Hybridní válka

„Myslím si, že NATO vždycky zareaguje adekvátně,“ řekl předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) k incidentům, mezi které patří nedávný dopad ruské rakety na východě Polska či ruské přelety v blízkosti mezinárodních vod. Vyzdvihl součinnost členských zemí Aliance, ale upozornil na nutnost připravenosti na případné hrozby. „Myslím, že v Česku se dělá maximum pro to, a spolupracujeme i s našimi partnery, aby k něčemu takovému nedošlo,“ uvedl dále k hybridním útokům. Mezi další témata Interview ČT24, které moderoval Jiří Václavek, patřily i senátní volby, v nichž ANO cílí na změnu rozložení sil v horní komoře. Vondráček se vyjádřil i k nadcházejícím prezidentským volbám. Váží si tvrzení exprezidenta Miloše Zemana, který ho označil za ideálního kandidáta na hlavu státu, nicméně v současné době prý jeho kandidatura „není na stole.“

Německo čelí každodenním útokům hybridního válčení zahraničních mocností, jež mají zemi politicky destabilizovat a rozsévat strach ve společnosti. V nedělním vydání listu Bild am Sonntag to uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt poté, co se tento týden při incidentu nad letištěm Lipsko/Halle letadlo srazilo s neznámým objektem a na letišti se našel dron s výbušninou.

Tvrzení anonymních zdrojů z amerických zpravodajských služeb, podle nichž by v příštích letech mohlo dojít k omezenému ruskému útoku proti NATO, jsou přehnanými spekulacemi, uvedl v rozhovoru bezpečnostní expert Rainer Saks, někdejší generální tajemník estonského ministerstva zahraničí (2015–2020) a bývalý šéf zahraniční zpravodajské služby (2011–2015).

Americké tajné služby se domnívají, že ruský vládce Vladimir Putin může už letos na podzim vyprovokovat některou ze zemí NATO omezeným útokem. Píše to deník The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se představitelé ve Washingtonu dříve domnívali, že k útoku na Alianci nedojde, dokud je Moskva plně vytížena vedením války proti Ukrajině. Mezi možné scénáře nyní patří kybernetický útok, ale i omezená pozemní invaze.

Vyšetřování incidentů na německém letišti Lipsko/Halle převzalo spolkové státní zastupitelství, které se zabývá nejzávažnější kriminalitou týkající se například ohrožení bezpečnosti. Úřad se sídlem v Karlsruhe má podle agentury DPA podezření na úmyslný pokus o způsobení exploze. Některá německá média uvedla, že ukrajinské letadlo Antonov, u něhož byl nalezen dron s výbušninou, bylo naložené vojenskou municí. Podle jiných médií to ale ministerstvo vnitra interně, i když zatím neoficiálně, popřelo. Později zprávy o munici v letadle dementoval i provozovatel letiště.

Společné vyšetřování projektu Eurovision News Spotlight odhalilo, že diskusní sekce evropských veřejnoprávních médií se staly terčem sítí botů, falešných účtů a koordinovaných kampaní.

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.

Dokumenty z Oddělení 4 Vojenského výcvikového centra při Baumanově moskevské státní technické univerzitě popisují, jak ruská tajná služba GRU školí studenty v provádění hackerských útoků a dezinformačních taktik. Získal je server The Insider a jeho partneři. Někteří z absolventů slouží například v jednotce 74455, která je zodpovědná za útoky na civilní infrastrukturu na Ukrajině a v Gruzii, což představuje válečné zločiny.

Británie, Norsko a další spojenci podnikli v severním Atlantiku vojenskou operaci zaměřenou na odstrašení ruských ponorek ohrožujících podvodní kabely a produktovody. Oznámil to dnes podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Společnou akci potvrdila také norská vláda. Ruské velvyslanectví ve Spojeném království se podle agentury TASS proti prohlášení britského ministra ohradilo.

Izraelská armáda v západní části Pásma Gazy zabila při dronovém útoku novináře televize al-Džazíra. Izrael to ve čtvrtek podle agentury AFP potvrdil a prohlásil, že šlo o člena teroristické organizace Hamás, jenž se skrýval za novinařinu. Katarská stanice smrt svého novináře odsoudila a označila izraelský útok za úmyslný a cílený zločin, jehož záměrem bylo zastrašit novináře. Izraelská armáda už dříve zveřejnila řadu dokumentů, které údajně potvrzují spojení zpravodajské stanice s teroristickým hnutím. V podobném duchu se po prozkoumání důkazů vyjádřil také nezávislý izraelský soud.

Země východního křídla NATO pravidelně čelí ruským provokacím. Polsko, Litva nebo Estonsko se opakovaně potýkají s narušením vzdušeného prostoru nebo s pokusy o sabotáž. Moskva si tak testuje reakci Západu. Dotčené země proto dál zvyšují své výdaje na obranu. Estonsko se také už řadu let snaží vyřešit, jak začlenit ruskou menšinu, která tvoří pětinu obyvatel země. V Polsku a Pobaltí natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Německo zaznamenalo prudký nárůst ruských hybridních akcí snažících se destabilizovat zemi, oznámil mluvčí německé diplomacie Martin Giese. Berlín si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance Sergeje Nečajeva. Mluvčí poznamenal, že ruské aktivity se týkají dezinformací, špionáže, kybernetických útoků i pokusů o sabotáže. Podle Berlína se Moskva pokusila ovlivnit i únorové parlamentní volby či loni napadla řízení letového provozu.

Přes 180 migrantů ve čtvrtek přešlo z Běloruska do Polska několik desítek metrů dlouhým tunelem vykopaným pod hranicí mezi těmito zeměmi. Podle serveru onet.pl o tom informoval mluvčí pohraniční stráže Andrzej Juźwiak.

Litevská vláda vyhlásila nouzovou situaci kvůli opakovanému narušování vzdušného prostoru země pašeráckými balony z Běloruska. Podle kabinetu balony představují hrozbu pro národní a bezpečnostní zájmy Litvy. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na řešení situace. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) uvádějí, že narušování litevského vzdušného prostoru může být součástí ruské přípravy na možnou budoucí válku proti NATO.

Polská prokuratura obvinila osmadvacetiletého Rusa ze špionážních aktivit a vedení skupiny sabotérů v Polsku. S odvoláním na tamní úřady to v úterý napsala tisková agentura PAP. Prokurátoři vznesli obvinění proti Michailu Mirgorodskému v jeho nepřítomnosti, protože je v zahraničí. Podle agentury AFP ho viní z toho, že pracoval na popud ruských tajných služeb.

Diverzní akce v Polsku inspirované nebo přímo organizované ruskými tajnými službami v poslední době překročily kritickou hranici, a lze proto mluvit o státním terorismu, řekl polský premiér Donald Tusk. V projevu v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu, také uvedl, že cílem těchto aktivit je destabilizovat polský stát v jeho základech.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

Výbuch, který o víkendu poškodil železniční trať v Polsku na trase mezi Varšavou a Lublinem, si zřejmě objednaly ruské tajné služby, uvedl v úterý mluvčí polského ministra pro zvláštní služby. Premiér Donald Tusk později dodal, že podezřelé jsou dvě osoby s ukrajinským občanstvím v ruských službách. Hned po sabotáži odcestovali z Polska, uvedl. Útok dříve označil za „bezprecedentní“, podle něj mohl skončit tragédií. Nikdo nebyl zraněn.

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

Hraniční přechody mezi Litvou a Běloruskem zůstanou pro většinu cestujících uzavřeny až do konce listopadu v reakci na nedávné narušení vzdušného prostoru pašeráckými balony, oznámila ve středu vláda pobaltské země.

V jihopolských Katovicích byli zadrženi muž a žena z Ukrajiny, kteří jsou podezřelí, že podle pokynů cizí tajné služby sháněli informace o vojácích polské armády a kritické infrastruktuře. Na sociální síti X o tom informoval mluvčí vládního koordinátora tajných služeb Jacek Dobrzyński. Polští představitelé obviňují Rusko a Bělorusko, že stojí za rostoucím počtem případů sabotáží, s nimiž se Polsko v posledních letech potýká.

Na mezinárodní konferenci Forum 2000, která se koná v Praze, v pondělí vystoupil se svým projevem český prezident Petr Pavel. Hovořil o bezpečnostní hrozbě představované Ruskem. To chce podle Pavla Evropu krok za krokem zničit. „Rusko představuje zásadní hrozbu evropské svobodě, bezpečnosti a demokracii,“ domnívá se prezident. Kromě něho se akce účastní třeba také bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová.

Čína vylepšuje prostředky pro možný překvapivý útok, tvrdí v novém dokumentu tchajwanské ministerstvo obrany. Peking podle něj nasadil „kybernetickou armádu“ a snaží se podkopat důvěru v demokratickou vládu. Asijská velmoc používá vůči Tchaj-wanu strategii hybridní „války bez obětí“ a snaží se ho ovládnout bez zahájení totální invaze, napsal web Geopolitical Monitor. Peking oficiálně tvrdí, že chce mírové znovusjednocení.