Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to ve středu podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, zdůraznil norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům ve všech třech zemích, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.
„Nemůže být mír na Blízkém východě, pokud tu nebude uznání,“ cituje Reuters norského premiéra, jehož země je horlivým podporovatelem takzvaného dvoustátního řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci. Störe zároveň zdůraznil, že palestinské teroristické hnutí Hamás a další radikální skupiny nejsou podporovateli dvoustátního řešení.
Na rozhodnutí oficiálně uznat Palestinu jako stát měla vliv politika současné izraelské vlády závislé na podpoře krajně pravicových stran, řekl norský ministr zahraničí Espen Barth Eide v rozhovoru s izraelským deníkem Ha’arec. Izraelská vláda v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem podle něj „dává jasně najevo, že nemá vůbec v úmyslu s palestinskou stranou jednat, a je tak vstřícná k zakládání nových nelegálních osad a dokonce je podporuje“.
Také některé země Evropské unie v uplynulých týdnech naznačily, že se chystají palestinský stát uznat, neboť takzvané dvoustátní řešení je nezbytné pro trvalý mír v regionu. Irsko a Španělsko tak učinily ještě ve středu krátce po Norsku.
„Irsko, Norsko a Španělsko oznamují, že uznáváme stát Palestinu,“ potvrdil ve středu na tiskové konferenci irský premiér Simon Harris zjevně koordinovaný krok a dodal, že očekává připojení dalších zemí v následujících týdnech. „Každý z nás nyní podnikne příslušné kroky na národní úrovni, nezbytné k nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí,“ dodal Harris.
Také španělský premiér Pedro Sánchez ve středu oznámil uznání palestinského státu. Vláda uznání schválí 28. května, řekl ve španělském parlamentu. Krok označil jako akci ve prospěch míru a spravedlnosti. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle něj přes všechny výzvy „pokračoval v ničení Pásma Gazy“ a nadále trestá Palestince „hladem a terorem“.
Není to ku prospěchu Hamásu, říká Sánchez
V přístupu ke Gaze a Ukrajině podle Sáncheze nesmí nastat dvojí morálka. Zároveň ale španělský premiér zdůraznil, že rozhodnutí Madridu není namířeno proti izraelskému lidu, který Španělsko respektuje a váží si ho. „Není ani ve prospěch Hamásu, jak tvrdí propagandisté premiéra Netanjahua, protože Hamás také nemá zájem na dvoustátním řešení,“ dodal Sánchez.
Palestinci požadavek na vlastní stát odvozují z toho, že už v roce 1947 byla přijata první rezoluce tehdy Valného shromáždění OSN, připomněl vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. „Od té doby přišla celá řada dalších rozhodnutí – ať už světové organizace, Evropské unie, nebo také je to pozice Spojených států,“ podotkl.
Není to jen otázkou toho, co chtějí Palestinci, ale je to i postoj velké části mezinárodního společenství, podotkl analytik. „V Radě bezpečnosti ale tuto pozici blokují Spojené státy, které v Radě bezpečnosti vždy vykonávají politiku Izraele a dbají na to, aby byly zachovány primární zájmy Izraele,“ vysvětlil.
„Pokud by mezinárodní společenství opravdu chtělo zřídit Palestinu na celém území Západního břehu – Palestinci to tak projektují – palestinský stát by sahal na předpolí hustě zalidněné pobřežní izraelské nížiny,“ upozornil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael 7. října loňského roku a dalších událostech v Izraeli dle Borka neexistuje společenská většina, která by něco takového odsouhlasila.
„V Izraeli na pravici zaznívají úvahy o tom, že by měl Izrael nyní odsouhlasit významnou bytovou výstavbu v osadách na Západním břehu, popřípadě dokonce založit tři nové osady, které budou symbolizovat tři evropské země, které vyšly vstříc palestinské státnosti,“ sdělil Borek. V minulosti podle něj fungovalo několikrát, že osady byly zakládány jako jakási deklarace Izraele světu, že z daného území neodejde.
Reakce Izraele
Uznání palestinského státu vyvolalo ostrou diplomatickou reakci Izraele, který povolal zpátky své velvyslance z Irska, Norska i Španělska. „Irsko a Norsko se dnes chystají vyslat vzkaz Palestincům a celému světu: Terorismus se vyplácí,“ řekl šéf izraelské diplomacie Kac.
„Poté, co, teroristická organizace Hamás spáchala největší masakr Židů od šoa, poté, co spáchala nejstrašnější sexuální zločiny, jaké svět viděl, se tyto země rozhodly odměnit Hamás a Írán a uznat palestinský stát,“ dodal Kac.
Přístup tří evropských zemí podle něj znamená „křivdu vůči památce obětí ze 7. října“ a „podrývá právo Izraele na sebeobranu“. Kac zdůraznil, že uznání by mohlo zkomplikovat snahy Izraele o návrat rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy a také úsilí o příměří.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle The Times of Israel prohlásil, že uznání palestinské státnosti Norskem, Španělskem a Irskem bude odměnou terorismu. „Osmdesát procent Palestinců (na Západním břehu Jordánu) podporuje hrozivý masakr ze 7. října,“ uvedl s odvoláním na průzkum provedený palestinskou organizací krátce po říjnovém útoku, při kterém palestinští teroristé zabili dvanáct set Izraelců a dalších více než 250 odvlekli jako rukojmí do Pásma Gazy. „Toto zlo nesmí dostat vlastní stát. Bude to teroristický stát. Pokusí se masakr ze 7. října zopakovat a my s tím nebudeme souhlasit,“ dodal Netanjahu.
„Státy, které dnes (ve středu) uznaly palestinský stát, dávají odměnu Hamásu, vrahům a násilníkům. A jim vzkazuji, že vyhlášení palestinského státu nedovolíme,“ prohlásil izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.
Reakce Palestinců
Úřad šéfa palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse ve středu oznámení Norska, Španělska a Irska uvítal a ocenil podporu, kterou tyto tři země v posledních letech projevovaly vůči právům palestinského lidu, a také jejich hlasování ve prospěch palestinského sebeurčení na mezinárodních fórech. Samospráva vyzvala i další evropské země, aby následovaly příkladu trojice a uznaly palestinský stát, „aby bylo dosaženo dvoustátního řešení založeného na mezinárodních rezolucích a hranicích z roku 1967“, kdy Izrael začal okupovat Západní břeh Jordánu, východní část Jeruzaléma a Pásmo Gazy.
Rozhodnutí Norska, Španělska a Irska uvítala také Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Generální tajemník její výkonné komise Husajn Šajch na síti X napsal, že jsou to „historické chvíle“ a že jde o „cestu ke stabilitě, bezpečnosti a míru v regionu“.
Hnutí Hamás uvedlo, že uznání palestinského státu Norskem, Irskem a Španělskem je velmi důležité. „Považujeme to za důležitý stupeň směrem k potvrzení našeho práva na zemi a zřízení palestinského státu s hlavním městem Jeruzalémem,“ prohlásil Hamás a vyzval země napříč světem, aby i ony uznaly „legitimní národní práva“ Palestinců.
Reakce ve světě
Saúdská Arábie, Jordánsko, Turecko a Slovinsko krok Osla, Madridu a Dublinu uvítaly. Francie uvedla, že uznání Palestiny jako státu pro ni není tabu, napsala agentura Reuters. Německo i Rakousko uvedly, že se nadále drží myšlenky dvoustátního řešení.
Bílý dům poznamenal, že palestinský stát by měl být výsledkem jednání. „Prezident (Joe Biden) silně podporuje dvoustátní řešení a stavěl se k tomu tímto způsobem po celou svou kariéru,“ poznamenal mluvčí americké národní bezpečnostní rady. „Domnívá se, že palestinský stát by měl být ustaven přímým jednáním mezi stranami, nikoli jednostranným uznáním,“ dodal.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell ve svém prohlášení na síti X uvedl, že „oznámení dvou členských států EU bere na vědomí“, a slíbil „neúnavně pracovat se všemi členskými státy na prosazování společného postoje EU založeného na dvoustátním řešení“.
Od Španělska a Irska se krok očekával. Podle bruselského serveru Politico se také vědělo, že se k nim připojí ještě nejméně jedna další země, ale až nyní je jasné, že jde o Norsko. Hovořilo se také o možném uznání ze strany Belgie, Slovinska a Malty, které se už také vyjádřily v tomto smyslu, ale uznání palestinského státu z jejich strany se očekává později.
Politico poznamenalo, že dosud jedinou zemí EU, která uznala palestinskou státnost jako členská země, bylo Švédsko. Některé další země tak učinily ještě před vstupem do EU.
Česko podle prohlášení ministerstva zahraničí samostatný nezávislý palestinský stát neuznává. Uznání učinilo Československo v osmdesátých letech v kroku, který byl podle české diplomacie poplatný tehdejší době.
„K uznání palestinského státu ze strany ČR zatím nedošlo a tento krok v současné době nechystáme,“ sdělil premiér Petr Fiala (ODS) pro ČT. „Koncepce dvoustátního řešení, tedy izraelského a palestinského státu žijících v míru vedle sebe, je určitě dobrý cíl. K tomu se však dá dospět jen jednáním a vzájemným uznáním obou stran,“ doplnil.
Podle českého prezidenta Petra Pavla samotné uznání Palestiny bez předpokladů pro existenci státu smysl nedává, je to spíše politické gesto. „Tím, že někdo palestinský stát uzná, tak ten stát nevznikne. Vidíme jako Česká republika jednoznačně řešení ve státním uspořádání pro Palestince ve dvoustátí, ale jeho technické provedení musí být součástí detailních jednání,“ řekl Pavel. Až vznikne funkční model podporovaný větší skupinou států, bude takové uznání dávat praktický smysl, míní.
