Organizace pro osvobození Palestiny

Posledních 48 hodin se objevovaly zprávy, že izraelské speciální jednotky působily v tunelech, které vybudovalo teroristické hnutí Hizballáh na izraelsko-libanonské hranici, řekl reportér České televize Jakub Szántó. Zatím se podle něj jedná o ojedinělé vpády, pěchota bojuje na několika místech. Izraelským cílem je zlikvidovat vojenské i politické vedení teroristického hnutí a vytlačit jeho síly od hranice až po řeku Lítání, řekl bývalý zahraniční zpravodaj ČT na Blízkém východě. Připomněl, že v letech 1978 a 1982 podnikl Izrael dvě invaze na území svého severního souseda. Tehdy se ovšem jednalo o boj proti „palestinským guerillám“, které byly zaštítěné Organizací pro osvobození Palestiny a podnikaly proti Izraeli výpady. Libanonský stát dlouhodobě oslabují spory tamních náboženských skupin, dodal Szántó.

Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to ve středu podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, zdůraznil norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům ve všech třech zemích, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.

V Severní Americe a Evropě se značné popularitě těší šátek kefíja, který je v Česku známý především pod označením „palestinka“ nebo „arafatka“. Tento název získal oděvní doplněk po někdejším vůdci palestinské samosprávy Jásiru Arafatovi. Šátky nyní nosí především lidé původem z Blízkého východu nebo levicoví aktivisté, aby tím veřejně demonstrovali svou sounáležitost s Palestinci.

Konflikt mezi Araby a Židy zuří v Palestině s různou intenzitou už přes sto let. Pokusy vyřešit ho mírovou cestou zatím vždy ztroskotaly. Důvodů je dlouhá řada, ale dají se shrnout do jednoduchého tvrzení, které znali už první sionisté: Když dva národy, které nejsou schopné žít spolu, chtějí stejnou zem, musí to vyvolat spor.

Nejméně pět set lidí zahynulo podle teroristické organizace Hamás ovládající Gazu při izraelském náletu na nemocnici al-Ahlí ve městě Gaza. Izraelská armáda uvedla, že výbuch způsobila raketa palestinské teroristické organizace Islámský džihád. O odpovědnosti Izraele nepochybuje řada muslimských zemí, které událost důrazně odsoudily. Ze Západu zní obecná prohlášení, že nelze zasahovat civilní cíle, a výzvy k vyčkání na potvrzení informací.

Izrael bude reagovat na nejnovější palestinské útoky v Jeruzalémě mimo jiné rychlejším budováním izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu a legalizací několika těch existujících. Rozhodl o tom v neděli večer bezpečnostní kabinet. Pravicová vláda tak začíná uskutečňovat nová pravicová opatření. Z pohledu mezinárodního práva je osidlování okupovaného území stále nelegální. Napětí mezi Izraelem a Palestinci zesiluje od loňského jara.

Před deseti lety získala Palestina status nečlenského pozorovatelského státu OSN. Ten jejím zástupcům umožňuje účast na debatách ve Valném shromáždění a vstoupení do některých mezinárodních institucí. Pro tehdy bylo 138 členů, devět – včetně Česka nebo USA – bylo proti.

Původ projektilu, který v květnu zabil reportérku televize al-Džazíra Širín abú Aklahovou, není možné jednoznačně určit, protože střela byla příliš poškozená. K tomuto závěru dospěli nezávislí odborníci, kteří na americkém velvyslanectví v Izraeli provedli důkladnou forenzní analýzu projektilu. Informovalo o tom v pondělí americké ministerstvo vnitra, které citovala agentura Reuters.

Spojené státy obnoví finanční pomoc Palestincům. Oznámila to americká velvyslankyně v OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Podle ní USA převedou 15 milionů dolarů (332 milionů korun) na ekonomický rozvoj a humanitární projekty. Administrativa prezidenta Joea Bidena program obnovila poté, co ho předchozí vláda Donalda Trumpa zablokovola.

Přesně před 25 lety, 21. prosince 1995, opustily Betlém izraelské jednotky, v následujících třech dnech pak správu a vojenskou kontrolu nad městem převzali Palestinci. Stalo se tak na základě dohod uzavřených během izraelsko-palestinského mírového procesu, které podepsaly vlády Izraele a představitelé Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Známé jsou pod označením Oslo I a Oslo II.

Izrael se dohodl se Súdánem na normalizaci vzájemných diplomatických vztahů. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. Další země budou podle něj následovat v nejbližších měsících. Súdánský ministr zahraničí upozornil, že případné uznání Izraele vyžaduje souhlas dosud neustanoveného parlamentu.

Jeden z nejvýše postavených palestinských politiků Saíb Irikát leží v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče v izraelské nemocnici. Klíčový vyjednavač při mírových rozhovorech s Izraelem a jeden z hlavních architektů mírové dohody z Osla se začátkem měsíce nakazil covidem-19. Izraelští lékaři podle tamních médií jeho případ konzultují s kolegy v zahraničí.

Anexe izraelských osad na Západním břehu Jordánu nezačala ani víc než měsíc po původně stanoveném datu. Premiér Benjamin Netanjahu na ní ale trvá. Na sporném palestinském území mezitím vládne napjaté čekání a Palestinci častěji mluví o možnosti intifády.

Před 45 lety začala útokem křesťanských milic na autobus s Palestinci vleklá občanská válka, která učinila z Libanonu, přezdívanému „Švýcarsko Orientu“, rozbombardovanou zemi s více než 150 tisíci oběťmi. Vzájemné masakry příslušníků etnických a náboženských menšin šokovaly svět. Libanonský konflikt potvrdil tehdejší rozdělení světa na Západ a Východ a odhalil zájmy vlivných regionálních hráčů. Sýrie poslala do Libanonu desítky tisíc vojáků a v okupaci pokračovala až do dubna 2005. K intervenci přistoupil rovněž Izrael, který nechal vojáky kontrolovat jih země skoro celé dvě dekády. Složité vztahy s oběma sousedními státy tíží Libanon dodnes.

Přesně před třiceti lety, 9. února 1990, obnovilo Československo diplomatické vztahy s Izraelem. Začala tak nepsaná aliance obou zemí, která trvá dodnes. Po válce Československo aktivně podporovalo vznik Izraele, vztahy ale později v souladu s politikou Sovětského svazu přerušilo. Nyní bývá Česko často označováno za vůbec nejbližšího spojence židovského státu v Evropské unii.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás označil demolici palestinských domů v Jeruzalémě za etnickou čistku a ohlásil, že Palestinci vypoví všechny dosud uzavřené dohody s Izraelem. Židovský stát v pondělí zahájil demolice několika desítek domů postavených bez izraelského povolení na východě Jeruzaléma. Odůvodnil to tím, že jsou stavby příliš blízko bezpečnostní zdi. Domy ale stály na území, na němž o civilních otázkách rozhoduje palestinská samospráva. Podle EU je demolice nelegální.