Tamara Kejlová, ket

Nová vojenská aliance Saúdské Arábie, Pákistánu a Turecka přechází od rétoriky k akci. Islámábád už vyslal do Saúdské Arábie vojáky a Ankara poskytuje zemi ohrožené útoky proíránských džihádistů hútíů zbraně i zpravodajskou a logistickou podporu. Nasazení dalších sil však musí schválit turecký parlament. Otázka přímého zapojení spojenců z paktu z Mekky do bojů v Jemenu zůstává otevřená. Totální porážku hútíů experti neočekávají.

Třicet lidí přišlo o život a další utrpěli zranění při útoku ruského dronu na dva autobusy v Kramatorsku na východě Ukrajiny, oznámily místní úřady. Dalších pět pak zabily následující ruské údery později ve čtvrtek. Kyjev hlásí čtyři mrtvé. V Rusku bylo při údajném dronovém útoku zasaženo hlavní datové centrum společnosti Yandex v Rjazaňské oblasti, které je klíčové pro obranný průmysl země, informují telegramové kanály Astra a Exilenova+. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla největší ruskou ropnou rafinerii v Omsku. Vzplanula též ropná rafinerie v ruském Salavatu.

Nový Zéland po dekádách končí s osekáváním armádního rozpočtu a v příštích letech hodlá investovat miliardy dolarů do nákupu dronů, vrtulníků a modernizace fregat i celých základen. Ostrovní stát tak reaguje na urychlené zbrojení Číny, která vysílá své síly stále hlouběji do Tichomoří. Wellington zároveň usiluje o prohloubení spolupráce ve vojenské oblasti s řadou zemí regionu.

V Izraeli se po celou středu konaly vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestovali po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.

Židovský stát už tři roky systematicky likviduje strůjce a účastníky útoku ze 7. října 2023 – a to i navzdory oficiálnímu příměří v Pásmu Gazy. Masakry osudného dne způsobily Izraelcům generační trauma, uvedl zpravodaj ČT David Borek. Většina společnosti proto zabíjení pachatelů bez soudu schvaluje. Část pozůstalých i obětí ale odvetné tažení odmítá a táže se, co může pomsta přinést dobrého. Někteří Izraelci se rovněž obávají, že násilí zplodí jen další násilí.

Súdánská občanská válka, která trvá již čtvrtým rokem, se označuje za nejhorší humanitární krizi na světě – zejména pro ženy a děti. Znepřátelené strany navíc používají jako zbraň sexuální násilí. Vyšetřovatelé OSN zdokumentovali případy hromadných znásilnění, zotročování i etnicky motivovaných sexuálních útoků. Řada dětí v Súdánu nyní vyrůstá bez otců, rodného listu a právní identity, tudíž bez šance na řádnou lékařskou péči a vzdělání. OSN proto varuje před „ztracenou generací“.

Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s odkazem na informace zpravodajských služeb. Moskva se snaží zastrašit společnost, aby přestala pomáhat Kyjevu, míní Kallasová. Po jednání ministrů obrany EU zdůraznila, že blok musí rychleji a efektivněji posilovat svou obranyschopnost, aby splnil cíle stanovené pro rok 2030. Česko zastupoval v Bruselu šéf sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jakub Landovský.

Lídryně švédské opozice a sociálních demokratů Magdalena Anderssonová oznámila, že v současné situaci nedokáže sestavit vládu. Středolevý blok získal ve volbách konaných začátkem tohoto měsíce jen těsnou většinu.

Pětice lídrů izraelské opozice si slíbila, že strany budou spolupracovat a nebudou se v kampani před říjnovými volbami do parlamentu napadat. Ve společném prohlášení se zavázali k vytvoření „sionistické, státnické“ vlády a posílení Izraele jako demokratického státu. Jednání se neúčastnili zástupci arabské menšiny.

V Madridu protestovaly tisíce lidí proti vládnímu řešení červencového hromadného příchodu běženců do španělské exklávy Ceuta na severu Afriky. Levicový kabinet také demonstrující obviňovali z toho, že nechrání hranice, a požadovali předčasné parlamentní volby, napsala agentura AFP. Podle zástupce vlády přišlo asi dvacet tisíc osob, organizátoři odhadují účast na 180 tisíc. Jiná sobotní demonstrace ve španělské metropoli pak mířila na lepší ochranu nájemníků v době rostoucích nákladů na bydlení.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl před útokem ze 7. října 2023 udeřit na vůdce Hamásu, přestože ho o hrozbě informovaly Spojené arabské emiráty (SAE), píše list The New York Times (NYT). Netanjahu sice svolal schůzku se šéfy bezpečnostních složek, vzkaz ale nezmínil, a naopak zdůraznil nutnost zachování klidu v Gaze kvůli rozhovorům o normalizaci vztahů s Rijádem, dodal list. Netanjahu telefonát s Abú Dhabí popírá.

V některých regionech Etiopie se v poslední době rozhořely tvrdé boje. Na severu v Tigraji povstalci obsadili letiště, v oblasti nefunguje mobilní síť a internet. Místní se obávají, že opět vypukne občanská válka. Rozložení sil je přitom tentokrát jiné.

Agenti umělé inteligence (AI) firmy OpenAI se pokoušeli získat informace od „vlád, univerzit, veřejných orgánů a dalších institucí“, včetně Komise pro kontrolu cenných papírů, Úřadu pro sčítání lidu a ministerstva školství v USA, uvedla podle britského serveru BBC společnost. Také však tvrdí, že všechny informace, které AI získala, jsou veřejně dostupné.

Rusko a Írán prohlubují finanční, zpravodajské i vojenské vazby. Stanice Fox News odhalila, že neveřejný ruský dokument z roku 2024 počítal s plánem, jak obcházet sankce, a to i posílením spolupráce v jaderné oblasti či v ropném sektoru. V islámské republice se měly začít vyrábět rovněž díly do ruských letadel. Podle listu Financial Times (FT) Moskva tajně pomáhá Teheránu s vývojem pokročilé nadzvukové střely s plochou dráhou letu. Tyto rakety by mohly vážně ohrozit námořní síly USA na Blízkém východě.

O výsledku klíčových parlamentních voleb v židovském státě mohou koncem října rozhodnout i desítky tisíc Izraelců pobývajících v cizině. Strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua požádala ústřední volební komisi o zablokování americké iniciativy, která pomáhá Izraelcům dostat se rychle a levně do vlasti, aby mohli hlasovat. Likud mluví o „volební korupci“ a nelegální operaci financované z ciziny. Organizace America Israel Democracy (AID), která za projektem stojí, ale tvrdí, že zákon neporušuje, a trvá na své nezávislosti.

Velká Británie poskytne Saúdské Arábii omezenou vojenskou podporu v konfliktu s proíránskými džihádistickými povstalci hútíi, oznámil premiér Andy Burnham. Pomoc by se měla podle médií soustředit na poskytnutí možnosti tankovat za letu saúdská bojová letadla na obranných misích. Boje v Jemenu si za dva dny vyžádaly 154 mrtvých, píše agentura AFP.

Kremlu jde ve „volbách“ do Státní dumy hlavně o legitimizaci režimu ruského vládce Vladimira Putina, shodují se odborníci. Všeobecně se očekává, že výsledek je předem daný a vládnoucí strana si udrží svoji dominanci. Rusové hlasují poprvé od plnohodnotné invaze na Ukrajinu, opozice už hlásí porušování pravidel. „Volby“ se konají i na okupovaných územích. Putin hlasoval on-line.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že v případě ruského útoku nehodlá plnit závazky Slovenska vyplývající z článku 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Během projevu ke studentům a zaměstnancům nemocnice v Prešově se ptal, s kým by se vlastně bojovalo, proč a za co, přičemž Moskvu ani jednou neoznačil za agresora.

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.

Evropská unie otevře dveře Kanadě, aby se stala prvním přidruženým členem Unie, řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v projevu před kanadským premiérem Markem Carneym. Hovořila také o rodící se silnější a nezávislé Evropě v otevřeně nepřátelském světě. Šéfka EK dále slíbila, že Unie dodrží klimatické cíle a sníží závislost na Číně. Komise také navrhne pravidla ochrany hranic před náhlým řízeným přílivem velkého počtu migrantů a zákaz sociálních sítí pro děti mladší 13 let.

Blesková ofenziva proíránských jemenských šíitských džihádistických povstalců narušuje lodní dopravu přes Rudé moře. Hútíové strávili poslední roky vyzbrojováním a zdokonalováním své vojenské taktiky. Podle expertů stojí za jejich triumfem i vnitřní rozpory v oficiální jemenské armádě. Nečinnost USA a dosavadní umírněná odezva sunitského islamistického režimu v Saúdské Arábii ukazují na vysoké náklady případné totální války, kterou si obě země dobře uvědomují.

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.

Íránem podporovaní hútíové porazili jemenské vládní síly a obsadili strategický přístav Muchá v Rudém moři. Píší to agentury AFP a Reuters s odkazem na své místní zdroje. Dobytí přístavu poskytne islamistům silnější pozici k útokům na lodě v oblasti klíčové obchodní trasy procházející průlivem Báb al-Mandab.

Izrael a Spojené státy využívají gradujícího sporu o Falklandy a tamní ropná pole k zesílení diplomatického tlaku na Velkou Británii v jiných oblastech. Vztahy mezi Buenos Aires a Jeruzalémem se prohloubily s nástupem pravicového prezidenta Javiera Mileie. V minulém století židovský stát tajně vyzbrojoval argentinskou diktaturu. Izraelská krajní pravice volá po sankcích vůči Spojenému království, pokud neukončí „okupaci“ ostrovů. Svár podle expertů umocňují blížící se volby v Argentině i židovském státě.