Prezidentské a parlamentní volby v nejlidnatější zemi Afriky budou mít podle mnoha pozorovatelů dopad na celý kontinent. Nová hlava státu i parlament se budou potýkat se zhoršující se bezpečnostní situací spojenou s řáděním zločineckých skupin, džihádistů či separatistů. V problémech je také ekonomika, která prožila v posledních letech dvě recese. Inflace přesahuje dvacet procent a téměř 133 milionů (z asi 216 milionů obyvatel) lidí trpí chudobou.
Nigerijci volí prezidenta i parlament. Čekají je ekonomické problémy a konflikty s islamisty
Za hlavní favority prezidentských voleb, v nichž kandiduje 18 lidí včetně jedné ženy, jsou považovaní bývalý guvernér státu Lagos Bola Tinubu z vládnoucí strany Všepokrokový kongres (APC) s centristickou politikou a pravicový kandidát Atiku Abubakar, který byl v letech 1999–2007 viceprezidentem a zastupuje opoziční Lidovou demokratickou stranu (PDP). Překvapit by mohl i jednašedesátiletý centristický politik a podnikatel Peter Obi, exguvernér jižního státu Anambra a kandidát malé sociálnědemokratické Strany práce (LP).
Kandidát z Lagosu
Sedmdesátiletý Tinubu stál v čele nejmenšího a zároveň nejlidnatějšího nigerijského státu Lagos v letech 1999 až 2007. I po odchodu z této funkce zůstal tento jorubský muslim z jihozápadu země vlivnou osobností; mnoho jeho přátel zastává důležité úřady ve vládním i soukromém sektoru.
Jeho podporovatelé si ho váží za jeho organizační schopnosti s technokratickým přístupem k řešení problémů. Do pětadvacetimilionového města Lagos dokázal přivést velké zahraniční investice. Někteří obyvatelé také ocenili zlepšení systému hromadné dopravy včetně vyhrazení jízdních pruhů pro autobusy ve věčně ucpaných ulicích.
Kritici naopak poukazují na špatný stav základní infrastruktury Lagosu, jako například vodovodů. Chybí také dostupné bydlení. Terčem výsměchu se stal projekt lehké nadzemní dráhy, která neslouží ani dvacet let po zahájení projektu.
Političtí protivníci Tinubua o něm hovoří jako o muži s charakterem „kmotra“, který rozdává výhodné smlouvy a zakázky svým přátelům a nebojí se na zastrašení oponentů povolat „pouliční hrdlořezy“, napsala agentura Reuters. Při posledních volbách si také lidé všimli obrněných dodávek používaných bankami pro převoz peněz, které mířily do jeho sídla, a zaznělo obvinění, že si kupuje hlasy. Sám reagoval tak, že peníze rozdává, ovšem s volbami to nemá nic společného.
Tinubu vystudoval účetnictví v americkém Chicagu. Do Nigérie se vrátil začátkem 80. let. Pak pracoval pro ropnou společnost Mobil jako účetní, krátce byl i senátorem. V roce 1994 utekl před vojenskou diktaturou a vrátil se až po pádu diktátora Saniho Abachy v roce 1998. Tinubu byl obviněn, že v mládí, kdy pracoval jako účetní ve Spojených státech, pral peníze pro rozsáhlou síť obchodníků s heroinem, což popřel. Soud v této věci, v níž Tinubu nebyl přímo obviněn, k rozhodnutí nedospěl, politik zaplatil mimosoudní vyrovnání s úřady ve výši 460 tisíc dolarů.
Podle opozice trpí kandidát APC „Parkinsonovou chorobou doprovázenou inkontinencí“ a „nedokáže stát rovně ani vyjít (do schodů) bez pomoci, trpí viditelným třesem rukou a při sebemenší fyzické námaze se zadýchává“. Odpovědí na pochyby o zdravotní způsobilosti k prezidentství bylo krátké video, v němž Tinubu jede asi deset vteřin na rotopedu.
Šestý pokus
Hlavním Tinubuovým vyzyvatelem je šestasedmdesátiletý muslim ze severu země a bohatý podnikatel Abubakar. Ten se o prezidentský úřad ucházel již pětkrát a pokaždé prohrál. Většinu své kariéry se však pohyboval ve vlivných pozicích, pracoval jako vysoký státní úředník a viceprezident za vlády Oluseguna Obasanja.
V letech 1999 až 2007 vedl ekonomický tým vlády. Jeho reformy telekomunikací, důchodů a bankovního sektoru hodnotí BBC jako vesměs úspěšné s tím, že přinesly nová pracovní místa a růst HDP.
Abubakar má za sebou rozdělenou Lidovou demokratickou stranu, kterou rozhádaly ostré primárky.
Tinubu obvinil podle agentury AFP Abubakara, že během působení ve funkci viceprezidenta, „řídil zločinecký podnik a podvodně vybudoval impérium“, když „rozkrádal veřejné prostředky“. Vyzval jej, aby okamžitě odstoupil z prezidentského klání a vzdal se orgánům činným v trestním řízení.
Abubakar byl vyšetřován americkým Senátem v případu praní špinavých peněz. V letech 2000–2008 jedna z jeho tehdejších manželek, která je občankou USA, údajně „pomohla svému manželovi repatriovat do Spojených států přes offshorové účty více než 40 milionů dolarů v podezřelých finančních prostředcích“, uvádí se ve zprávě. Manželé jsou také obviněni z toho, že získali více než dva miliony dolarů na provizích za zakázku s nadnárodní společností Siemens, která se v případu přiznala.
Tábor Abubakara podle AFP odmítl „lži“ APC a pustil se do soupeře: pan Abubakar má „bezúhonný charakter a integritu“… Na rozdíl od jeho soupeře, který je „zpustošený narkotiky“.
Třetí (a čtvrtý) kandidát
Prezidentské volby za dobu demokracie v zemi byly zatím vždy soubojem dvou hlavních kandidátů. Změnil to až Peter Obi, který se nyní stal třetím vážným adeptem na prezidentský úřad. A to tím, že krátce před primárkami opustil Abubakarovu PDP, údajně kvůli obavám, že nemá šanci stát se stranickým kandidátem.
Bohatý podnikatel může odkazovat na své působení v roli guvernéra státu Anambra, kdy se mu podařilo vybudovat si pověst šetrného politika schopného koordinovat infrastrukturní stavby.
Jednašedesátiletý politik svou kampaň postavil hlavně na sociálních sítích a prezentuje se jako nový člověk schopný přinést zásadní změnu a rozbít údajný kartel dvou hlavních stran. Používá heslo, že je čas vzít si zemi zpátky, které je podobné kampaním Donalda Trumpa v USA nebo brexitu v Británii. Proto bývá obviňován z populismu, což sám odmítá.
Podporu čerpá hlavně mezi mladými obyvateli měst, kteří jsou často znechuceni stavem ekonomiky, upozorňuje Al-Džazíra. A mladých je v Nigérii mnoho, čtyřiceti procentům voličů je méně než 35 let, naopak starších padesáti let je jen asi čtvrtina voličů.
Obi však podle kritiků není žádnou novou silou, objevil se například v uniklých dokumentech o skrývání peněz v daňových rájích nazvaných Panama Papers. Nebyl nikdy obviněn z korupce, ale také nepřiznal majetek svých rodinných příslušníků schovaný v daňových rájích.
Nová na Obim je jeho etnická příslušnost k národu Igbo. Ten je sice v zemi po Hausech a Jorubech s asi 40 miliony příslušníky třetím nejpočetnějším, v celostátní politice má však malé zastoupení. To přispělo ke vzniku separatismu regionu Biafra na jihovýchodě země. Obi separatismus odmítá a ujišťuje, že věří v Nigérii.
Černým koněm volby by se mohl stát i šestašedesátiletý Rabiu Kwankwaso. Bývalý federální ministr obrany, senátor a guvernér státu Kano je ve svém státě oblíbený mezi mladými zejména díky své tehdejší štědré sociální politice. Proslavil se především programem stipendií, který dostal do školy tisíce chudých dětí do té doby žebrajících na ulicích.
Volební systém
Pro vítězství v prezidentských volbách je třeba získat nejvíc hlasů v celostátním měřítku a alespoň čtvrtinu hlasů v nejméně 24 z 36 federálních států. Pokud se to nikomu nepovede, dva nejúspěšnější kandidáti postoupí do druhého kola, které se musí konat do tří týdnů.
Průzkum Stears Analytics citovaný webem stanice CNN uvádí, že při vysoké volební účasti má Obi podporu 41 procent voličů, Tinubu 31 procent a Abubakar 20 procent. Při nízké účasti by však Obi získal jen 32 procent, Tinubu 39 procent a Abubakar 22 procent. Při posledních volbách před čtyřmi lety přišlo k urnám 36 procent voličů.
Obyvatelstvo je nábožensky rozdělené přibližně napůl na většinově muslimský sever a křesťanský jih. Existuje nepsaná dohoda, že obě skupiny by měly mít zastoupení u moci. Abubakar, muslim ze severu, si proto jako kandidáta na viceprezidenta vybral křesťana z jihu Ifeanyiho Okowu. Křesťan Obi zase kandiduje s muslimem Yusufem Datti Baba-Ahmedem. Tinubu však zvyklost porušil a jakožto muslim kandiduje se souvěrcem Kashimem Shettimou.
Nigerijci volí i parlament, a to ve všech 360 obvodech do Sněmovny reprezentantů a 109 obvodech do Senátu. Do obou komor se volí většinovým systémem, což vede často k tomu, že se prezident může spolehnout na parlamentní většinu. V obou komorách má nyní pohodlnou většinu APC.
Ekonomika v rozkladu
Hlavním tématem voleb jsou masivní ekonomické problémy. Vláda dosluhujícího prezidenta Muhammada Buhariho a APC je kvůli tomu natolik nepopulární, že jeho spolustraník Tinubu se od ní zcela distancoval.
Nigérie, která je největší africkou ekonomikou a 31. největší podle HDP, je také předním světovým vývozcem ropy. Je členem ropného kartelu OPEC a bývala největším těžařem ropy v Africe, denně se zde nyní těží na 1,5 milionu barelů. Příjmy z ropy „krmí“ dvě třetiny příjmů státu, nigerijské dodávky černého zlata představují asi 2,7 procenta světových dodávek.
Zemi ale trápí vysoká inflace, v roce 2022 rostla deset měsíců v řadě a podle posledních údajů klesla asi na 21 procent. Kvůli tomuto růstu životních nákladů má mnoho rodin problémy vyjít s penězi a místní média popisují situaci jako „zoufalou“.
Dalším velkým problémem je také nezaměstnanost, kvůli níž se mnoho absolventů obává, že ani po letech vysokoškolského studia nenajdou práci. Poslední údaje Národního statistického úřadu ukazují, že 33 procent populace je bez práce, přičemž u mladších dospělých je to až 42,5 procenta. A přestože Nigérie je významným producentem ropy, čtyři z deseti obyvatel žijí pod hranicí chudoby a podle Světové banky „nemají vzdělání a přístup k základní infrastruktuře, jako je elektřina, nezávadná pitná voda a lepší hygienické podmínky“.
Zemi trápí též bující korupce, podle žebříčku jejího vnímání Transparency International je na 154. místě (z celkem 180 hodnocených zemí).
Značnou výzvou pro budoucnost bude předpokládaný velký nárůst populace. Nigérie je nyní s více než 216 miliony obyvateli nejlidnatější africkou zemí a šestou na světě. OSN očekává, že se do roku 2050 počet obyvatel zdvojnásobí. Stala by se tak třetí nejlidnatější zemí světa a předstihla by Spojené státy.
Bezpečnost
Druhou oblastí, ohledně níž kandidáti přinášejí nejvíc slibů, je bezpečnost. V řadě regionů totiž zuří náboženské, etnické či lokálně separatistické násilí, které policie nedokáže dostat pod kontrolu.
Velkým problémem je především boj proti islamistickým povstalcům z Boko Haram a dalších skupin na severovýchodě země. V minulých letech k tomu přibyly ještě únosy kvůli výkupnému: například dvěma nejvýraznějšími případy loňského roku byla hromadná střelba v katolickém kostele v Owo a přepadení osobního vlaku ozbrojenci, při kterém byly zabity nebo uneseny desítky lidí.
Navíc na severozápadě a ve středu Nigérie působí četné ozbrojené skupiny, které rabují, unášejí a zabíjejí každý týden desítky lidí. Loni v prosinci například podobní útočníci spáchali bombový útok na sídlo volební komise v jihonigerijském státě Imo. Prezident Buhari tvrdí, že splnil svůj slib odvážně bojovat proti terorismu, ale mnoho Nigerijců má pocit, že země stále není bezpečná.