Vojenský zásah

Poznámky nastupujícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o připojení Grónska a průplavu v Panamě k USA souvisejí nejen se zajištěním národní bezpečnosti, ale také se změnami klimatu. Oteplování zvyšuje význam obou míst z hlediska lodní dopravy a obchodu. Arktida, kde USA soupeří o vliv s Ruskem a Čínou, pak skýtá bohatá naleziště přírodních zdrojů. Grónsko má zároveň strategickou polohu v případě většího konfliktu s Ruskem.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Ankara by mohla vojensky zakročit proti Izraeli podobně, jako to v minulosti učinila v Libyi či Náhorním Karabachu. Detaily ohledně případného zásahu neuvedl, píše agentura Reuters. Izraelský ministr zahraničí Jisra'el Kac vzápětí přirovnal tureckého vládce k někdejšímu iráckému diktátorovi Saddámovi Husajnovi.

Židovský stát kvůli neutichajícím přeshraničním útokům teroristů z Hizballáhu čím dál víc zvažuje, že rozhodne o zahájení vojenské akce v Libanonu. Izraelský ministr obrany Joav Galant to sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států, který je na návštěvě židovského státu, napsala agentura Reuters. Izraelská média v úterý informovala o dalších nejméně pěti přeshraničních útocích na severu země. Šíitský Hizballáh podporovaný Íránem útočí na Izrael od loňského října v odplatě za izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Pučisté v Nigeru obvinili Francii z toho, že plánuje v zemi vojensky zasáhnout, aby osvobodila svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. Francie podle nich obdržela od svržené vlády povolení k náletům. Niger byl v minulosti francouzskou kolonií. Paříž převrat odsoudila a vyzvala k návratu Bazouma do funkce. V pondělním prohlášení zdůraznila, že prioritou je bezpečnost Francouzů. Změny v Nigeru naopak uvítal šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, strůjcům puče nabídl pomoc s nastolením pořádku. Mezitím v zemi během pondělního večera došlo k zatčení tří ministrů.