Bola Tinubu

Nigérie hlásí už třetí hromadný únos tamních křesťanů během uplynulých dnů. Naposledy neznámí ozbrojenci odvlekli jedenáct lidí na severozápadě země. Největší napětí panuje kolem stále neúspěšného pátrání po 250 žácích a učitelích unesených během minulého týdne. Pozitivní zprávou je, že v úterý se domů vrátilo 24 studentek. Nigerijský prezident Bola Tinubu jednal v pondělí o situaci s veliteli federálních bezpečnostních složek. Ikemesit Effiong, partner v bezpečnostní agentuře SBM Itelligence Consultancy, přiblížil, že pachatelé takového násilí čelí jen velmi malým následkům, takže mnozí z nich jsou významně povzbuzováni k tomu, aby v daných aktivitách pokračovali.

Nigerijská vláda odmítla, že by se podílela na pronásledování křesťanů. Prezident USA Donald Trump v pátek umístil tuto africkou zemi bohatou na ropu na černou listinu a pohrozil jí vojenským zásahem. Tvrzení o nigerijské „genocidě křesťanů“ šíří v USA někteří pravicoví politici, známé osobnosti i křesťanské organizace. Z dostupných dat ale vyplývá, že terčem útoků jsou i další skupiny v čele s muslimy. O genocidě nelze hovořit ani podle expertů.

Nigérie je největší ekonomikou Afriky. A také jedním z největších producentů ropy na tomto kontinentě. Navzdory svému bohatství ji země není schopna rafinovat a benzin a naftu desítky let dováží. Od sedmdesátých let navíc pohonné hmoty nigerijským řidičům štědře dotuje. S tím chce skončit nový prezident Bola Tinubu. Odkdy přesně, není jasné. Spekuluje se o 30. červnu. Jeho rozhodnutí přesto způsobilo v zemi paniku a strmý růst cen nejen benzinu.

Prezidentské a parlamentní volby v nejlidnatější zemi Afriky budou mít podle mnoha pozorovatelů dopad na celý kontinent. Nová hlava státu i parlament se budou potýkat se zhoršující se bezpečnostní situací spojenou s řáděním zločineckých skupin, džihádistů či separatistů. V problémech je také ekonomika, která prožila v posledních letech dvě recese. Inflace přesahuje dvacet procent a téměř 133 milionů (z asi 216 milionů obyvatel) lidí trpí chudobou.