Před deseti lety získala Palestina status nečlenského pozorovatelského státu OSN. Ten jejím zástupcům umožňuje účast na debatách ve Valném shromáždění a vstoupení do některých mezinárodních institucí. Pro tehdy bylo 138 členů, devět – včetně Česka nebo USA – bylo proti.
Před deseti lety se Palestina stala pozorovatelským státem OSN. Česko hlasovalo jako jedna z mála zemí proti
David Borek: Před 10 lety získala Palestina status nečlenského pozorovatelského státu OSN (zdroj: ČT24)
Zpravodaj České televize David Borek připomíná kontext události, ke které došlo přibližně rok a půl poté, co se mírová jednání mezi Izraelem a Palestinou pokoušel zprostředkovat tehdejší americký prezident Barack Obama, ovšem neúspěšně.
Palestinský prezident Mahmúd Abbás se proto rozhodl řešit otázku palestinského státu přímo v Organizaci spojených národů. Jeho původní návrh dokonce počítal s tím, že se Palestina stane členským státem OSN, což ale neprošlo v Radě bezpečnosti. Následné hlasování ve Valném shromáždění ale drtivou většinou přiznalo Palestině pozorovatelský status.
„Podotýkám, že od sedmdesátých let minulého století už pozorovatelský status v OSN měla Organizace pro osvobození Palestiny. Ten velice podstatný rozdíl je právě v tom, že před deseti lety tento status obdržel stát Palestina,“ vysvětluje Borek. „Bylo to jakési etablování Palestiny na mapě světové diplomacie,“ dodává.
Územní úskalí
Jiný problém ale podle Borka je, jestli stát Palestina existuje i de facto, ne jen de iure. „Tady už je to velice pochybné“ říká a připomíná, že území, které si palestinská autonomie nárokuje, je rozděleno.
Nejen proto, že část území je pod faktickou kontrolou Izraele, ale i kvůli schizmatu mezi Palestinci na Západním břehu Jordánu a těmi v Gaze, kterým od roku 2007 vládne hnutí Hamás.
Dovršen podle něj nebyl ani proces budování institucí. „Palestinská autonomie má velké problémy s transparentností vlády, se systémem a efektivitou vládnutí a s korupcí,“ komentuje Borek. Na některých svých územích navíc podle něj nemá Palestina faktický vliv, protože v nich vládnou militantní skupiny.