásila. NATO podle ní musí ukázat, že si umí ochránit svůj prostor. Jourová dále hovořila například o jednotnosti EU, roli OSN či o situaci ve Spojených státech amerických.

Kvůli nedávnému narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami se prezident Petr Pavel nechal slyšet, že „Rusko zkouší, kam až může zajít“. Pokud by k podobným provokacím mělo docházet i nadále, je dle něj nutné přijmout i vojenské opatření – včetně možného sestřelu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) by šlo o adekvátní reakci. Aleš Juchelka (ANO) v Otázkách Václava Moravce zdůraznil důležitost členství Česka v NATO. Poslankyně SPD Lucie Šafránková by počkala na vyšetření toho, zda stíhačky nenarušily alianční prostor omylem.

Moskva a Minsk se podle některých zpráv mohou pokusit obnovit migrační krizi na bělorusko-unijních hranicích. Opakovala by se tak situace z roku 2021, kdy režim vůdce Alexandra Lukašenka cíleně posílal tisíce běženců k hranicím EU, což v menší míře pokračuje i nadále. Minsk popřel, že by krizi způsobil. Výpovědi bývalého běloruského pohraničníka i íránského běžence pro exilový ruský web The Insider ale ukazují opak.

Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Vystoupení Tuska a von der Leyenové před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, sledovali přes hraniční bariéru ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.

Na bělorusko-polské hranici se v poslední době tvoří dlouhé fronty aut a autobusů mířících do Evropské unie (EU). Příčinou je průjezdnost pouze jedním hraničním přechodem, ostatní jsou z polské strany zavřené. Lidé se tam uplácením snaží dostat na začátek kolony a čekání si zkrátit. Občané Běloruska, které je spojencem Ruska v invazi na Ukrajinu, mohou do EU cestovat, jelikož jsou jim stále vydávána víza do schengenského prostoru.

V nemocnici ve městě Bialystok na východě Polska zůstává hospitalizován polský voják, který utrpěl zranění, když se snažil zabránit skupině migrantů nelegálně překročit bělorusko-polskou hranici. O incidentu, který se stal v pondělí večer, informovala armáda. Polské úřady současně upozorňují na rostoucí počty pokusů migrantů proniknout do země a dále na Západ.

Pobaltí a Skandinávie hlásí výrazný nárůst počtu incidentů, při kterých Rusko narušovalo satelitní systémy v oblasti. Jen Estonsko vyčíslilo škody způsobené v lodní a letecké dopravě za poslední tři měsíce na více než půl milionu eur (12,3 milionu korun).

Kolumbijec, který před rokem zapálil autobusy pražského dopravního podniku, byl součástí organizované skupiny a chystal se zaútočit i na další cíle, třeba nákupní centra. Tento teroristický útok však skončil v zárodku. Muž vinu přiznal a soud mu minulý týden potvrdil osmileté vězení a vyhoštění z Česka. Jak však zjistili Reportéři ČT, zajímá se o něj i polská policie. Pátrání po něm vyhlásila v souvislosti s trestnými činy, které se týkají sabotáže a aktivit cizí tajné služby. V reportáži novináři zmapovali, jak jsou případy z Polska, Litvy a Česka propojené. Tajné služby mluví o tom, že za tím může být ruská hybridní válka, při které Kreml využívá takzvané „agenty na jedno použití“.

Kam míří Česko? Patříme k Západu, nebo se obracíme znovu na Východ? Publicistický pořad ČT Fenomén doby se zabýval tím, kam patří a kam směřuje Česká republika. Na otázku, jestli je Česko součástí Západu, nebo Východu a co to znamená, odpovídali experti i příznivci obou orientací.

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby, oznámil v neděli večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Podle něj se jednalo o součást Moskvou vedené takzvané hybridní války.

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.