Španělsko zakáže vstup Izraelcům zapojeným do bojů v Gaze

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael. Dění v Pásmu Gazy pak označil za genocidu. V televizním projevu Sánchez řekl, že jeho země zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území, které označuje za vyhlazování Palestinců, a vyhlásí na židovský stát zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma a zvýší podporu Palestinské samosprávě.

„To, co dělá Izrael, není obrana, je to vyhlazování národa, který se nemůže bránit,“ uvedl španělský premiér k situaci v Pásmu Gazy. Španělský úřad vlády vystoupení označil za představení „opatření proti genocidě v Pásmu Gazy“ a sám Sánchez toto slovo i použil. Dění v Pásmu označil „za jednu z nejhanebnějších událostí 21. století“. Dodal, že Madrid opakovaně odsoudil teroristické útoky Hamásu ze 7. října, které válku vyvolaly, a že „vždy bude podporovat právo Izraele na svou existenci a obranu“.

Sánchez uvedl, že jeho země vládním dekretem zastaví veškeré obchodování se zbraněmi a vojenským materiálem s Izraelem. Madrid také například neumožní využívat přístavy v zemi lodím, které převáží palivo pro izraelskou armádu. Mezi devíti oznámenými opatřeními je i „zákaz vstupu na španělské území všem osobám, které se přímo účastní genocidy, porušování lidských práv a válečných zločinů v Pásmu Gazy“. Španělsko prý začne oznámené kroky uplatňovat okamžitě.

„Víme, že všechna tato opatření nebudou stačit na zastavení invaze a válečných zločinů (v Pásmu Gazy), ale doufáme, že se zvýší tlak na (izraelského) premiéra (Benjamina) Netanjahua a jeho vládu, aby částečně ulevili utrpení, které zažívá palestinský lid,“ dodal s tím, že mezinárodní společenství nedokázalo zabránit událostem v Pásmu Gazy. Podle něj velké světové mocnosti vůči tamnímu dění prokazují „lhostejnost nebo komplicitu“ s izraelskou vládou.

V pondělí odpoledne také španělská vláda odsoudila střelbu na autobusové zastávce v Jeruzalémě, kde ráno podle policie dva Palestinci zabili šest lidí včetně jednoho Španěla.

Jeruzalém chystá reakci

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar reagoval slovy, že španělská vláda má vůči Izraeli „nepřátelskou politickou linii“. „Snaha zkorumpované Sánchezovy vlády odvést pozornost od (jejích) závažných korupčních skandálů neustálými protiizraelskými a antisemitskými útoky je evidentní,“ napsal ministr Saar na síti X a opět obvinil Sánchezovu vládu, že je „spojencem vrahů z Hamásu“.

Saar uvedl, že Izrael zakáže vstup na své území španělské vicepremiérce Yolandě Díazové a ministryni pro mládež Siře Regoové. Další opatření by mohl Saar oznámit po konzultacích s premiérem Netanjahuem. Španělsko v reakci na sankce vůči dvěma ministryním povolalo z Izraele ke konzultacím svou velvyslankyni.

Španělský premiér poukázal, že již dříve Madrid udělal řadu diplomatických kroků ve snaze ukončit válku v Pásmu Gazy a urovnat konflikt. „Španělsko nemá jaderné bomby, letadlové lodě ani velké zásoby ropy. Izraelskou ofenzivu nemůžeme zastavit, ale to neznamená, že se o to nemůžeme pokusit. Existují věci, za které stojí za to bojovat,“ řekl Sánchez. Mezi těmito kroky je i uznání palestinského státu, což Izrael ostře kritizuje. Španělsko v Evropské unii patří mezi státy, které jsou nejkritičtější vůči počínání Izraele v Pásmu Gazy.

Původ konfliktu

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v Pásmu 48 rukojmí, z nichž asi jen dvacet je stále naživu.

Podle posledních zveřejněných údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zabito více než 64 200 Palestinců, uvedla AFP. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a teroristy, považuje za spolehlivé.

Dění v Pásmu Gazy za genocidu označily například Amnesty International a další organizace na ochranu lidských práv. Izraelskou válku v Pásmu Gazy označilo na konci srpna za genocidu z právního hlediska i akademické Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS). Izrael tyto kritiky v minulosti odmítal.

Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze, loni v listopadu vydal na izraelského premiéra zatykač Mezinárodní trestní soud, jehož jurisdikci Izrael neuznává.

Také vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v pondělí obvinil Izrael z masového zabíjení palestinských civilistů a páchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Türk už minulý měsíc řekl, že hladomor, který OSN v Gaze v srpnu vyhlásila, je přímým důsledkem jednání izraelské vlády. Ta popírá, že by hladomor na tomto území byl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 5 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 8 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 11 hhodinami
Načítání...