Španělsko zakáže vstup Izraelcům zapojeným do bojů v Gaze

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael. Dění v Pásmu Gazy pak označil za genocidu. V televizním projevu Sánchez řekl, že jeho země zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území, které označuje za vyhlazování Palestinců, a vyhlásí na židovský stát zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma a zvýší podporu Palestinské samosprávě.

„To, co dělá Izrael, není obrana, je to vyhlazování národa, který se nemůže bránit,“ uvedl španělský premiér k situaci v Pásmu Gazy. Španělský úřad vlády vystoupení označil za představení „opatření proti genocidě v Pásmu Gazy“ a sám Sánchez toto slovo i použil. Dění v Pásmu označil „za jednu z nejhanebnějších událostí 21. století“. Dodal, že Madrid opakovaně odsoudil teroristické útoky Hamásu ze 7. října, které válku vyvolaly, a že „vždy bude podporovat právo Izraele na svou existenci a obranu“.

Sánchez uvedl, že jeho země vládním dekretem zastaví veškeré obchodování se zbraněmi a vojenským materiálem s Izraelem. Madrid také například neumožní využívat přístavy v zemi lodím, které převáží palivo pro izraelskou armádu. Mezi devíti oznámenými opatřeními je i „zákaz vstupu na španělské území všem osobám, které se přímo účastní genocidy, porušování lidských práv a válečných zločinů v Pásmu Gazy“. Španělsko prý začne oznámené kroky uplatňovat okamžitě.

„Víme, že všechna tato opatření nebudou stačit na zastavení invaze a válečných zločinů (v Pásmu Gazy), ale doufáme, že se zvýší tlak na (izraelského) premiéra (Benjamina) Netanjahua a jeho vládu, aby částečně ulevili utrpení, které zažívá palestinský lid,“ dodal s tím, že mezinárodní společenství nedokázalo zabránit událostem v Pásmu Gazy. Podle něj velké světové mocnosti vůči tamnímu dění prokazují „lhostejnost nebo komplicitu“ s izraelskou vládou.

V pondělí odpoledne také španělská vláda odsoudila střelbu na autobusové zastávce v Jeruzalémě, kde ráno podle policie dva Palestinci zabili šest lidí včetně jednoho Španěla.

Jeruzalém chystá reakci

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar reagoval slovy, že španělská vláda má vůči Izraeli „nepřátelskou politickou linii“. „Snaha zkorumpované Sánchezovy vlády odvést pozornost od (jejích) závažných korupčních skandálů neustálými protiizraelskými a antisemitskými útoky je evidentní,“ napsal ministr Saar na síti X a opět obvinil Sánchezovu vládu, že je „spojencem vrahů z Hamásu“.

Saar uvedl, že Izrael zakáže vstup na své území španělské vicepremiérce Yolandě Díazové a ministryni pro mládež Siře Regoové. Další opatření by mohl Saar oznámit po konzultacích s premiérem Netanjahuem. Španělsko v reakci na sankce vůči dvěma ministryním povolalo z Izraele ke konzultacím svou velvyslankyni.

Španělský premiér poukázal, že již dříve Madrid udělal řadu diplomatických kroků ve snaze ukončit válku v Pásmu Gazy a urovnat konflikt. „Španělsko nemá jaderné bomby, letadlové lodě ani velké zásoby ropy. Izraelskou ofenzivu nemůžeme zastavit, ale to neznamená, že se o to nemůžeme pokusit. Existují věci, za které stojí za to bojovat,“ řekl Sánchez. Mezi těmito kroky je i uznání palestinského státu, což Izrael ostře kritizuje. Španělsko v Evropské unii patří mezi státy, které jsou nejkritičtější vůči počínání Izraele v Pásmu Gazy.

Původ konfliktu

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v Pásmu 48 rukojmí, z nichž asi jen dvacet je stále naživu.

Podle posledních zveřejněných údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zabito více než 64 200 Palestinců, uvedla AFP. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a teroristy, považuje za spolehlivé.

Dění v Pásmu Gazy za genocidu označily například Amnesty International a další organizace na ochranu lidských práv. Izraelskou válku v Pásmu Gazy označilo na konci srpna za genocidu z právního hlediska i akademické Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS). Izrael tyto kritiky v minulosti odmítal.

Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze, loni v listopadu vydal na izraelského premiéra zatykač Mezinárodní trestní soud, jehož jurisdikci Izrael neuznává.

Také vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v pondělí obvinil Izrael z masového zabíjení palestinských civilistů a páchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Türk už minulý měsíc řekl, že hladomor, který OSN v Gaze v srpnu vyhlásila, je přímým důsledkem jednání izraelské vlády. Ta popírá, že by hladomor na tomto území byl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko znovu masivně zaútočilo na ukrajinskou energetiku

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 450 drony a více než šedesáti střelami, uvedl v úterý ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Útoky vyvolaly požáry a poškodily energetickou infrastrukturu, bez vytápění se dle úřadů ocitly statisíce rodin. K úderům došlo krátce před plánovaným třístranným jednáním USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení téměř čtyřleté plošné ruské invaze. Do Kyjeva zároveň ráno přicestoval generální tajemník NATO Mark Rutte. Mimo jiné řekl, že případná dohoda o ukončení války si vyžádá těžká rozhodnutí.
06:39Aktualizovánopřed 3 mminutami

Syn norské princezny odmítl vinu ve čtyřech případech znásilnění

Nejstarší syn norské korunní princezny Mette-Marit, devětadvacetiletý Marius Borg Höiby, v úterý na úvod svého procesu odmítl vinu ve čtyřech případech znásilnění. Informovala o tom agentura AFP s tím, že Höiby se celkem zodpovídá z 38 bodů obžaloby včetně čtyř případů znásilnění, násilí či přechovávání drog. Höibymu hrozí podle AFP až 16 let vězení, agentura AP napsala nejvýše o desetiletém trestu vězení. Höiby je nevlastním synem korunního prince a budoucího krále Haakona.
před 42 mminutami

Íránský prezident nařídil zahájit jaderné rozhovory s USA, píše AFP

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy prezident USA Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem, pokud režim v Teheránu neuzavře dohodu, v níž by se zavázal, že nebude usilovat o jaderné zbraně.
07:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump vyzval republikány k převzetí kontroly nad volbami

Americký prezident Donald Trump vyzval republikány, aby během voleb převzali kontrolu nad hlasovacími postupy v USA. Šéf Bílého domu tvrdí, že ve volbách hlasují lidé, kteří nemají americké občanství, a ovlivňují jejich výsledky. Trump neupřesnil, jakým způsobem by to podle něj měla jeho strana udělat, píší média. Výroky šéf Bílého domu pronesl v rozhovoru s bývalým náměstkem ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Danem Bonginem, který se nedávno vrátil ke kariéře podcastera.
před 1 hhodinou

Freska v římském kostele po opravě nápadně připomíná italskou premiérku

Zrestaurovaná freska v jednom z římských kostelů spustila velkou polemiku, obličej anděla totiž nápadně připomíná italskou premiérku Giorgiu Meloniovou. Autor odmítá, že by ji malba v bazilice San Lorenzo in Lucina ztvárňovala. Podle hlavního kostelníka a amatérského umělce Bruna Valentinettiho totiž měla stejnou podobu i před pětadvaceti lety, kdy ji maloval poprvé. Nedávno musel fresku kvůli navlhnutým stěnám upravit. Meloniová se na sociálních sítích vyjádřila, že rozhodně jako anděl nevypadá. Úřady ale situaci berou vážně. Přezkoumají, jak moc se nová stěna kaple liší od originálu. V případě nesrovnalostí vrátí malbu do původního stavu. Ověřování ale může trvat dlouho, protože autor tvrdí, že se žádné archivní materiály nedochovaly.
před 4 hhodinami

Clintonovi budou v Kongresu vypovídat v Epsteinově případu, dříve to odmítli

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová budou vypovídat v Kongresu v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V noci na úterý to sdělil jejich mluvčí Angel Ureña. V polovině ledna přitom vypovídat odmítli, za což jim hrozí obvinění z pohrdání Kongresem, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agenti ICE v Minneapolisu okamžitě dostanou tělesné kamery, uvedla Noemová

Všichni agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v terénu ve městě Minneapolis budou neprodleně vybaveni kamerami na těle. Uvedla to v pondělí americká ministryně pro vnitřní bezpečnost (DHS) Kristi Noemová, jejíž úřad čelí protestům části Američanů po zastřelení dvou lidí během protiimigračních zátahů ve státě Minnesota. Kamery budou na těle nosit i příslušníci dalších bezpečnostních složek podléhajících DHS.
před 12 hhodinami

Do Egypta se přes Rafah dostali první lidé z Pásma Gazy, píší agentury

Izrael v pondělí otevřel hraniční přechod Rafah pro pěší v obou směrech. Do Egypta se z Pásma Gazy dostali první palestinští pacienti, uvedly agentury AFP a AP. Přechod byl uzavřen od května 2024. Denně jej nyní bude moci překročit několik desítek Palestinců v každém směru. Izrael, který přechod kontroluje na palestinské straně hranice, zatím nedovolil přepravu zboží. Otevření přechodu uvítala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...