Násilí na Západním břehu hrozí další kulminací. I s tím, jak se židovští osadníci víc ozbrojují

Nahrávám video
Horizont ČT24: Zpravodaj Štěpán Macháček k situaci na Západním břehu
Zdroj: ČT24

Izraelská výzvědná služba Šin bet, která se stará o vnitřní bezpečnost, varuje vládu v Jeruzalémě před možnou explozí násilí na Západním břehu. Zpravodajci tam s obavami monitorují rostoucí počet incidentů mezi židovskými osadníky a palestinským obyvatelstvem.

Organizace Spojených národů eviduje na Západním břehu Jordánu od 7. října celkem sto sedmdesát útoků na Palestince. Tyto násilnosti mají většinou jediného původce – komunity židovských osadníků. Některé incidenty uplynulých týdnů jsou velmi vážné.

„Mého bratra zranila střela na krku a vyšla druhou stranou. Další dostal do zad a ta prošla až do hrudníku. Můj otec byl postřelen, projektil se zastavil v jeho paži. Trvalo to pouhých deset minut, než zemřel,“ vylíčil zaměstnanec samosprávy Mohammad Wádí. Zpravodajům agentury Reuters popsal ozbrojený útok z 12. října, při kterém byli zabiti jeho otec i bratr. Židovští osadníci doprovázení vojáky tehdy konfrontovali pohřební průvod tří mužů zabitých o pouhý den dříve.

Při jiném incidentu zase neznámí útočníci zabili mladého židovského řidiče, když spustili palbu na jeho projíždějící auto.

Přibylo zabíjení

Podle statistik mají militantní židovští osadníci na Západním břehu na svědomí celkem devětadvacet životů od začátku roku, z toho osm od 7. října. Tento vývoj znepokojuje jak izraelskou vládu, tak její nejbližší spojence.

Násilí na Západním břehu letos dosáhlo více než patnáctiletého maxima a rekordní statistika po teroristickém útoku Hamásu z Gazy hrozí další kulminací. I s tím, jak se osadníci víc a víc ozbrojují.

„Po 7. říjnu si chci zbraň koupit, protože moje žena a já máme velký strach z teroristů,“ vysvětlil instruktor bojových umění Hagai Ben David. Už tak hluboká nedůvěra a strach dál rostou na obou stranách.

Obranu židovského státu plně zaměstnává intervence v Pásmu Gazy. Nový větší konflikt v jiné enklávě, v níž Hamás nevládne a nemá ani podstatný vliv, by byl pro Izrael zcela nežádoucí. Území velké zhruba jako Královéhradecký kraj s více než dvěma miliony Palestinců obývá ve více než dvou stovkách sídel rozesetých po celém Západním břehu necelého půl milionu židovských osadníků. Řada z nich zdrženlivý přístup ale zjevně ignoruje.

„Jak izraelská zpravodajská služba Šin bet, tak ty zahraniční upozorňují, že tahle situace může vést ke spirále násilí i na Západním břehu. Evropská unie, Spojené státy odsoudily osadnické násilí a říkají, že je mu potřeba učinit konec,“ doplnil blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...