Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.

O vývoji v případu informuje agentura Bloomberg. Plán amerického podniku od začátku vyvolával kontroverze kvůli obavám z úniku technologií do Spojených států. Peking po této dohodě, která už byla z velké části dokončena, zpřísnil dohled nad klíčovými firmami v oblasti umělé inteligence.

Agentní AI je systém, který neodpovídá pouze na otázky jako chatbot, ale dokáže samostatně vykonávat úkoly. To znamená plánovat, vyhledávat, zahajovat konkrétní kroky a pracovat s nástroji. Jako pokročilý systém AI například analyzuje data plánování úkolů práce s webem a s aplikacemi.

Meta o záměru firmu převzít informovala loni v prosinci. Byla to vzácná ukázka snahy velké technologické firmy z USA převzít podnik z odvětví AI se silnými vazbami na Čínu.

Plán akvizice donutil čínské úřady zahájit vyšetřování kvůli podezření z nelegálních zahraničních investic a exportu technologií. Původně byla přitom dohoda oslavována jako vzor pro start-upy s globálními ambicemi, kritici ale později litovali ztráty cenné technologie umělé inteligence ve prospěch geopolitického rivala. Manus je čínský podnik, ale sídlo má od poloviny loňského roku v Singapuru.

Rozhodnutí pravděpodobně vyvolá obavy v rychle rostoucím čínském sektoru umělé inteligence. Objevuje se navíc jen několik týdnů před plánovanou schůzkou mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem.

Meta už dříve uvedla, že ve firmě Manus „nebude žádný pokračující vlastnický podíl Číny“ a že Manus nabídku služeb i svou činnost v Číně ukončí. Peking ale v lednu oznámil, že prověří, zda je akvizice v souladu s čínskými zákony a předpisy.

Čínské ministerstvo obchodu tehdy uvedlo, že všechny podniky zapojené do zahraničních investic, exportu technologií, přenosu dat a přeshraničních akvizic musejí dodržovat čínské právo. Meta uvedla, že většina zaměstnanců společnosti Manus je ze Singapuru.

Manus na žádost o komentář bezprostředně nereagoval. Na jeho webových stránkách se ještě po rozhodnutí čínské komise uvádělo, že společnost je nyní součástí Mety, což naznačuje, že dohoda už byla dokončena. Meta je přesvědčena, že postupovala v souladu s platnými zákony. „Očekáváme, že ta záležitost bude adekvátně vyřešena,“ uvedla podle agentury AP firma, která sídlí v Kalifornii.

Za Manus před akvizicí stála společnost Butterfly Effect se sídlem v Singapuru. Kořeny společnosti Manus ale vedou k firmám, které byly založeny před několika lety a registrovány v Pekingu.

Analytik: Čína ukazuje, že je připravena hrát tvrdě

Čínská komise Metu konkrétně nezmínila, když oznámila, že převzetí společnosti Manus nepovolí. Agentura Reuters uvedla, že rozhodnutí komise zdůrazňuje odhodlání Číny zabránit americkým firmám v získávání talentů a duševního vlastnictví v oblasti umělé inteligence, zatímco Washington se snaží čínským technologickým firmám omezit přístup k pokročilým americkým čipům.

„Čína tím světu ukazuje, že je připravena hrát tvrdě, pokud jde o talenty a schopnosti v oblasti umělé inteligence, které považuje za klíčové aktivum národní bezpečnosti,“ uvedl hlavní analytik poradenské společnosti Omdia Lian Jye Su.

„Silně to naznačuje, jak mohou čínské úřady postupovat v budoucnu u akvizic zahrnujících čínské firmy z oblasti pokročilých technologií,“ dodal. Omdia se zaměřuje na odvětví vyspělých technologií.

Zákaz akvizice ze strany Pekingu by podle analytika mohl do budoucna odradit podobné plány amerických technologických gigantů. „V kontextu rivality je to odrazem omezování exportu z USA, seznamů určitých subjektů a omezování investic v Číně,“ dodal Su.

Rozhodnutí komise zablokovat převzetí společnosti Manus může pro Metu představovat překážku ve snaze konkurovat v oblasti AI rivalům, jako je Microsoft, Google ze skupiny Alphabet, OpenAI nebo Anthropic.

Meta v tomto odvětví dosud konkurenci spíše doháněla a Manus jí měl pomoci dostat se na přední příčky v rychle rostoucí oblasti agentní AI, tedy služeb využívajících umělou inteligenci k vykonávání úkolů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 11 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 18 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...