Španělsko zakáže vstup Izraelcům zapojeným do bojů v Gaze

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael. Dění v Pásmu Gazy pak označil za genocidu. V televizním projevu Sánchez řekl, že jeho země zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území, které označuje za vyhlazování Palestinců, a vyhlásí na židovský stát zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma a zvýší podporu Palestinské samosprávě.

„To, co dělá Izrael, není obrana, je to vyhlazování národa, který se nemůže bránit,“ uvedl španělský premiér k situaci v Pásmu Gazy. Španělský úřad vlády vystoupení označil za představení „opatření proti genocidě v Pásmu Gazy“ a sám Sánchez toto slovo i použil. Dění v Pásmu označil „za jednu z nejhanebnějších událostí 21. století“. Dodal, že Madrid opakovaně odsoudil teroristické útoky Hamásu ze 7. října, které válku vyvolaly, a že „vždy bude podporovat právo Izraele na svou existenci a obranu“.

Sánchez uvedl, že jeho země vládním dekretem zastaví veškeré obchodování se zbraněmi a vojenským materiálem s Izraelem. Madrid také například neumožní využívat přístavy v zemi lodím, které převáží palivo pro izraelskou armádu. Mezi devíti oznámenými opatřeními je i „zákaz vstupu na španělské území všem osobám, které se přímo účastní genocidy, porušování lidských práv a válečných zločinů v Pásmu Gazy“. Španělsko prý začne oznámené kroky uplatňovat okamžitě.

„Víme, že všechna tato opatření nebudou stačit na zastavení invaze a válečných zločinů (v Pásmu Gazy), ale doufáme, že se zvýší tlak na (izraelského) premiéra (Benjamina) Netanjahua a jeho vládu, aby částečně ulevili utrpení, které zažívá palestinský lid,“ dodal s tím, že mezinárodní společenství nedokázalo zabránit událostem v Pásmu Gazy. Podle něj velké světové mocnosti vůči tamnímu dění prokazují „lhostejnost nebo komplicitu“ s izraelskou vládou.

V pondělí odpoledne také španělská vláda odsoudila střelbu na autobusové zastávce v Jeruzalémě, kde ráno podle policie dva Palestinci zabili šest lidí včetně jednoho Španěla.

Jeruzalém chystá reakci

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar reagoval slovy, že španělská vláda má vůči Izraeli „nepřátelskou politickou linii“. „Snaha zkorumpované Sánchezovy vlády odvést pozornost od (jejích) závažných korupčních skandálů neustálými protiizraelskými a antisemitskými útoky je evidentní,“ napsal ministr Saar na síti X a opět obvinil Sánchezovu vládu, že je „spojencem vrahů z Hamásu“.

Saar uvedl, že Izrael zakáže vstup na své území španělské vicepremiérce Yolandě Díazové a ministryni pro mládež Siře Regoové. Další opatření by mohl Saar oznámit po konzultacích s premiérem Netanjahuem. Španělsko v reakci na sankce vůči dvěma ministryním povolalo z Izraele ke konzultacím svou velvyslankyni.

Španělský premiér poukázal, že již dříve Madrid udělal řadu diplomatických kroků ve snaze ukončit válku v Pásmu Gazy a urovnat konflikt. „Španělsko nemá jaderné bomby, letadlové lodě ani velké zásoby ropy. Izraelskou ofenzivu nemůžeme zastavit, ale to neznamená, že se o to nemůžeme pokusit. Existují věci, za které stojí za to bojovat,“ řekl Sánchez. Mezi těmito kroky je i uznání palestinského státu, což Izrael ostře kritizuje. Španělsko v Evropské unii patří mezi státy, které jsou nejkritičtější vůči počínání Izraele v Pásmu Gazy.

Původ konfliktu

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v Pásmu 48 rukojmí, z nichž asi jen dvacet je stále naživu.

Podle posledních zveřejněných údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zabito více než 64 200 Palestinců, uvedla AFP. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a teroristy, považuje za spolehlivé.

Dění v Pásmu Gazy za genocidu označily například Amnesty International a další organizace na ochranu lidských práv. Izraelskou válku v Pásmu Gazy označilo na konci srpna za genocidu z právního hlediska i akademické Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS). Izrael tyto kritiky v minulosti odmítal.

Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze, loni v listopadu vydal na izraelského premiéra zatykač Mezinárodní trestní soud, jehož jurisdikci Izrael neuznává.

Také vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v pondělí obvinil Izrael z masového zabíjení palestinských civilistů a páchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Türk už minulý měsíc řekl, že hladomor, který OSN v Gaze v srpnu vyhlásila, je přímým důsledkem jednání izraelské vlády. Ta popírá, že by hladomor na tomto území byl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 6 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 13 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 34 mminutami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 2 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 5 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 12 hhodinami
Načítání...