Erdogan hrozí Izraeli vojenským zásahem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Ankara by mohla vojensky zakročit proti Izraeli podobně, jako to v minulosti učinila v Libyi či Náhorním Karabachu. Detaily ohledně případného zásahu neuvedl, píše agentura Reuters. Izraelský ministr zahraničí Jisra'el Kac vzápětí přirovnal tureckého vládce k někdejšímu iráckému diktátorovi Saddámovi Husajnovi.

„Musíme být velmi silní, aby Izrael nemohl dělat tyhle neuvěřitelné věci Palestině,“ prohlásil Erdogan na adresu Izraele v projevu, v němž vyzdvihoval turecký obranný průmysl. „Tak, jako jsme vstoupili do (Náhorního) Karabachu, jako jsme vstoupili do Libye, bychom mohli něco podobného udělat jim,“ konstatoval turecký prezident.

Podle Reuters zřejmě odkazoval na kroky své země z minulosti. V roce 2020 Ankara poslala vojáky do Libye, aby podpořila tamní vládu uznávanou Organizací spojených národů. Přímé zapojení do konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií o Náhorní Karabach Ankara nejprve odmítala, loni ale deklarovala, že poskytuje Ázerbájdžánu širokou podporu včetně vojenského výcviku.

„Erdogan jde cestou Saddáma Husajna a vyhrožuje útokem na Izrael,“ reagoval na nejnovější slova tureckého vládce šéf izraelské diplomacie Kac. „Měl by si ale vzpomenout, co se tam stalo a jak to skončilo,“ dodal v příspěvku na sociální síti X. Husajnův režim se v roce 2003 zhroutil tři týdny po invazi do Iráku vedené Spojenými státy.

Erdogan je dlouhodobě hlasitým kritikem izraelského tažení v Pásmu Gazy, židovský stát obviňuje z válečných zločinů a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přirovnává k vůdci nacistického Německa Adolfu Hitlerovi.

Obchodní embargo

Ankara už před měsícem zavedla kvůli humanitární tragédii v Gaze vůči židovskému státu obchodní embargo. To ale více než na izraelské firmy dopadá na ty palestinské na Západním břehu. Jeruzalém v odvetě oznámil, že zastaví veškerý obchod mezi Tureckem a palestinskou samosprávou.

Import z Turecka zde přitom tvoří téměř pětinu z celkového objemu dovozů. Izrael kontroluje všechny přístupové cesty na okupovaná palestinská území.

Válku v Pásmu Gazy vyvolal loni 7. října bezprecedentní teroristický útok hnutí Hamás na Izrael, při němž zahynulo téměř 1200 lidí. Dalších zhruba 250 ozbrojenci odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Přes stovku z nich Hamás propustil při dosud jediném příměří, které na konci listopadu trvalo pouhý týden. Veškeré snahy o dosažení dohody o dalším klidu zbraní a propuštění zbývajících rukojmí dosud ztroskotaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nečekaný izraelský úder na plynové pole vyvolal smršť kritiky

Blízkovýchodní konflikt eskaluje poté, co Izrael ve středu udeřil na klíčové plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu. Podle expertů může jít o snahu, jak zvýšit ekonomický tlak na Teherán. Země v regionu krok ostře kritizují. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že USA o úderu předem nevěděly. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ho označil za nepochopitelný a obává se růstu cen. Írán slíbil odvetu a zasáhl energetické zařízení v Kataru.
před 22 mminutami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 29 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 1 hhodinou

Omezení prodeje a dvojí ceny. Na Slovensku začalo platit nařízení o naftě

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. V praxi by řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou měli na Slovensku platit vyšší cenu za naftu než domácí motoristé.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kreml podporuje a vyzbrojuje Teherán, tvrdí zpravodajské služby

Z Íránu se stává nová Ukrajina, a to ve smyslu kolbiště velmocí, které spolu nebojují napřímo. V konfliktu na Blízkém východě si ale Moskva s Washingtonem vyměnily role. Spojené státy – stejně jako před čtyřmi lety Moskva – doufaly v rychlou operaci. To jim shodně nevyšlo. Kreml nyní podle zpravodajských služeb výrazně podporuje a také přímo vyzbrojuje Teherán. Oddaluje tak pád režimu ajatolláhů a Bílý dům nutí pokračovat v konfliktu a vyčerpávat zásoby zbraní.
před 3 hhodinami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 6 hhodinami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...