Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu předpokládá nová strategie Evropské komise na posílení obrany Unie do roku 2030. Takzvaná Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany navrhuje způsoby, jak mohou členské státy masivně investovat do obrany a doplnit evropské zásoby munice, zbraní, vojenské techniky a vybavení.
Cílem představeného materiálu je snaha řešit dlouhodobou potřebu posilování bezpečnosti a obrany Evropy, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová spolu s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem.
„Finance, které investujeme do obrany, ukazují, jak si obrany ceníme. Za poslední desetiletí jsme toho nedělali dost. Mezinárodní řád se ale mění, nejvíce od roku 1945, nastává rozhodující okamžik a my musíme jednat,“ uvedla Kallasová. „Bílá kniha o obraně je naším návrhem, jak můžeme spolupracovat. Naše spolupráce je naší výhodou oproti ostatním po celém světě,“ dodala.
Aby se obranný průmysl mohl rozvíjet, je podle Kubiliuse potřeba rovněž zjednodušit nejrůznější předpisy a odbourat regulace. V červnu by tak komise měla zveřejnit takzvaný zjednodušující omnibus, který se tím bude zabývat. „Nyní sbíráme poznatky od jednotlivých členských států, abychom viděli, kterým problémům čelí,“ dodal eurokomisař.
Za zásadní považuje eurokomisař provádění opatření uvedených v nové strategii. „Putina neodstrašíme, pokud mu přečteme Bílou knihu, ale pokud podnikneme konkrétní kroky, které jsou v ní uvedené,“ uvedl. Eurokomisař rovněž reagoval na výhrady některých zemí zejména z jihu Evropy, které nevidí důvod, proč výdaje na obranu zvyšovat.
„Je jasné, že nynější hrozby vnímáme jinak na západě a jinak na východě Evropy,“ prohlásil Kubilius. „Když byla v roce 2015 a 2016 migrační krize, tenkrát jsme si také říkali: To není náš problém, to je jejich problém na jihu. Pak jsme ale v roce 2021 viděli, co podniká Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin na našich hranicích a poučili jsme se. Pokud jeden region zažívá problém, ostatní by neměli stát a koukat, obrana v Evropě je náš společný úkol,“ dodal.
Dále uvedla, že je třeba doplnit evropské zásoby munice, zbraní, vojenské techniky a vybavení a zajistit tok tohoto vybavení i na Ukrajinu. „Je rovněž potřeba vytvářet velké celoevropské projekty, EU má přidanou hodnotu v tom, že může podporovat státy tam, kde to sami nezvládnou, protože je to příliš nákladné či příliš složité,“ dodala s tím, že je rychlejší a levnější, když budou státy sedmadvacítky spolupracovat.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová zmínila, že Evropská komise představuje plán Readiness 2030 (Připravenost 2030), který znamená navýšení investic do obrany. „Musíme nakupovat více evropsky. Protože tak posílíme evropskou obrannou technologickou a průmyslovou základnu,“ dodala s tím, že je potřeba se zaměřit i na inovace a vytvoření celoevropského trhu s obranným vybavením.
Budování obranného průmyslu
„Bílá kniha představuje řešení, jak odstranit zásadní mezery ve schopnostech a vybudovat silnou obrannou průmyslovou základnu. Navrhuje způsoby, jak mohou členské státy masivně investovat do obrany, pořizovat obranné systémy a dlouhodobě budovat připravenost evropského obranného průmyslu. To je nezbytné pro bezpečnost Evropy,“ uvedla komise ve svém prohlášení. „Evropa musí investovat do bezpečnosti a obrany kontinentu a zároveň nadále podporovat Ukrajinu, aby se ubránila před ruskou agresí,“ dodala.
Dalšími důležitými kroky jsou podle ní podpora Ukrajiny prostřednictvím navýšené vojenské pomoci a hlubší integrace evropského a ukrajinského obranného průmyslu a prohloubení celoevropského obranného trhu. Zmínila i urychlení transformace obrany prostřednictvím inovací, jako je umělá inteligence a kvantové technologie, posílení evropské připravenosti na nejhorší možné scénáře zlepšením vojenské mobility, posílení vnější pozemní hranice s Ruskem a Běloruskem a partnerství s podobně smýšlejícími zeměmi po celém světě.
Jak podpořit investice do obrany
Komise zveřejnila i podrobnosti o plánu na zvýšení obranyschopnosti Evropské unie nazvaného ReArm Europe/Readiness 2030. Ten by mohl podle Komise pomoci nalézt až dalších 800 miliard eur (20 bilionů korun) na obranu díky volnějším rozpočtovým pravidlům a také novému plánu půjček ve výši až 150 miliard eur.
„Plán ReArm Europe/Readiness 2030 nastiňuje konkrétní právní a finanční prostředky na podporu investic členských států do obrany. Jde o ambiciózní obranný balíček poskytující finanční páky, které mají členské státy EU okamžitě k dispozici, k rychlému a výraznému zvýšení investic do obrany a obranných schopností,“ stojí v prohlášení EK. Unijní exekutiva navrhuje zejména uvolnit využívání veřejných financí v obraně na národní úrovni a vznikne rovněž specializovaný finanční nástroj nazvaný SAFE (Security Action for Europe).
„SAFE členským státům poskytne úvěry až do výše 150 miliard eur kryté rozpočtem EU. To pomůže členským státům posílit jejich obranné schopnosti prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek,“ uvedla komise. Společné nákupy zajistí interoperabilitu pro ozbrojené síly členských států a zároveň i předvídatelnost pro evropský obranný průmysl. Sníží rovněž náklady a povedou k posílení evropské obranné průmyslové základny.
„Navzdory tomu, že bílých knih je celá řada a název je trochu zprofanovaný, tak myslím, že je nutné to brát vážně, protože situace je vážná,“ řekl v Interview ČT24 ekonom a exministr financí Ivan Pilip. Evropa dle něj reaguje na situaci, která byla těžko očekávatelná – členské státy celá desetiletí tlačily EU do toho, aby nestavěla vlastní obranný koncept, protože jím „je naše členství v NATO“ – což nyní dostává ohromnou trhlinu, domnívá se Pilip.
I s ohledem na kroky a rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa je podle něj „nutné“, aby Evropa přišla na to, že musí být schopna se bránit sama. „Poslední vývoj ze strany Spojených států ukazuje, že je možné čekat i nejčernější scénáře, a tím pádem je nutné se na ně připravit,“ podotkl Pilip.
Brusel chce pomoci ocelářství, považuje ho za zásadní
Evropská komise představila také akční plán na podporu ocelářství a produkce kovů. Ocelářský průmysl považuje za zásadní pro evropskou ekonomiku, protože poskytuje vstupy do kritických odvětví, jako je automobilový průmysl, čisté technologie a obrana. Nyní se potýká nejen s vysokými náklady na energie, ale například i s nekalou globální konkurencí. Podle EK je ale zároveň potřeba investovat do snižování emisí skleníkových plynů, které tento průmysl produkuje.
Cílem plánu je urychlit dekarbonizaci a udržet konkurenceschopnost evropského ocelářského sektoru a hutnictví, řekl ve středuj komisař pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné. Oceláři si například stěžují na vysoké ceny energií a Komise jim chce pomoci i v tomto ohledu.
Evropská komise v letech 2026 a 2027 pošle 150 milionů eur (3,75 miliardy korun) do výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Dalších 600 milionů eur prostřednictvím programu Horizont Evropa věnuje na Dohodu o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal).
