Meta

Muzikanti z kapel ABBA a Radiohead či herečka Julianne Mooreová se v nové petici ohrazují proti využívání autorských děl k tréninku umělé inteligence. A tvůrci filmu Blade Runner 2049 žalují společnosti Tesla a Warner Bros. Discovery, které podle nich neoprávněně zkopírovaly design z filmu k propagaci nového samořízeného taxi. Využití už existujících „neumělých“ děl pro AI je problémem, který se stále vrací a ještě chvíli nejspíš bude.

Americký internetový gigant Meta se dohodl na spolupráci s hollywoodskou společností Blumhouse Productions. Vybraní filmaři natáčejí krátká videa pomocí nástroje využívajícího generativní umělou inteligenci. Nejde o jedinou snahu „dostat“ AI více do Hollywoodu, který loni zažil jednu z největších stávek ve své historii mimo jiné právě kvůli obavám z umělé inteligence.

Sociální síť TikTok, jejímž vlastníkem je čínská společnost ByteDance, zrušila účty ruských státních médií. Důvodem jsou obavy z možného šíření dezinformací před listopadovými prezidentskými volbami ve Spojených státech. V úterý o tom informoval server Sky News.

Austrálie plánuje stanovit minimální věkovou hranici pro používání sociálních sítí. Své rozhodnutí obhajuje obavami o duševní i fyzické zdraví dětí, to však vyvolalo odpor u obhájců digitálních práv, kteří varují, že toto opatření by mohlo on-line aktivity zahnat do ilegality. Premiér Anthony Albanese uvedl, že jeho středolevicová vláda před zavedením zákona o minimální věkové hranici pro sociální média v letošním roce spustí ověřování věku na zkoušku. Zatím však není zcela jasné, jak by ověřování věku v praxi fungovalo.

Americký zábavní gigant Walt Disney a indický konglomerát Reliance Industries spojí své televizní a streamovací aktivity v Indii. Fúze v hodnotě 8,5 miliardy dolarů (zhruba dvě stě miliard korun) by měla vytvořit zábavní mocnost. To vzbuzuje očekávání i obavy.

Velké technologické společnosti vyrážejí do boje s dezinformacemi. Důvodem jsou volby, které se letos konají v 76 zemích, včetně několika velkých. Odborníci upozorňují, že v kampaních budou hrát ještě mnohem více než v minulosti roli falešná či zmanipulovaná videa a fotografie. Mimo jiné i kvůli rozvoji umělé inteligence.

Dánsko se opřelo do některých praktik světových technologických gigantů. Podle ministerstva pro digitalizaci firmy jako Meta nebo Google nebojují dostatečně silně proti podvodné reklamě. V severské zemi se nyní objevuje stále víc příspěvků, ve kterých neznámí tvůrci zneužívají známé osobnosti.

Evropská komise (EK) zahájila první vyšetřování amerických technologických společností Apple, Google a Meta Platforms v souvislosti s možným porušováním Nařízení o digitálních trzích (DMA). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Nařízení začalo v plném rozsahu platit tento měsíc. Porušení pravidel může vést k velmi vysokým pokutám, které v krajním případě mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu. Meta, Apple i Google své kroky obhajují s tím, že pravidla zavedená v nařízení DMA dodržují.

Společnost Apple čelí další žalobě. Americké ministerstvo spravedlnosti a dalších patnáct států viní technologického giganta ze zneužití monopolního postavení na trhu s mobilními telefony. Apple se už proti žalobě ohradil. Podle agentury Bloomberg ale může firma čelit rozsáhlému vyšetřování i v Evropské unii (EU), které prověří, jak dodržuje nový zákon omezující moc velkých technologických firem. Proti praktikám společnosti protestují i další nadnárodní firmy – Meta, Microsoft, sociální síť X či Spotify.

V experimentu vědců z univerzit v Oxfordu a Stanfordu se ukázalo, že nejpoužívanější modely umělých inteligenci (AI) trpí skrytými předsudky vůči černošské menšině. Stroje se chovaly výrazně negativněji a kritičtěji k osobám, které komunikovaly v afroamerické angličtině.

Americké federální úřady vyšetřují technologickou společnost Meta pro její možné zapojení do nelegálního prodeje drog a léčiv prostřednictvím jejích sítí. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ), který hovořil s nejmenovanými zdroji obeznámenými s vyšetřováním a má k dispozici kopie obsílek, jež obdrželi mimo jiné zástupci neziskových organizací zkoumající prodej drog na internetu. Meta podle svého prohlášení s vyšetřovateli spolupracuje a uvádí, že nelegální prodej drog není v souladu s jejími zásadami.

Když se v lednu objevily první zprávy o tom, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystá propustit svého nejvyššího vojenského velitele Valerije Zálužného, zdálo se, že představitelé v Moskvě jásají. Jak ukazují dokumenty, které shromáždil server The Washington Post (WP), snažili se právě takový rozkol zinscenovat po mnoho měsíců pomocí šíření dezinformací. Jejich snažení se zaměřilo především na příspěvky na sociálních sítích, část svých sil upnuli i na západní státy.

Výzkum pěti umělých inteligencí (AI) tří různých společností ukázal, že při simulovaných konfliktech rychle eskalují situaci, neumí ustupovat a vybírají si vojenská řešení jako ta nejjednodušší a nejúčinnější. Podle vědců je to znepokojivé a varují tak před využíváním AI v této oblasti.

Šéfové pěti největších technologických firem podstoupili ve středu v americkém Senátu ostrý výslech. Měli jasně vysvětlit, co všechno dělají pro ochranu dětí před škodlivým obsahem na svých platformách. Zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg byl donucen se omluvit rodičům, jejichž děti v důsledku užívání sociálních médií utrpěly újmu nebo zemřely. Cílem senátorů je změnit zákon, aby technologické firmy začaly být odpovědné za obsah vytvářený uživateli na jejich platformách.

Americká internetová společnost Meta Platforms ve čtvrtek v Evropské unii spustila svou sociální síť Threads, kterou se snaží konkurovat síti X amerického miliardáře Elona Muska. Meta provoz sítě Threads zahájila už začátkem července, v EU však spuštění sítě odložila kvůli nejistotě ohledně přísné unijní regulace internetových služeb. Síť Threads je dostupná i v České republice.

Přes čtyřicet amerických států žaluje Metu, která vlastní Facebook a Instagram. Obviňují ji z klamání veřejnosti o rizicích spjatých s používáním jejích sociálních sítí. Podle žaloby přispívají k poškozování duševního zdraví dětí a dospívajících. Meta uvedla, že je krokem amerických států zklamaná.

Internetové platformy musejí zvýšit úsilí proti dezinformacím, prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Velkým testem, který ukáže, zda úsilí internetových společností při odstraňování nezákonného obsahu funguje, budou podle eurokomisařky sobotní volby na Slovensku a poté i volby do Evropského parlamentu v červnu příštího roku.

Zákonné regulace umělé inteligence (AI) jsou rozhodně potřeba, ale neměly by vznikat ve spěchu, řekl podle agentury Reuters vůdce většiny v americkém Senátu, demokrat Chuck Schumer, po setkání se šéfy největších amerických technologických firem. Mark Zuckerberg, Elon Musk, Bill Gates a devatenáct dalších podnikatelů strávilo s americkými senátory několik hodin. Musk jednání označil za „historické“ a za „službu lidstvu“, někteří politici naopak kritizovali fakt, že se konalo za zavřenými dveřmi, takže veřejnost neví, na čem se politici a podnikatelé domluvili.

Skupina sedmi předních amerických podniků v oblasti umělé inteligence (AI) se zavázala dodržovat soubor pravidel k zajištění bezpečnosti této technologie, oznámil Bílý dům. Opatření zahrnují důkladné testování bezpečnosti systémů založených na umělé inteligenci nebo označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí digitálním vodoznakem.

Firma Meta Platforms, která vlastní sociální sítě Facebook či Instagram, v noci na čtvrtek spustila textovou síť Threads. Chce s ní konkurovat Twitteru. O zahájení provozu nové platformy informovala agentura AFP. Twitter kvůli tomu hrozí žalobou. Tvrdí, že Meta najala jeho bývalé zaměstnance, kteří ukradli obchodní tajemství. Aplikace je podle webu listu The Guardian dostupná zhruba ve stovce zemí světa, nikoliv ale ve státech EU, a to kvůli nejasnostem týkajícím se využití osobních údajů. Šéf firmy Meta Mark Zuckerberg oznámil, že za prvních sedm hodin se na nové síti zaregistrovalo deset milionů uživatelů.

Antimonopolní úřady v zemích Evropské unie mohou zakázat velkým technologickým firmám jako Meta zpracovávat osobní data uživatelů. Konstatoval to v úterý Soudní dvůr EU, jehož rozhodnutí otevírá cestu k rozšíření dohledu nad praktikami dominantních internetových hráčů v unijních zemích.

Americká společnost Meta Platforms dostala v Evropské unii pokutu 1,2 miliardy eur (více než 28 miliard Kč) za odesílání informací o uživatelích do Spojených států prostřednictvím své sociální sítě Facebook, a to v rozporu s pravidly EU pro ochranu osobních údajů. Je to nejvyšší pokuta, jaká kdy byla v Unii za podobné prohřešky uložena. Podle médií to v pondělí uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Společnost se proti rozhodnutí hodlá odvolat.

Americká internetová společnost Meta Platforms, která vlastní například Facebook, Instagram nebo WhatsApp, propustí podle vyjádření generálního ředitele Marka Zuckerberga dalších deset tisíc pracovníků. Meta je první velkou technologickou firmou ve Spojených státech, která oznámila druhé kolo hromadného propouštění.

Irský úřad pro ochranu osobních údajů (DPC) vyměřil americké společnosti Meta dvě pokuty v celkové výši 390 milionů eur (9,4 miliardy korun). Její dceřiné společnosti Facebook a Instagram se podle něj provinily proti evropským pravidlům zacházení s osobními daty (GDPR). Úřad firmě také zakázal, aby nutila evropské uživatele souhlasit s personalizovanými reklamami na základě jejich on-line aktivity. Meta se proti oběma pokutám odvolá.