Erdogan hrozí Izraeli vojenským zásahem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Ankara by mohla vojensky zakročit proti Izraeli podobně, jako to v minulosti učinila v Libyi či Náhorním Karabachu. Detaily ohledně případného zásahu neuvedl, píše agentura Reuters. Izraelský ministr zahraničí Jisra'el Kac vzápětí přirovnal tureckého vládce k někdejšímu iráckému diktátorovi Saddámovi Husajnovi.

„Musíme být velmi silní, aby Izrael nemohl dělat tyhle neuvěřitelné věci Palestině,“ prohlásil Erdogan na adresu Izraele v projevu, v němž vyzdvihoval turecký obranný průmysl. „Tak, jako jsme vstoupili do (Náhorního) Karabachu, jako jsme vstoupili do Libye, bychom mohli něco podobného udělat jim,“ konstatoval turecký prezident.

Podle Reuters zřejmě odkazoval na kroky své země z minulosti. V roce 2020 Ankara poslala vojáky do Libye, aby podpořila tamní vládu uznávanou Organizací spojených národů. Přímé zapojení do konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií o Náhorní Karabach Ankara nejprve odmítala, loni ale deklarovala, že poskytuje Ázerbájdžánu širokou podporu včetně vojenského výcviku.

„Erdogan jde cestou Saddáma Husajna a vyhrožuje útokem na Izrael,“ reagoval na nejnovější slova tureckého vládce šéf izraelské diplomacie Kac. „Měl by si ale vzpomenout, co se tam stalo a jak to skončilo,“ dodal v příspěvku na sociální síti X. Husajnův režim se v roce 2003 zhroutil tři týdny po invazi do Iráku vedené Spojenými státy.

Erdogan je dlouhodobě hlasitým kritikem izraelského tažení v Pásmu Gazy, židovský stát obviňuje z válečných zločinů a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přirovnává k vůdci nacistického Německa Adolfu Hitlerovi.

Obchodní embargo

Ankara už před měsícem zavedla kvůli humanitární tragédii v Gaze vůči židovskému státu obchodní embargo. To ale více než na izraelské firmy dopadá na ty palestinské na Západním břehu. Jeruzalém v odvetě oznámil, že zastaví veškerý obchod mezi Tureckem a palestinskou samosprávou.

Import z Turecka zde přitom tvoří téměř pětinu z celkového objemu dovozů. Izrael kontroluje všechny přístupové cesty na okupovaná palestinská území.

Válku v Pásmu Gazy vyvolal loni 7. října bezprecedentní teroristický útok hnutí Hamás na Izrael, při němž zahynulo téměř 1200 lidí. Dalších zhruba 250 ozbrojenci odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Přes stovku z nich Hamás propustil při dosud jediném příměří, které na konci listopadu trvalo pouhý týden. Veškeré snahy o dosažení dohody o dalším klidu zbraní a propuštění zbývajících rukojmí dosud ztroskotaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 15 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 27 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 39 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 6 hhodinami
Načítání...