Embargo

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. První vězni se začali dostávat na svobodu v pátek odpoledne SELČ, napsala agentura AFP. Tiskové agentury krok zároveň dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.

Velitel Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar získal podle zjištění agentury Reuters bojové drony, které zřejmě pocházejí z Číny a Turecka, a to navzdory dlouhodobému embargu OSN na dodávky zbraní. Na satelitních snímcích jsou vidět tři drony na letecké základně al-Chádim, zachycují také rozsáhlé rekonstrukce základny. Bezpilotní letouny sehrály významnou roli během občanské války v Libyi v letech 2014–2020, kdy se Haftarova LNA pokusila svrhnout vládu uznanou OSN.

V kubánském přístavu Matanzas přistál v úterý odpoledne SELČ tanker s ruskou ropou. Jedná se o první dodávku ze zahraničí od začátku ledna, kdy Spojené státy vyhlásily na ostrov ropné embargo. Washington uvedl, že přistání ruského tankeru povolil z humanitárních důvodů. Blokáda v uplynulých třech měsících uvrhla ostrov, kde vládne komunistická strana, do hluboké energetické krize.

Kuba v úterý očekává první dodávku ropy ze zahraničí od začátku roku. Do přístavu Matanzas má doplout tanker s ruskou ropou, který se nyní nachází v kubánských výsostných vodách, píší agentury AP a EFE. Bílý dům v pondělí večer uvedl, že přistání tankeru na Kubě povolil z humanitárních důvodů. Washington však v posledních měsících obdobné dodávky blokoval, což vyvolalo na ostrově, kde vládne komunistická strana, hlubokou energetickou krizi. Kreml připlutí ruského tankeru ke Kubě uvítal s tím, že Moskva bude pracovat na dalších dodávkách ropy na karibský ostrov.

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.

Protivládní demonstranti napadli kancelář komunistické strany v kubánském městě Morón, které leží několik stovek kilometrů od metropole Havany, píší s odvoláním na místní média agentury Reuters a AFP. Demonstrace proti výpadkům v dodávkách proudu a proti nedostatku potravin začala v pátek večer pokojně, ale v sobotu ráno se změnila ve vandalismus, uvedl kubánský server Invasor.

Kubánská pobřežní stráž zabila ve středu večer čtyři lidi, kteří z Floridy vpluli do kubánských vod na motorovém člunu. Šest dalších zranila. Později je ministerstvo vnitra v Havaně označilo za „protivládně smýšlející Kubánce“ dříve hledané za plánování útoků v zemi. Na člunu prý měli několik zbraní a výbušnin a chtěli na ostrově rozpoutat teror. Ministr zahraničí USA Marco Rubio uvedl, že se nejednalo o operaci Spojených států. Rusko tvrdí, že incident je provokací USA s cílem vyvolat konflikt.

Americká vláda povolí prodej venezuelské ropy na Kubu, pokud z toho nebude profitovat tamní komunistický režim, ale obyvatelé Kuby, uvedl podle agentury AFP úřad ministerstva financí USA. Firmy, jimž americká vláda udělí licence na prodej venezuelské ropy, ji budou moci prodat kubánským podnikatelům či přímo Kubáncům, nikoli však kubánské vládě či tamní armádě.

Kuba kvůli ropné blokádě, kterou uvalily Spojené státy, výrazně omezila fungování veřejné dopravy, služeb, školství i zdravotnictví. Ostrov získával pohonné hmoty nebo surovou ropu od Venezuely, po zadržení tamního diktátora Nicoláse Madura Washingtonem ale dodávky ustaly. Benzinu už je na Kubě tak málo, že přestaly jezdit popelářské vozy a v ulicích se hromadí odpadky. Kvůli nedostatku paliva pro elektrárny má také jedenáctimilionová země už dlouho problémy s výpadky proudu. Ztenčují se i zásoby potravin a léků. OSN varuje, že Kubě hrozí humanitární krize.

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.

Bílý dům od Caracasu požaduje, aby omezil své vztahy s Čínou, Ruskem, Íránem a Kubou, a to včetně ekonomických vazeb. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů stanice ABC News sdělila prozatímní venezuelské prezidentce Delcy Rodríguezové, že její země musí splnit požadavky Bílého domu, než jí bude povoleno těžit další ropu. Ministerstvo energetiky USA zároveň ve středu oznámilo, že sankce na vývoz ropy z Venezuely se zmírní.

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.

Na Ukrajině bojuje na straně Ruska až pět tisíc Kubánců, tvrdí v interních dokumentech americká diplomacie ve snaze oslabit mezinárodní nesouhlas s embargem, které Spojené státy uplatňují vůči Kubě, kde vládne komunistická strana. V neděli to uvedla agentura Reuters. Kubánská vláda Rusko podle Washingtonu ve válce podporuje, což Havana dříve odmítla.

Aktivisté z humanitární flotily zadržení silami židovského státu směřují do Izraele, následně budou deportováni do Evropy. Oznámila to izraelská diplomacie. Flotila navzdory blokádě plula s humanitární pomocí do Pásma Gazy, Izrael podnikl záchyt v noci ze středy na čtvrtek. Podle agentury Reuters míří do Gazy už jen jedno plavidlo.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael. Dění v Pásmu Gazy pak označil za genocidu. V televizním projevu Sánchez řekl, že jeho země zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území, které označuje za vyhlazování Palestinců, a vyhlásí na židovský stát zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma a zvýší podporu Palestinské samosprávě.

Evropská komise se chce do konce roku 2027 zbavit dovozu ruského plynu. Pokud ale Turecko nepřistoupí na evropské požadavky, tak může pro Moskvu nechat otevřená zadní vrátka. Dohledat původ plynu je totiž bez spolupráce státních orgánů velmi složité, upozorňují experti. Ankara však za svou spolupráci s EK může požadovat ústupky, například v podobě oživení diplomatických vztahů.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Ankara by mohla vojensky zakročit proti Izraeli podobně, jako to v minulosti učinila v Libyi či Náhorním Karabachu. Detaily ohledně případného zásahu neuvedl, píše agentura Reuters. Izraelský ministr zahraničí Jisra'el Kac vzápětí přirovnal tureckého vládce k někdejšímu iráckému diktátorovi Saddámovi Husajnovi.

V několika unijních zemích včetně Česka probíhají úpravy a modernizace italského ropovodu TAL. Cílem je odstřihnout se zcela od ruské ropy, která přitéká do Česka skrz ropovod Družba. Nezávislosti na Rusku by se mohlo docílit zhruba v polovině příštího roku, hned potom chce premiér Petr Fiala (ODS) požádat o zrušení výjimky na dovoz suroviny z Ruska.

Ankara už před měsícem zavedla kvůli humanitární tragédii v Pásmu Gazy na Izrael obchodní embargo. Více než na izraelské firmy ale dopadá na ty palestinské na Západním břehu.

Rusko loni sesadilo Saúdskou Arábii z pozice hlavního dodavatele ropy do Číny. Podle údajů čínského celního úřadu dodalo Rusko do Číny rekordních 107,02 milionu tun ropy, tedy 2,14 milionu barelů denně. To je mnohem více než další dva velcí vývozci, Saúdská Arábie a Irák. Čína je největším světovým dovozcem ropy a odmítá sankce na ruskou ropu uvalené Západem.

Slovensko rozšíří stávající jednostranný zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny o další potraviny a zboží. Země rovněž zpřísní pravidla tranzitu zásilek s tímto nákladem přes své území. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí vlády. Ministerstvo zemědělství v návrhu uvedlo, že opatření je potřeba přijmout mimo jiné z důvodu absence celoevropského řešení ohledně ukrajinského zboží.

Katar dokázal přesvědčit Hamás, aby propustil první čtyři rukojmí, za což si vysloužil chválu od Izraele i Západu. Země Perského zálivu se dlouhodobě snaží budovat pověst nepostradatelného prostředníka v regionu. Podle expertů jde o bezpečnostní strategii, kdy ukazuje svou hodnotu jak spojencům v USA, tak i svým větším sousedům. Po útoku Hamásu na Izrael však čelí zvýšené kritice, protože hostí sídlo Hamásu a dalších teroristických skupin. Dauhá se hájí tím, že udržet dialog se všemi hráči je klíčové a hodlá pokračovat v tom, co považuje za správné. Problematickým se stalo i vysílání katarské al-Džazíry, kvůli údajné předpojatosti ji nyní Izrael zvažuje v zemi zakázat.

Trojice středoevropských zemí –⁠ Polsko, Maďarsko a Slovensko –⁠ setrvává ve svém embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev na to reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zatlačit na export obilí z Ruskem napadené země skrze solidární koridory. Poslankyně a členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) v debatě v Událostech, komentářích uvedla, že se problém řeší jen současně, bez výhledu do budoucna.

Polsko již nedodává zbraně Ukrajině, protože vyzbrojuje vlastní armádu. V době pokračujícího sporu o vývoz ukrajinského obilí to ve středu uvedla kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého. Polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin ve čtvrtek řekl, že Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy si mnozí výrok premiéra interpretovali nejhůře, jak to jen šlo.