Evropská unie vůbec poprvé odsouhlasila sankce na radikální izraelské osadníky. Důvodem jsou opakované útoky na palestinské obyvatelstvo na Západním břehu. Podle lidskoprávních aktivistů museli Palestinci opustit v posledních měsících nejméně sedm obcí. Palestinci považují Západní břeh za součást jejich budoucího státu, Izrael ho ale v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Část Izraelců navíc požaduje urychlení výstavby na tomto území.
Unijní sankce se týkají čtyř osob a dvou subjektů, oznámila Rada EU. Všichni jsou zodpovědní za „závažné porušování lidských práv Palestinců, včetně mučení či jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení a trestů a rovněž z porušování vlastnických práv Palestinců, kteří žijí na Západním břehu, a také jejich práva na soukromý a rodinný život“.
Na seznam byly zařazeny radikální krajně pravicová židovská organizace Lehava, radikální mládežnická skupina Hilltop Youth a dva její vůdčí představitelé Meir Ettinger a Eliša Jered. Oba byli zapojeni do smrtících útoků na Palestince v letech 2015 a 2023. Dalšími osobami na sankčním režimu jsou Neria Ben Pazi a Jinon Levi.
České výhrady vůči původnímu návrhu
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell přišel s návrhem na uvalení sankcí proti izraelským extremistickým osadníkům už loni v prosinci. Proti restrikcím se ale stavěla Česká republika a Maďarsko, napsal bruselský server Politico.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v únoru uvedl, že Praha uvalení sankcí neblokuje, ale vadí jí spojování restrikcí s postihy vůči palestinskému teroristickému hnutí Hamás.
Země EU minulý týden rozhodly, že na sankční seznam organizací, které porušují lidská práva, budou zařazeny speciální jednotky Hamásu a ozbrojené křídlo organizace Palestinský islámský džihád. Sankce na ně byly uvaleny kvůli jejich zodpovědnosti za rozsáhlé sexuální násilí při říjnovém útoku na Izrael.
Následně se počítalo s tím, že právě písemnou procedurou budou přijaty i opatření vůči radikálním židovským osadníkům. Unie tak nakonec sankce přijala odděleně, jak si přálo Česko. „Porušování lidských práv nám vadí po celém světě,“ zdůraznil mluvčí české diplomacie Daniel Drake.
EU, Velká Británie a více než desítka dalších zemí již dříve Izrael vyzvaly, aby přijal bezprostřední a konkrétní kroky, které by zamezily násilí na Západním břehu.
Sankce na čtyři izraelské osadníky, které viní z páchání násilí na Palestincích na Západním břehu, uvalily letos v únoru i Spojené státy. V březnu pak přidaly na seznam další tři a poprvé uvalily restrikce také na provizorní izraelské osady, které podle Washingtonu sloužily jako základny pro násilné výpady.
USA v pátek rozšířily černou listinu o dva subjekty registrované jako charitativní organizace, které jsou podezřelé, že sbíraly peníze pro sankcionované osadníky. Cílem je odstřihnout je od amerického finančního systému a od amerických občanů, uvádí AP. Dalším terčem se stal Benci Gopštejn, lídr hnutí Lehava, jehož členové podle AP pravidelně napadají palestinské civilisty.
Na hraně pogromu
Izraelská armáda se od říjnového útoku Hamásu na Izrael podílela či nezabránila celé řadě násilných útoků židovských osadníků na Západním břehu, upozornila v týdnu ve své zprávě lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Jeden z loňských útoků dosáhl dokonce takových rozměrů, že ho izraelský armádní činitel označil za pogrom.
Extremisté napadali a mučili Palestince, dopouštěli se na nich sexuálního násilí, kradli jim majetek, ničili jejich domy a vyhrožovali jim smrtí, pokud z oblasti neodejdou, tvrdí HRW. Palestince už vyhnali nejméně ze sedmi obcí. „Osadníci a vojáci vysídlili celé palestinské komunity, zničili tam domy, a to se zjevnou podporou izraelských úřadů,“ upozornil Bill Van Esveld z HRW.
Zpráva se zakládá na svědectví tři desítek lidí, kteří uvedli, že byli terčem útoků židovských osadníků, a videozáznamech zachycujících násilnosti, jimž přihlíželi muži v izraelských vojenských uniformách a s útočnými puškami M16 v rukou.
HRW se odvolává i na zprávy izraelského deníku Ha'arec či izraelských nevládních organizací hájících lidská práva. Podle nich izraelská armáda po 7. říjnu vytvořila na Západním břehu jednotky, do nichž povolala na 5500 rezervistů izraelské armády, a rozdala jim a dobrovolníkům v této oblasti na sedm tisíc zbraní.
O násilí židovských osadníků vůči Palestincům na Západním břehu, včetně nezákonného zabíjení Palestinců, hovořila již loni v prosinci zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Izraelská vláda tehdy věc odmítla s tím, že bagatelizuje bezpečnostní hrozby pro Izrael. Armáda razie na Západním břehu zdůvodňuje zatýkáním palestinských radikálů, umírají při nich ale i civilisté.
Stovky mrtvých po izraelských raziích
Podle údajů Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) z počátku dubna zemřelo při raziích armády na Západním břehu včetně východního Jeruzaléma od 7. října do 1. dubna 428 Palestinců, včetně 110 nezletilých. Devět Palestinců tam zabili v tomto období židovští osadníci a čtyři Palestinci zemřeli na Západním břehu během útoků na Izraelce. Údaje o počtech mrtvých nicméně nelze bezprostředně ověřit.
Od října do 1. dubna podle OCHA bylo na Západním břehu či v Izraeli zabito šestnáct Izraelců, z toho čtrnáct zabili Palestinci a dva omylem izraelské bezpečnostní složky při palestinském útoku. Mezi těmito šestnácti oběťmi bylo pět členů izraelských bezpečnostních složek a sedm osadníků.
Napětí sílí od vstupu extremistů do vlády
Na Západním břehu žije na 2,7 milionu Palestinců a asi půl milionu Židů. Násilnosti v oblasti zesílily už před dvěma lety v souvislosti s intenzivnějšími raziemi armády proti palestinským radikálům, při nichž umírali i civilisté.
Střety osadníků s Palestinci na tomto území vzrostly loni poté, co se v prosinci 2022 ujala úřadu vláda Benjamina Netanjahua. V ní jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany a někteří ministři otevřeně podporují rozšiřování židovských osad na Západním břehu, ačkoliv většina mezinárodního společenství to považuje za nelegální.
Palestinci považují Západní břeh Jordánu spolu s východním Jeruzalémem a Pásmem Gazy za území svého budoucího státu. Izrael tyto oblasti obsadil v roce 1967 při šestidenní válce. Z Gazy se stáhl na základě mírových dohod v roce 2005, dva roky na to se tam vlády násilím ujalo teroristické hnutí Hamás.
