Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.
Vztahy mezi Washingtonem a Pekingem jsou složité už od vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949. Po jejich normalizaci v sedmdesátých letech zažily ekonomické vazby rozmach a hospodářství obou zemí jsou v současnosti úzce propojená. Spory ale dlouhodobě přetrvávají v řadě oblastí, ať už jde o Tchaj-wan a území v Jihočínském moři, které si Peking nárokuje, lidská práva nebo čínskou hospodářskou politiku.
Obě velmoci se přitom vzájemně potřebují. Loni USA a Čína jako největší a druhá největší ekonomika světa tvořily přes 44 procent globálního nominálního HDP. Peking i přes vyostřenou rivalitu zůstává pro Spojené státy třetím největším exportním trhem, je i třetím největším dovozcem do USA. Americký export zboží do Číny v roce 2025 činil 106,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu korun), vývoz asijské mocnosti do Ameriky pak 308,4 miliardy dolarů (6,39 bilionu korun). Americký obchodní deficit tak byl 202,1 miliardy dolarů (4,2 miliardy korun).
Obchodní válka a její kořeny
Kořeny současné obchodní války sahají do počátku tisíciletí, kdy Čína vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO). To přineslo americkým spotřebitelům nižší ceny a americkým korporacím vyšší zisky. Mělo to ale i svá negativa – ztrátu amerických pracovních míst v důsledku dovozní konkurence, automatizace a přesunu výroby nadnárodních společností do zahraničí.
Peking postupem času porušil některé ze závazků vůči WTO a využil mezer v pravidlech, která byla vytvořena pro tržní ekonomiky, což Washington kritizoval. „Když Čína vstoupila do WTO, mnozí si mysleli, že se nakonec otevře, stane se svobodnější společností a omezí státní zásahy do ekonomiky. Tyto reformy se neuskutečnily,“ podotýká nezisková organizace Council on Foreign Relations (CfR).
Asijská velmoc ve velkém dotuje celou řadu průmyslových odvětví, což řada expertů označuje za protikonkurenční. Ekonomové také poukazují na to, že Čína po vstupu do WTO devalvovala svou měnu akumulací amerických dolarových rezerv, čímž se její výrobky staly dostupnějšími v cizině a zároveň prodražily americké zboží v Číně, vysvětluje CfR.
Proti praktikám Pekingu se postavili už předchozí šéfové Bílého domu. Administrativa George W. Bushe zavedla cla na řadu čínského zboží, které bylo subvencováno či prodáváno pod tržní hodnotou. Za prezidenta Baracka Obamy vláda uvalila cla na dovážené pneumatiky. Obama dokonce v nebývalém kroku zablokoval dvě čínské akvizice z důvodu možného ohrožení národní bezpečnosti.
„Bez ohledu na to, jsou-li u moci demokraté nebo republikáni, bylo v USA optimistické očekávání silné korelace mezi tržní ekonomikou a demokracií poněkud předčasné. Zde se projevila dlouhodobá setrvačnost čínské kultury a taoistického takzvaného ,skrývání potenciálu‘,“ řekl ČT24 sinolog Martin Kříž.
Obchodní válka naplno propukla během Trumpova prvního mandátu v roce 2018, kdy byl americký obchodní deficit více než 419 miliard dolarů (8,7 bilionu korun). Trump tehdy uvalil cla na čínské zboží v hodnotě stovek miliard dolarů, aby snížil dovoz z této asijské země. Deficit se tím sice smrsknul, pro oba státy ale konflikt znamenal ekonomické problémy. Vztahy se opět zhoršily i za pandemie covidu, kdy Trump obviňoval Čínu z úniku viru z laboratoře a požadoval bilionové odškodné, což Peking odmítl.
Bidenova omezení
Demokratický prezident Joe Biden následně tarify zavedené svým předchůdcem nezrušil, naopak výrazně rozšířil kontroly vývozu některých kritických produktů, jako jsou polovodiče, a snažil se omezit americké investice do těchto čínských technologií, což Peking popudilo. Biden se také v obavách o únik citlivých dat postavil proti TikToku, když schválil zákon, který hrozil jeho zrušením, pokud se americká aktiva nedostanou do rukou USA. Firma Huawei byla takřka vyřazena z trhu.
Za Bidenovy vlády zároveň pokračovala americká kritika čínských manévrů u Tchaj-wanu a Washington rozšířil podporu demokratického ostrova. Silně vzrostl rovněž tlak Washingtonu na Peking kvůli porušování práv menšiny Ujgurů. Spojené státy také kritizovaly postoj Číny k ruské agresi vůči Ukrajině, kterou Peking odmítl odsoudit, a navíc pomohl Moskvě překonat hospodářské sankce.
Situaci nepomohl ani incident z února 2023, kdy vyvolaly mezi Američany znepokojení zprávy ohledně údajného čínského špionážního balonu, který se pohyboval ve vzdušném prostoru USA. U pobřeží Jižní Karolíny ho nakonec sestřelilo americké letadlo. Země v důsledku incidentu pozastavily již tak omezená jednání na vysoké úrovni.
Ještě téhož roku dosáhl Biden na jednání se Si Ťin-pchingem dohody s cílem omezit výrobu fentanylu. Mnoho chemikálií používaných k výrobě fentanylu pochází z Číny a směřuje k mexickým kartelům, které silné narkotikum produkují a pašují do USA, kde v důsledku jeho požívání zemřely desítky tisíc lidí.
Křehký celní smír
Snahy o postupné oživení vztahů s Pekingem ve smyslu politiky „konkurence, nikoli konfliktu“ ve druhé polovině Bidenova mandátu zbrzdil loňský návrat Trumpa do Bílého domu. V rámci boje proti „nespravedlivé“ obchodní nerovnováze inicioval staronový prezident novou celní válku, na kterou rychle reagoval Peking. Do dubna 2025 dosáhla celní sazba 145 procent na čínské zboží vstupující do Spojených států a 125 procent na dovoz z USA do Číny.
Bod zlomu nastal loni v říjnu, kdy Peking oznámil roční omezení vývozu vzácných zemin a zařízení pro jejich zpracování. Tyto kovy jsou přitom klíčové v moderních technologiích včetně zbraní. Trump sice pohrozil dalšími tarify, nakonec ale došlo na křehké roční obchodní příměří, které trvá dosud, přičemž USA snížily cla na čínský dovoz na 47 procent.
Prezident Si následně pozastavil omezení vývozu vzácných zemin a měl Trumpovi slíbit, že bude „velmi tvrdě pracovat“ na zastavení vývozu chemikálií, z nichž se vyrábí fentanyl.
Podle expertů nelze očekávat, že by napětí ze vzájemných vztahů vymizelo. „V Trumpově prvním volebním období se objevily první trhliny v čínsko-amerických vztazích, aby se pak Trump ve druhém volebním období jednoznačně vymezil proti rostoucí hegemonii Říše středu. Už ne jako pouhé regionální mocnosti, ale jako rostoucímu impériu s obtížně skrývanými ambicemi pozměnit světový politický a obchodní řád dlouhá léta budovaný pod vedením USA. Konflikt se zdá z dlouhodobého hlediska nevyhnutelný a v budoucnu lze očekávat spíše vyostření,“ soudí Kříž.
„Trump už v prvním období začal s ráznými opatřeními, jak omezit čínský ekonomický vliv. Biden na něj v této otázce dost navázal, takže napětí ve vztazích trvá již delší dobu. Ostrá fáze obchodního konfliktu ze začátku Trumpova druhého období, kdy hrozila stoprocentní oboustranná plošná cla, byla asi vyhrocenější. Od té doby se situace víceméně stabilizovala, nicméně vyhrocená rivalita přetrvává,“ komentoval vývoj vztahů amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
První návštěva prezidenta USA skoro po dekádě
Zatímco Biden do Číny na oficiální návštěvu nikdy nezavítal, Trump ji uskutečnil už v roce 2017, kdy se mu dostalo velkolepého přijetí. Šéf Bílého domu tentokrát dorazí do země ve středu večer, se Si Ťin-pchingem se pak sejde ve čtvrtek. Prohlédnou si Chrám nebes a večer se zúčastní státního banketu. V pátek se před Trumpovým odletem do USA sejdou na pracovním obědě, informoval list Financial Times.
V americké podnikatelské delegaci bude Trumpa doprovázet například šéf automobilky Tesla a kosmické společnosti SpaceX Elon Musk či šéfové společností Apple, Boeing, Visa, JP Morgan, Cargill, BlackRock a další. Prezidenta doprovází i ministr zahraničí Marco Rubio, jenž se ještě jako senátor zasazoval o posílení lidských práv v Číně, která na něj kvůli tomu dvakrát uvalila sankce. Úřady problém s jeho cestou do Číny vyřešily tím, že začaly první slabiku jeho příjmení přepisovat jiným čínským znakem.
Od jednání mezi lídry se očekává zejména zmírnění napětí mezi zeměmi v oblasti obchodu. Podle listu Guardian Peking usiluje o prodloužení stávajícího obchodního příměří, zachování přístupu k americkým technologiím a zastavení či zrušení zpřísňování amerických kontrol vývozu. Na oplátku by mohl nabídnout značné investice do americké ekonomiky, což by odráželo dohody, které Trumpova administrativa dříve uzavřela se zeměmi, jako jsou Japonsko a Jižní Korea.
Trumpova administrativa bude ze své strany pravděpodobně tlačit na Peking, aby více nakupoval zboží z klíčových amerických průmyslových odvětví, uvádí BBC.
Trumpova pozice před klíčovými rozhovory s čínským lídrem je zranitelná kvůli trvající patové situaci kolem blízkovýchodního konfliktu a také rekordní nepopularitě jeho politiky na domácí půdě, poznamenal Guardian. Si Ťin-pching čelí vlastním výzvám, protože se potýká s pomalejším domácím hospodářským růstem, vyššími cenami energií a možností globální recese, která by poškodila čínskou ekonomiku závislou na exportu, píše list The New York Times.
Pomoci by mohla osobní „chemie“ mezi lídry. „Poněkud chaotický přístup k zahraniční politice Trumpovy exekutivy může být překvapivě konkurenční výhodou při dojednávání mezinárodních úmluv s čínským lídrem. Typický čínský způsob vyjednávání je totiž velice osobní a rovněž svým způsobem silně odporující typicky západnímu strukturovanému dialogu. Na druhou stranu z dlouhodobého hlediska si ani USA, ani Čína eskalaci do horké fáze obchodní války dovolit nemohou. A v tom lze spatřovat i určitou naději pro zbytek světa,“ míní Kříž.
Anna Kellyová z tiskového oddělení Bílého domu sdělila, že návštěva se zaměří na znovunastolení rovnováhy ve vztazích s Pekingem s cílem obnovit americkou ekonomickou nezávislost. „Bude to návštěva s obrovským symbolickým významem. Prezident Trump však samozřejmě nikdy necestuje jen kvůli symbolice. Americký lid může očekávat, že prezident jménem naší země dosáhne dalších dobrých dohod,“ řekla mluvčí.
Čína a USA aktuálně pracují na vytvoření určité rady pro správu obchodu s nestrategickými produkty a na vytvoření investiční rady jako fóra pro diskusi o bilaterálních investicích. Lídři by podle Kellyové měli diskutovat také o zemědělství, letectví a energetice.
Agentura Bloomberg počátkem března napsala, že americký výrobce letadel Boeing je blízko dokončení jedné z největších zakázek ve své historii, a to objednávky z Číny až na pět set letadel 737 MAX. Tato dohoda by mohla být oznámena právě v době Trumpovy návštěvy.
Americký tlak kvůli Íránu
Od amerického prezidenta se také očekává, že bude tlačit na Si Ťin-pchinga ohledně čínské podpory Íránu. Ministerstvo zahraničí USA nově uvalilo sankce na tři čínské satelitní společnosti za poskytování snímků a dalších služeb Teheránu, které mu pomohly s prováděním vojenských úderů proti americkým silám na Blízkém východě. Resort sankcionoval i společnost Yushita Shanghai International Trade za pomoc Íránu s dovozem přenosných protiletadlových obranných systémů z Číny.
Peking je největším odběratelem íránské ropy, z níž většina prochází blokovaným Hormuzským průlivem, a dříve opakovaně kritizoval kroky USA proti Teheránu. Čína pomohla zprostředkovat křehké příměří.
„Válka proti Íránu určitě přijde na řadu, neboť blokáda Hormuzského průlivu citelně poškozuje jak čínskou, tak světovou ekonomiku. Trump hledá z nepopulárního konfliktu cestu ven a doufá, že mu v tom Čína pomůže,“ konstatoval Kozák.
Trump nedávno v dopise požádal Si Ťin-pchinga, aby nedodával zbraně islámské republice. Čínský prezident podle šéfa Bílého domu odpověděl, že to nedělá. „Konflikt mezi Íránem a Spojenými státy se v poslední době jeví čím dál více jako zjevný debakl pro USA a není daleko doba, kdy to bude muset americká strana otevřeně přiznat,“ myslí si Kříž. Washingtonu se dosud nepodařilo přimět Teherán k tomu, aby se vzdal jaderného programu a otevřel Hormuz.
Spor o Tchaj-wan
Sporným bodem, který nejspíš bude na stole, zůstává Tchaj-wan. Čínský ministr zahraničí Wang I tento týden prohlásil, že Tchaj-wan představuje „největší riziko“ ve vztazích mezi USA a Pekingem. Čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu pak krátce před začátkem Trumpovy návštěvy zdůraznil, že Čína je odhodlaná postavit se proti nezávislosti ostrova a její schopnost rozdrtit to, co nazývá tchajwanským separatismem, „je nezlomná“.
„Ohledně Tchaj-wanu bych žádný zásadní průlom nečekal, situace tam zůstává zakonzervovaná,“ komentoval nadcházející summit Kozák.
Peking si nárokuje tento samosprávný ostrov s 23 miliony obyvatel jako součást svého území a slíbil, že ho jednou dostane pod kontrolu, a to i za použití síly. USA Tchaj-wan formálně neuznávají, ale dodávají mu prostředky k obraně – konkrétně prostřednictvím prodeje zbraní. V posledních letech hrozba vojenského konfliktu s Pekingem v indicko-pacifické oblasti podnítila washingtonské „jestřáby“ proti Pekingu a zintenzivnila úsilí o omezení čínské vojenské síly.
Trumpova podpora Tchaj-peje se nicméně jeví jako vlažnější než u předchozích prezidentů. Podle Guardianu šéf Bílého domu vnímá Tchaj-wan spíše jako ekonomického konkurenta, zejména v polovodičovém průmyslu, než jako demokratického spojence. Peking by proto mohl tlačit na to, aby USA změnily svůj oficiální postoj k tchajwanské nezávislosti z „nepodporuje“ na „odmítá“. Úředníci v Tchaj-peji a někteří činitelé ve Washingtonu se obávají, že by Trump mohl souhlasit.
Americká administrativa v prosinci schválila rekordní balíček prodeje zbraní pro Tchaj-wan v hodnotě 11,1 miliardy dolarů (223 miliard korun). Nyní pracuje na dalším balíčku, který by mohl přesáhnout 14 miliard dolarů (289,9 miliardy korun), ten se ale nyní kvůli obavám z narušení čínsko-amerického summitu odkládá.
Tchajwanský parlament ovládaný opozicí nedávno schválil obranný rozpočet, který však nedosáhl částky, kterou prezident Laj Čching-te chtěl použít k posílení odstrašování Číny, upozorňuje Financial Times. Americký úředník označil výsledek za „zklamání“ a dodal: „Rádi bychom viděli financování zbytku původně navrhovaného balíčku.“
Na programu by mohl být také rozmach čínského jaderného arzenálu, rozšíření spolupráce v boji proti toku fentanylu a dalších syntetických opioidů do USA či případy porušování lidských práv týkající se osobností, jako je Jimmy Lai, píše Guardian. Demokratický aktivista Lai byl v únoru odsouzen k dvaceti letům vězení za spolčení a podněcování k vzpouře.
Soupeření na poli AI
Očekává se, že rozhovory se dotknou rovněž umělé inteligence, což je odvětví, v němž obě země zahájily „závody ve zbrojení“. „Panují obavy, že obě země upřednostňují rychlost před bezpečností, aby byly první. Si Ťin-pching by mohl summit vnímat jako prvotřídní příležitost ukázat na světové scéně, že obě supervelmoci v oblasti umělé inteligence mohou spolupracovat na globálních standardech, a definovat to jako vzájemné vítězství,“ podotýká Guardian.
Agentura Bloomberg letos v dubnu s odvoláním na své zdroje informovala, že americké technologické firmy OpenAI, Anthropic a Google začaly spolupracovat, aby zabránily čínským konkurentům kopírovat výsledky z nejmodernějších amerických AI modelů, a získávat tak výhodu na globálním trhu.
Bílý dům pak 23. dubna obvinil Peking z rozsáhlých krádeží amerických technologií v oblasti AI. Washington také obvinil čínský DeepSeek, že k trénování svých modelů získal špičkové čipy americké společnosti Nvidia, jejichž vývoz do Číny není povolen.
Americká společnost Meta Platforms se rozhodla koncem loňského roku za zhruba dvě miliardy dolarů koupit čínský start-up sídlící v Singapuru Manus zabývající se AI. Peking se ale tuto akvizici letos v dubnu překvapivě rozhodl zablokovat.
Zásadní průlomy se nečekají
Trump Si Ťin-pchinga nazývá „přítelem“ a předpokládá po summitu zvýšení čínských investic ve Spojených státech. „Když se tato jednání připravují, obvykle lze předpokládat průlom alespoň v některých bodech, aby si oba státníci mohli připsat politické body. Oba státníci mají nepochybně jiné priority a představy. Vzhledem k nevypočitatelnosti i impulzivnosti Donalda Trumpa lze jen těžko předjímat, jak jednání nakonec dopadne,“ řekl ČT24 Kozák.
Podle analytiků ale panuje v Pekingu stále značná nedůvěra vůči Washingtonu. „Pravděpodobně bychom neměli očekávat, že by toto setkání přineslo zvlášť podstatné, zásadní průlomy,“ uvedl pro New York Times expert na mezinárodní vztahy ze šanghajské Fudanské univerzity Zhao Minghao.
Američtí představitelé nicméně uvedli, že by se oba lídři mohli letos setkat celkem čtyřikrát. Rozhovory by tak měly pokračovat.
