Obranný průmysl

Ukrajinci upozorňují Západ, že jim pomáhá se udržet, nikoliv vyhrát, uvedla novinářka Deníku N Petra Procházková. Část obyvatelstva napadené země už podle ní pochopila, že „ač válka je vůči nim opravdu nespravedlivá, brání se, tak ne všechny války dopadnou tak, aby výsledek spravedlivý byl“. O uplynulých tisíci dnech, kdy se Ukrajina brání otevřené ruské agresi, hovořila v Interview ČT24.

Evropské armády reagovaly na vývoj po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu důsledným výcvikem a přípravou, ale politická reprezentace států mnohdy zůstává u slov, řekl v rozhovoru pro web ČT24 americký generál ve výslužbě Ben Hodges, který mezi lety 2014 a 2017 působil jako velitel amerických sil v Evropě. Jako hlavní slabinu evropských armád Hodges vnímá nedostatečnou výkonnost obranného průmyslu.

Političtí představitelé se na Pražském evropském summitu zabývají otázkami pozice Evropské unie v měnícím se světě. Podle končící místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové bude upevnění této pozice spadat na novou Evropskou komisi. Politici také například varovali před dopady války na Ukrajině a různých dalších krizí na jednotu evropské společnosti.

Evropská komise chce navýšit výrobu munice, proto poskytne evropským firmám přibližně 500 milionů eur. Podporu získaly i dvě české společnosti, Explosia a STV Group.

Výdaje evropských států na obranu se v současnosti zaměřují na modernizaci jejich ozbrojených sil. K rozšíření vojenských kapacit je však nutné přistoupit ke škrtům v jiných oblastech, míní server Dyami. Problém je kromě financování i personální stav armád. Evropské vlády proto hledají způsob, jak oslovit nové rekruty. Evropská komise se snaží vstoupit do řešení dané situace a mluví o zavedení režimu „válečné ekonomiky“.

Členství Česka v NATO otevřelo nové možnosti domácímu obrannému průmyslu. Příkladem je výrobce obrněných vozidel SVOS v Přelouči. Vozidlo Mars pro raketové systémy protivzdušné obrany vyvíjí a testuje s partnery ze Švédska. Při výrobě využívá komponentů z dalších zemí Aliance.

Evropská komise navrhla vznik nového programu na podporu evropského obranného průmyslu s 1,5 miliardy eur (38 miliard korun), který bude financován z rozpočtu EU v letech 2025 až 2027. Vznik programu je součástí první evropské strategie týkající se obranného průmyslu, kterou Komise zveřejnila.

Na dodávkách zbraní Ruskem napadené Ukrajině se i nadále podílejí české zbrojařské firmy. Jejich asociace hlásí, že společnosti vyrábí naplno a navyšují své kapacity. Tvrdí ale zároveň, že narážejí na problémy třeba se získáváním úvěrů. Situace se teď ale podle části podniků zlepšuje.

Země NATO pracují s možností, že v řádu několika let by Rusko mohlo zaútočit na alianční zemi. Hovořil o tom německý ministr, přičemž sousední země se na takový scénář připravuje. Aliance jako odstrašující prostředek uspořádá největší cvičení od konce studené války, podle expertů ale musí také nastartovat svůj obranný průmysl. Nechybí nám zdroje, ale vůle, Rusku chybí zdroje, ale nechybí mu vůle, shrnul situaci analytik Otakar Foltýn.

Česká republika vydala zhruba 117 miliard korun na licence na komerční dodávky vojenského materiálu Ukrajině, řekla na bilanční tiskové konferenci ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Informovaný odhad již realizovaných projektů z této částky je necelá polovina, asi 51,2 miliardy. Od začátku plnohodnotné ruské invaze Česko dodalo Kyjevu vojenské vybavení v hodnotě 6,2 miliardy korun. Jde třeba o bitevní vrtulníky, tanky nebo bojová vozidla pěchoty.

Členové české a slovenské vlády v pondělí jednali v Trenčíně na západě Slovenska. K tématům společného vládního zasedání patřilo posilování energetické bezpečnosti, eliminace závislosti na ruských surovinách, konkurenceschopnost i obranná spolupráce. Slovenský premiér Eduard Heger po jednání doporučil České republice podepsat obrannou smlouvu s USA. S českým předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) se shodli na pokračování západní pomoci Ukrajině.

Ukrajina usiluje o zřízení továrny na výrobu západních zbraní na svém území. O uzavření dohody stojí zbrojaři z Německa a Francie, podle expertů mají ale největší šanci představitelé britského zbrojního průmyslu, kteří k jednání odcestovali do Kyjeva. Výroba by Ukrajině pomohla vyřešit problémy s dopravou vybavení od spojenců, čelila by však také neustále hrozbě ruských raketových útoků.

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.