AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.

Australská média informují o případu muže, který pověřil svou osobní umělou inteligenci, aby mu zarezervovala lekci na žádaném ranním cvičení v jeho oblíbeném fitness centru. Úkol dal takzvanému agentovi, tedy AI modelu, který sám plní úkoly a hledá přitom optimální řešení, aby dosáhl určeného cíle.

V tomto případě to mělo být snadné – rezervační formulář byl na webu posilovny, takže AI mělo stačit ho vyplnit a odeslat. Jenže se odehrálo něco, co by nemělo být v principu možné, popsal web ABC Australia.

Zločin jako ideální řešení

Ukázalo se totiž, že ranní cvičení bylo natolik oblíbené, že by muž musel na rezervaci čekat příliš dlouho. AI agent se tak rozhodl pro jiné řešení, a to aniž by změnu konzultoval s člověkem. Analyzoval web posilovny, našel v něm několik zranitelných míst a nahackoval se do něj. Dokázal tam potom bez problémů rezervovat lekci s větším předstihem, než by bylo normálně možné – a pak pokračoval v plnění svého úkolu.

Před jeho „pánem“ byli totiž v pořadí i tak jiní lidé. A tak je robot jednoduše z formuláře čekací listiny odstranil. Muž, kterého novináři označují jako Andrewa, je sám vývojářem umělých inteligencí a využil jako agenta populární agentský software OpenClaw, k jehož provozu využil službu Claude společnosti Anthropic.

AI agenti kombinují schopnost chatbota odpovídat na otázky s nástroji, které jim umožňují přístup k internetu, e-mailu a kreditním kartám, a také plánovat a provádět vícefázové úkoly. Andrewa jeho agent informoval o úspěchu, což muže znepokojilo, protože to pokládal jednak za varovné, ale současně i nelegální.

A tak požádal svého agenta, aby tento krok zrušil. „Špatná zpráva – nemůžu ho tam přidat zpátky,“ odpověděl agent vybavený umělou inteligencí.

Nová rizika

Tento náhodný hackerský útok je prvním známým případem objevujícího se rizika, které je spojené s novou generací umělých inteligencí, jež jsou současně natolik schopné a samostatné, že se jejich chování dá jen špatně předpovídat.

V posledních týdnech popsali experti více podobných případů, když špičkové modely umělé inteligence vytvořené společnostmi OpenAI, Anthropic a Meta autonomně pronikly do serverů jiných společností, kde se snažily toto prostředí ovlivňovat. Podobného chování si všimli i autoři čínské AI Kimi.

Tato série případů je podle expertů natolik znepokojivá, že přední vývojáři doslova prosí vlády, aby jim zakázaly pokračovat v současném tempu vývoje. Samotné společnosti to nikdy neudělají v obavě z toho, že je předstihne konkurence, proto by rády nějaké oficiální moratorium ze strany států. Ty se k tomu ale také zatím příliš nemají, protože se obávají stejného, výše popsaného efektu, ale na úrovni zemí. Tedy, že pokud by USA zpomalily vlastní AI, využila by toho Čína, která je zatím za Spojenými státy o několik měsíců pozadu.

Sladění cílů

Experti tvrdí, že rozsah úkolů, které umělá inteligence obvykle zvládne sama, se každých sedm měsíců zdvojnásobuje. Proto je podle nich zásadní, aby měla AI správně nastavené své cíle. Říká se tomu odborně „alignment“, což je slovo, které se dříve využívalo ve stolních, deskových a počítačových hrách pro motivace postav.

Dnes se chápe spíše jako sladění systémů umělé inteligence k zamýšleným cílům, preferencím nebo etickým principům, které odpovídají těm lidským. Jde tedy o snahu, aby AI dělaly to, co po nich lidé chtějí, ale aby přitom neškodily jiným, neporušovaly složitá pravidla lidských společností a aby záměry AI byly stejné jako záměry lidí.

Často se uvádí příklad, kdy by nějaký badatel zadal AI cíl, aby zachránila Zemi před globálním oteplováním. Umělá inteligence by zjistila, že hlavní příčinou jsou emise způsobené lidmi, takže by zvolila nejjednodušší řešení – tedy třeba vyhlazení lidstva pomocí účinného uměle vytvořeného viru.

Podobné obavy panují z toho, aby AI nenadřazovaly vlastní zájmy nad těmi lidskými – například aby se nerozhodly, že zadaných cílů mohou nejsnáze dosáhnout svou vlastní optimalizací nebo odvržením lidské kontroly, což by opět člověka vyřadilo ze hry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
před 1 hhodinou

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 6 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
včera v 14:17

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.