Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Nyní se Trump účastní státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
Rozhovorům předcházela ceremonie před prezidentským palácem spojená s přehlídkou armádních jednotek. „Ten ceremoniál na Náměstí nebeského klidu byl v podstatě standardní – čestná stráž, vojenská kapela, děti s čínskými a americkými vlaječkami. Trump to později ocenil. Byla o něco vřelejší atmosféra, prezidenti si trochu déle povídali před vstupem do sálů, kde probíhalo jednání. Je zjevné, že Čína věnovala velkou pozornost přípravě této návštěvy,“ informovala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Si na začátku jednání prohlásil, že Čína a Spojené státy by měly být partnery, a nikoli rivaly a že stabilita jejich vztahů je dobrá pro svět, uvedly tiskové agentury. Trump poté řekl, že vztahy obou zemí budou lepší než kdy dříve. Čínského lídra pozval na návštěvu Bílého domu 24. září.
Lídři řešili prohloubení ekonomické spolupráce včetně rozšíření přístupu amerických firem na čínský trh a čínských investic v amerických průmyslových odvětvích, sdělil Bílý dům. Trump také hovořil o potřebě zastavit dodávky takzvaných prekurzorů, tedy chemických látek používaných k výrobě opioidu fentanylu, do USA.
„Hlavy států si vyměnily názory na velké mezinárodní a regionální otázky, zejména na situaci na Blízkém východě, krizi na Ukrajině a na Korejský poloostrov,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností.
Státníci podle čínských médií hovořili také o Tchaj-wanu. Právě tento ostrov, který Čína považuje za svou součást a USA podporují jeho nezávislost, označil Si za nejdůležitější téma čínsko-amerických vztahů.
„Čína by ráda, aby Amerika omezila nebo zastavila svůj prodej zbraní Tchaj-wanu, nebo alespoň aby zůstala u své politiky jedné Číny,“ říká sinoložka Karina Kapounová z projektu Sinopsis. „USA jsou klíčový aktér, který podporuje Tchaj-wan zbraňovými systémy, dodávkami zbraní. Na přelomu roku byl schválen velký několikamiliardový balíček vojenských dodávek, o dalším ještě o několik miliard větším balíčku se jedná. To je pravděpodobně ten bod, kde by Čína chtěla vidět nějaký ústupek,“ míní politolog Martin Jirušek z Masarykovy univerzity.
AP: Cesta se koná v pro Trumpa citlivé době
Trumpova cesta do Číny se koná v době, která je pro něj citlivá, uvedla agentura AP. Jeho popularitu ve Spojených státech snížila válka s Íránem, která začala 28. února americko-izraelskými údery, a rostoucí inflace, jež je důsledkem tohoto konfliktu. Americký prezident se proto snaží dosáhnout mezinárodního úspěchu uzavřením dohod s Čínou o nákupu většího množství amerických potravin a letadel. Trump prohlásil, že Si Ťin-pchinga vyzve, aby otevřel svou zemi americkému obchodu.
„Je pravda, že někdy američtí prezidenti použijí zahraniční cestu jako nástroj ke zlepšení svého nejistého postavení doma,“ připouští profesor historie a mezinárodních vztahů z Boston University Igor Lukeš. Není si však jistý, že voličská základna Trumpa tomu skutečně bude věnovat pozornost.
„Podle průzkumů veřejného mínění nehraje v tuto chvíli v očích Američanů zahraniční politika tak důležitou roli jako domácí situace,“ konstatoval Zpravodaj ČT ve Washingtonu Václav Černohorský. „V řadě ohledů jsou to ale spojené nádoby a Donald Trump bude nepochybně chtít z Pekingu odjíždět s velkými konkrétními obchody,“ dodal.
Trumpa v Číně provází početná podnikatelská delegace
Peking a Washington spolu vedou dlouholetou obchodní válku, která se vyostřila, když USA uvalily na čínské zboží vysoká cla a Peking pohrozil omezením globálních dodávek vzácných zemin. Na společném setkání v Jižní Koreji loni v říjnu se však oba prezidenti dohodli na příměří.
Podle ekonoma Tomáše Cverny je pro Trumpa jeho současná návštěva v Číně právě mimo jiné z ekonomického hlediska velmi důležitá. „Donald Trump v loňském roce poměrně významně eskaloval konflikt mezi USA a Čínou na úrovni obchodu s tím, že Si Ťin-pching drží v zásadě Trumpa pod velmi silným tlakem. Pokud by se Čína rozhodla opravdu neexportovat vzácné zeminy do USA, tak nastává velký problém, protože USA by pak nemohly pracovat s tou svou nejvyspělejší technologií – vzácné zeminy se používají při výrobě polovodičových čipů,“ říká Cverna.
Trumpa v Číně provází početná podnikatelská delegace, ve které jsou mimo jiné představitelé amerických společností Nvidia, Tesla, Apple, Boeing, Visa, JPMorgan, Cargill nebo BlackRock. Složení americké delegace dle Jiruška naznačuje, že obchodní témata budou rozhovorům dominovat a budou nejvíce viditelná.
„Byznys je vždy součástí takových jednání,“ podotýká ekonom Kamil Kovář. Podle něj nebude v obchodních jednáních cílem Američanů získat čínské investice v Americe, jejich prioritou bude dle jeho názoru spíše otevření čínského trhu pro americké firmy. „Jedná se o ten čínský trh, který je do jisté míry pořád uzavřený, pořád je omezený pro spoustu velkých technologických firem,“ říká Kovář.
„Teď jsme v globálním politicky-ekonomickém geopolitickém chaosu, a budou to nepochybně tyto dvě země, které budou zásadním způsobem formovat budoucí světový řád,“ myslí si ekonomka Jana Matesová.
„Spojené státy mají na Čínu jedno eso, a to jsou nejvyspělejší technologie. Jenomže když Čína otevře svůj trh těm nejvyspělejším americkým čipům, tak ale americké společnosti musí počítat s tím, že je zase brzy bude čínská výroba kopírovat,“ podotkla Matesová.
Tlak na Peking kvůli Íránu
Dalším tématem rozhovorů má být podle médií konflikt s Íránem. Si s Trumpem se podle Bílého domu na summitu shodli, že Hormuzský průliv musí zůstat otevřený, aby byla možná volná přeprava ropy a plynu. Podle čtvrteční zprávy íránské agentury Fars Teherán začal umožňovat některým čínským lodím plavbu klíčovým průlivem, a to v souladu s jeho protokolem pro správu průlivu.
„Prezident Si dal jasně najevo nesouhlas Číny s militarizací průlivu a jakoukoliv snahou vybírat mýtné za jeho používání,“ stojí v příspěvku Bílého domu. Čínský prezident podle něj vyjádřil zájem o nákup většího množství americké ropy s cílem omezit závislost Pekingu na Hormuzském průlivu. Obě země se podle Bílého domu také shodly, že Írán nikdy nesmí získat jadernou zbraň.
Peking již několikrát kritizoval Spojené státy za vyvolání konfliktu s Teheránem, který je pro Čínu blízkým obchodním partnerem, a americké zpravodajské služby tvrdí, že Čína se chystá dodat Teheránu systémy protivzdušné obrany. Americký ministr zahraničí Marco Rubio podle agentury Reuters stanici Fox News sdělil, že USA doufají, že přesvědčí Čínu k zaujetí aktivnější role ve snaze přimět Írán k přehodnocení jeho aktivit v Perském zálivu.
Peking v současnosti dohání Washington v armádních kapacitách. „Čína se stává druhým nejsilnějším hráčem v oblasti bezpečnosti a Spojené státy v tom vidí určitý problém, který je spojen i s Tchaj-wanen, ale i s americkou dominancí v Indo-Pacifiku. Čína krok za krokem zlepšuje své letecké schopnosti a rychle vyrábí letadlové lodě. Spojené státy budou muset věnovat maximální pozornost Číně,“ míní armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý.
Po jednání Trump odpoledne navštívil Chrám nebes v Pekingu a večer se účastní státní večeře. Další schůzku s čínským prezidentem má naplánovanou na pátek. Poté bude následovat pracovní oběd obou prezidentů, po kterém se Trump vydá na cestu zpět do USA.
Trump přiletěl do Číny jako první prezident USA po téměř deseti letech, naposledy tam byl také on, v listopadu 2017 – za svého prvního působení v Bílém domě. Jak poukázala Šámalová, tehdy se návštěva nesla ve výrazně slavnostním duchu – pro Trumpa byla například uspořádána prohlídka Zakázaného města a soukromá večeře uvnitř tohoto areálu, což do té doby žádný ze zahraničních hostů nezažil. Současná návštěva Číny je dle Šámalové méně vřelá a osobní, což ale neznamená, že je méně pečlivě připravená a slavnostní.
Kapounová míní, že od roku 2017 se proměnilo také postavení Číny. Ta se dle expertky proměnila v silnější stát, který zapracoval na vlastní soběstačnosti a dokázal, že je schopen ustát konfrontace, jakou byla například ta mezi Pekingem a Washingtonem v oblasti obchodu. Čína bude tedy chtít podle Kapounové ve vztahu k USA vystupovat jako rovnocenný partner.
