Nigerijská armáda oznámila, že zachránila 360 lidí, které unesla teroristická skupina Boko Haram na severovýchodě země. Informovala o tom agentura AP. Mezi osvobozenými jsou dospělí a děti unesení z různých vesnic ve státě Borno. Dvě děti podle armády v dlouhém zajetí zahynuly.
Záchrannou operaci armáda podle svého prohlášení provedla v pohoří Mandara, které je baštou Boko Haram. Nigerijský stát Borno čelí už 17 let povstání islamistů z této teroristické organizace a její odštěpenecké skupiny ISWAP. Konflikt si podle Reuters vyžádal tisíce obětí a na dva miliony lidí vyhnal z domovů.
Boko Haram vznikla v roce 2002 v Nigérii jako skupina stojící proti západnímu stylu vzdělání, což je obsaženo v jejím názvu – znamená západní výuka je zakázaná. Na města na severu země začala útočit v roce 2009 s cílem ustavit tam islámský stát.
Džihádistická skupina, která je od roku 2013 na americkém seznamu teroristických organizací, už zabila desítky tisíc lidí. V roce 2014 unesla ve státě Borno více než 250 školaček. Kromě křesťanů ale cílí i na umírněné muslimy.
Zásahy USA
Americký prezident Donald Trump dříve Nigérii obvinil, že není schopna chránit křesťany před islamistickými ozbrojenci. Spojené státy v nejlidnatější africké zemi už loni v prosinci udeřily proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát. Další údery se uskutečnily letos v polovině května.
Washington v Nigérii nasadil bezpilotní letouny a dvě stě vojáků, aby poskytli nigerijské armádě výcvik a zpravodajskou podporu v boji proti povstaleckým skupinám napojeným na Islámský stát a al-Káidu.
K nestabilitě africké země a pokračujícím masakrům přispívá hned několik faktorů. Experti a přeživší tvrdí, že násilí se týká různých vyznání, a kromě náboženství je poháněno pozemkovými spory, změnou klimatu, chudobou a slabou správou věcí veřejných, shrnuje německá stanice Deutsche Welle (DW).
Na severozápadě Nigérie operují zločinecké gangy, které často provádějí únosy za účelem získání výkupného a nájezdy na komunity. Ačkoli často rekrutují členy z kmene Fulani, netvoří je výhradně členové této skupiny, upozorňuje al-Džazíra.
V severocentrálních a severozápadních regionech pak probíhají často smrtící konflikty mezi farmáři a pastevci, tedy mezi zemědělskými komunitami – převážně křesťany – a fulskými pastevci, kteří jsou převážně muslimové.
