Nigerijská vláda odmítla, že by se podílela na pronásledování křesťanů. Prezident USA Donald Trump v pátek umístil tuto africkou zemi bohatou na ropu na černou listinu a pohrozil jí vojenským zásahem. Tvrzení o nigerijské „genocidě křesťanů“ šíří v USA někteří pravicoví politici, známé osobnosti i křesťanské organizace. Z dostupných dat ale vyplývá, že terčem útoků jsou i další skupiny v čele s muslimy. O genocidě nelze hovořit ani podle expertů.
Trump v pátek oznámil zařazení Nigérie na seznam „zemí vzbuzujících zvláštní obavy“. „Křesťanství v Nigérii čelí existenční hrozbě. Tisíce křesťanů jsou zabíjeny. Za toto masové vraždění jsou zodpovědní radikální islamisté,“ napsal šéf Bílého domu na sociální síť Truth Social.
Umístění země na černou listinu, na níž už jsou státy jako Afghánistán, Čína či Pákistán, by mohlo vést k ekonomickým postihům ze strany Washingtonu. Nigérie jako významný ropný producent vyváží do USA „černé zlato“ a patří mezi státy, jež dostávají nejvyšší zahraniční pomoc od USA. Tato finanční podpora má zmírnit chudobu, pomoci tamnímu zdravotnictví, jedná se ale také o významnou potravinovou pomoc, píše server BBC News.
Další silácké prohlášení, hodnotí expert
Šéf Bílého domu pověřil Pentagon, aby začal plánovat případný vojenský zásah v Nigérii, pokud bude tamní vláda nadále umožňovat zabíjení křesťanů. Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy jde o klasický příklad toho, jak Trump dělá zahraniční politiku, a nejspíš jde v tomto ohledu o „určitou nahodilost“.
„Přijde mi nejpravděpodobnější, že se k němu dostalo, buď v rámci jeho denního brífinku, nebo jeho twitterového účtu, nějaké video nebo šokující zpráva o tom, že v Nigérii nějaká muslimská sekta zmasakrovala nějaké křesťany. To v něm vyvolá emotivní reakci ,no to je strašné, muslimové zabíjejí křesťany v Nigérii‘. A najednou vydá silácké prohlášení. Situace v Nigérii je velmi složitá, ale ve světě Donalda Trumpa je to najednou jasné zjednodušení,“ řekl Kozák.
Amerikanista zmínil i „reálné“ ropné zájmy USA v Nigérii. „Někteří lidé v tom určitě vidí příležitost zatlačit na nigerijskou vládu, aby dělala to, co si Američané přejí,“ podotkl Kozák.
„Jsem prezidentu Trumpovi hluboce vděčný za toto rozhodnutí. Léta jsem bojoval proti masakrování a pronásledování křesťanů v Nigérii,“ reagoval na Trumpovo oznámení texaský senátor Ted Cruz, který letos v září kvůli údajnému „závažnému porušování“ náboženské svobody v Nigérii předložil návrh zákona o sankcích proti nigerijským úředníkům. Cílit mají na činitele, kteří „napomáhají násilí proti křesťanům“, a na ty, kteří prosazují islámské zákony a zákony o rouhání.
Dvanáct nigerijských států s muslimskou většinou na severu země v současnosti uplatňuje islámské právo, jak to umožňuje ústava z roku 1999. Vztahovat se má pouze na muslimy, ačkoli USA ve zprávě z roku 2019 poznamenaly, že místní vlády tuto klauzuli ne vždy dodržovaly, uvádí televize al-Džazíra.
Záhadných „padesát tisíc“ zabitých křesťanů
Začátkem října Cruz přímo obvinil nigerijskou vládu z rostoucího počtu útoků a umožnění „masových masakrů“, čímž rozpoutal diplomatickou přestřelku. Mluvčí nigerijského prezidenta Boly Ahmeda Tinubua vzápětí senátorovy výroky označil za „zlomyslné a vykonstruované lži“.
Cruz, který je předseda senátního podvýboru pro Afriku a globální zdravotní politiku, ale v reakci pro konzervativní televizi Fox News trval na svém. „Od roku 2009 bylo v Nigérii zmasakrováno přes padesát tisíc křesťanů a zničeno přes dvacet tisíc kostelů a křesťanských škol,“ tvrdil americký senátor bez uvedení konkrétního zdroje dat.
Údajná zvěrstva podle něj přímo souvisejí s politikou nigerijských federálních a státních úředníků. „Jsou výsledkem rozhodnutí konkrétních lidí, na konkrétních místech, v konkrétních časech – a to hodně vypovídá o tom, kdo se nyní ostře vyjadřuje, když se na tyto problémy vrhá světlo,“ poznamenal senátor. „Spojené státy vědí, kdo tito lidé jsou,“ sdělil, aniž by je jmenoval.
Šíření narativu o „genocidě křesťanů“
Republikánský zákonodárce patří mezi nejvlivnější hlasy v rámci křesťanské politické pravice v USA, jež stále častěji prosazuje tvrzení o „genocidě křesťanů“ v nejlidnatější zemi Afriky, kde tvoří tato náboženská menšina zhruba 48 procent obyvatel. Tento narativ šíří influenceři na sociálních sítích, celebrity, ale i některé místní a mezinárodní náboženské organizace.
Republikánský kongresman Riley Moore ve svém říjnovém dopise americkému ministru zahraničí uvedl, že letos bylo v Nigérii skupinami, jako je Boko Haram, zabito sedm tisíc křesťanů. „Nigérie se stala nejnebezpečnějším místem na světě pro křesťany,“ uvedl Moore podle al-Džazíry, aniž by citoval své zdroje.
Nigérii jako jedno z nejnebezpečnějších míst na světě pro křesťany uvádí seznam World Watch List (WWL) z roku 2025, který vypracovala mezinárodní křesťanská organizace Open Doors International, upozornila televize Fox News. Z 4476 křesťanů, kteří byli v posledním sledovaném období hlášeni jako zabití na celém světě, jich podle WWL 3100 (69 procent) pocházelo z Nigérie.
„Nigerijští křesťané jsou vyhlazováni; musíme to nazývat skutečným jménem – genocidou,“ řekl letos o Velikonocích Fox News Jeff King, prezident organizace International Christian Concern (ICC), která se zabývá problematikou pronásledování křesťanů.
„Začněme hroznými útoky z 2. a 3. dubna 2025 v okrese Bokkos v nigerijském státě Plateau. Bylo povražděno přes šedesát křesťanů a zapáleno 383 domů,“ uvedl tehdy King. „Rodiny byly upáleny zaživa a děti zůstaly bez domova. Je to srdcervoucí. Nejhorší je, že na tomto útoku není nic skutečně ,zvláštního‘. Trvá to už dvacet let a jen se to rozšířilo,“ upozornil.
O tom, že islamisté z Boko Haram páchají genocidu křesťanů, hovořil v posledních týdnech i Bill Maher, americký komik a moderátor pořadu HBO o aktuálním dění a politické satiře Real Time With Bill Maher. Genocida je podle něj ignorována, protože do ní „nejsou zapojeni Židé“. Podle al-Džazíry tak odkazoval na sílící kritiku počínání Izraele v Pásmu Gazy. Podle nezávislé vyšetřovací komise OSN tam židovské síly páchají genocidu.
„Nejsem křesťan, ale oni systematicky zabíjejí křesťany v Nigérii,“ prohlásil Maher. „Od roku 2009 jich zabili přes sto tisíc. Vypálili osmnáct tisíc kostelů. (…) Oni (Boko Haram) se doslova snaží vyhladit křesťanské obyvatelstvo celé země,“ tvrdil moderátor bez uvedení zdroje zmíněných dat.
Nigérie obvinění odmítá
Nigerijská vláda sice připouští potíže se zajištěním bezpečnosti, obvinění z náboženské nesnášenlivosti ale odmítá. „Charakterizace Nigérie jako nábožensky netolerantní neodráží naši národní realitu ani nebere v úvahu důsledné a upřímné úsilí vlády o ochranu svobody náboženského vyznání a přesvědčení pro všechny Nigerijce,“ konstatoval prezident Bola Tinubu.
„Vraždy nejsou nigerijskou vládou schváleny. Zabití jakéhokoli Nigerijce v jakékoli části země je pro zemi ztrátou. (…) Pachateli těchto vražd jsou teroristické skupiny Boko Haram a další skupiny napojené na al-Káidu a Islámský stát, které tuto krizi dále prohlubují,“ zdůraznil mluvčí nigerijské diplomacie Kimiebi Imomotimi Ebienfa.
Abuja nicméně dala v posledních dnech najevo, že uvítá pomoc USA v boji proti ozbrojeným skupinám, pokud bude respektována územní celistvost.
Lidskoprávní organizace Amnesty International letos v květnu informovala, že od roku 2023 bylo v nejhůře postižených nigerijských státech Benue a Plateau zabito téměř deset tisíc lidí, včetně dětí. Ozbrojenci zde zabíjejí lidi a poté ničí infrastrukturu, jako jsou školy, kliniky či náboženské budovy. Více než půl milionu lidí bylo vysídleno.
Cílem jsou křesťané i muslimové
Analytici nicméně tvrdí, že složitá bezpečnostní dynamika Nigérie nesplňuje právní definici genocidy. Úmluva OSN o předcházení genocidě ji označuje za činy „spáchané s úmyslem zničit zcela nebo zčásti národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu“. Podle expertů naopak většinu obětí ozbrojených skupin tvoří muslimové na severu země, píše agentura AP.
„Spíše jsme svědky masových vražd, které nejsou namířeny proti konkrétní skupině,“ řekl AP Olajumoke Ayandele z Centra pro globální záležitosti Newyorské univerzity, který se specializuje na studium konfliktů. „Snažit se vyvolat zájem o genocidu by mohlo situaci zhoršit, protože všichni budou ve střehu,“ obává se expert.
Podle analýzy neziskové americké organizace Armed Conflict Location and Event Data (ACLED) zemřelo v Nigérii mezi lednem 2020 a letošním zářím při útocích na civilisty 20 409 lidí, napsala AP. Z 11 862 útoků bylo ale jen 385 „cílených akcí namířených proti křesťanům, (…) kde byla křesťanská identita oběti hlášeným faktorem“, což vedlo k 317 úmrtím, uvádí ACLED. Ve stejném období bylo zaznamenáno 417 úmrtí mezi muslimy při 196 útocích.
Ačkoli náboženství hraje roli v bezpečnostní krizi v Nigérii, „velká populace a obrovské geografické rozdíly znemožňují hovořit o náboženském násilí jako o motivaci veškerého násilí,“ sdělil hlavní analytik ACLED pro Afriku Ladd Serwat.
Americká Komise pro mezinárodní náboženskou svobodu ve své loňské zprávě zdůraznila útoky namířené proti křesťanům i muslimům, které označila za systematické porušování náboženské svobody v Nigérii. „Násilí postihuje velký počet křesťanů a muslimů v několika státech po celé Nigérii,“ dodala komise.
„Všechna data ukazují, že v Nigérii nedochází k žádné genocidě křesťanů,“ řekl al-Džazíře nigerijský analytik a humanitární advokát Bulama Bukartí. Podle něj jde o „nebezpečný narativ krajní pravice, který se v Nigérii šíří již dlouhou dobu a který dnes prezident Trump zesiluje“.
Ozbrojené skupiny v Nigérii dle něj neútočí jen na jednu náboženskou menšinu. „Bombardují trhy. Bombardují kostely. Bombardují mešity a útočí na každé civilní místo, které najdou. Nerozlišují mezi muslimy a křesťany,“ uvedl expert.
Podle některých odborníků by byla namístě spolupráce mezi Washingtonem a Abujou. „Právě teď Nigérie potřebuje pomoc, zejména vojenskou,“ myslí si vedoucí pracovník afrických studií ve washingtonské Radě pro zahraniční vztahy Ebenezer Obadare. „Je špatně napadnout Nigérii a ignorovat úřady nebo autoritu nigerijské vlády. To bude kontraproduktivní,“ soudí odborník.
Nigerijské úřady se nicméně musí zabývat nekontrolovatelným násilím, řekl AP bývalý předseda nigerijské Národní komise pro lidská práva Chidi Odinkalu. „V příliš mnoha případech pachatelé vyvázli bez trestu a tato beztrestnost svědčí o masivním selhání státu,“ prohlásil Cheta Nwanze, partner výzkumné firmy SBM Intelligence se sídlem v Lagosu, jehož citoval web Politico.
Boko Haram i zločinecké gangy
K nestabilitě africké země a pokračujícím masakrům přispívá hned několik faktorů. Experti a přeživší tvrdí, že násilí se týká různých vyznání, a kromě náboženství je poháněno pozemkovými spory, změnou klimatu, chudobou a slabou správou věcí veřejných, shrnuje německá stanice Deutsche Welle (DW).
Na severozápadě Nigérie operují zločinecké gangy, které často provádějí únosy za účelem získání výkupného, a nájezdy na komunity. Ačkoli často rekrutují členy z kmene Fulani, netvoří je výhradně členové této skupiny, upozorňuje al-Džazíra.
Na severovýchodě země vedou ozbrojené povstání extremisté z Boko Haram. Džihádistická skupina, která je od roku 2013 na americkém seznamu teroristických organizací, se snaží už řadu let prosadit svou radikální interpretaci islámského práva. Od svého založení v roce 2002 zabila desítky tisíc lidí. V roce 2014 unesla ve státě Borno více než 250 školaček. Kromě křesťanů ale cílí Boko Haram i na umírněné muslimy.
Střety mezi farmáři a pastevci
Slova o „genocidě“ se pravidelně šíří mezi křesťanskými i muslimskými komunitami během nábožensky motivovaných útoků páchaných proti oběma stranám. K takovým útokům často dochází v severocentrálních a severozápadních regionech Nigérie.
V těchto oblastech probíhají často smrtící konflikty mezi farmáři a pastevci, tedy mezi zemědělskými komunitami – převážně křesťany – a fulskými pastevci, kteří jsou převážně muslimové. Letos v červenci útočníci napadli zemědělskou vesnici Yelwata v úrodné oblasti ve státě Benue a zavraždili nejméně 160 lidí.
Série útoků a odvet mezi pastevci a farmáři trvají dekády. „Nejde jen o jednu skupinu. (...) Když dnes hoří domy (kmene) Fulani, zítra hoří i domy křesťanské komunity. Obě strany přicházejí o lidi a domovy,“ cituje DW Karimatu Aminuovou, jež při útoku na jednu z farem přišla o manžela.
Nejistota v Nigérii tak pramení ze složité směsice „selhání správy věcí veřejných, korupce, chudoby, klimatických změn způsobených tlakem na živobytí, povstání a organizovaného zločinu a popisovat ji jako genocidu tuto dynamiku příliš zjednodušuje“, řekl DW vedoucí výzkumník panafrického think-tanku Good Governance Africa Samuel Malik.
„Narativ ‚genocidy‘, který do značné míry propagují některé západní advokátní a náboženské skupiny, má významné důsledky. Jde o to, dát psovi špatné jméno, aby ho pak pověsili. Vyvíjejí tlak na zahraniční vlády, zejména na Spojené státy, aby vůči Nigérii zaujaly represivní a moralizující postoje,“ řekl Malik DW.
Reputace nigerijské vlády je tím poškozena, jelikož ji vykresluje jako spolupachatele náboženského pronásledování. „To ztěžuje nebo znemožňuje získání podpory, kterou potřebuje k řešení problémů,“ dodal expert.
Trump a „genocida“ bělochů v JAR
Letos v květnu Trump lživě obvinil Jihoafričany z genocidy bílých farmářů. Během jednání s tamním prezidentem v Bílém domě nechal promítat video s kříži, o nichž tvrdil, že označují hroby zavražděných bílých farmářů, ve skutečnosti však hroby neoznačovaly. Trumpova vláda už v únoru nabídla uprchlický status bílým Jihoafričanům.
Jihoafrická vláda obvinění ze zabírání půdy a rasově motivovaných vražd popřela a tvrdila, že jde o dezinformace. Podle agentury AP byla podobná tvrzení zpochybněna i odborníky v Jižní Africe, kteří tvrdí, že neexistují žádné důkazy o tom, že by byli cílem útoků zrovna běloši.
Země nezveřejňuje údaje o kriminalitě podle rasového klíče, ale nejnovější údaje odhalily, že od října do prosince 2024 bylo v JAR zavražděno 6953 lidí. Z toho pouze dvanáct osob bylo zabito při útocích na farmách. Z těchto dvanácti byl jeden farmář, zatímco pět z nich byli obyvatelé farmy a čtyři zaměstnanci, kteří byli pravděpodobně černoši, napsala letos na jaře BBC.
