Obranný průmysl

Společnost Airbus otevře do konce roku 2027 ve španělské Seville centrum pro přestavbu civilních letadel na tankovací stroje A330 MRTT. Firma tím reaguje na rostoucí globální poptávku po vojenských letounech v souvislosti se zvyšujícími se investicemi do obrany.

Počet zabitých při ruském vzdušném útoku na Kyjev v noci na čtvrtek vzrostl na 24, mezi mrtvými jsou tři děti, oznámila v pátek ráno Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Dalších 48 lidí včetně dvou dětí je zraněných. Invazní armáda pokračovala v úderech na ukrajinské území i v noci na pátek. Ruské úřady pak tvrdí, že tři lidé zahynuli při ukrajinském vzdušném útoku ve městě Rjazaň. Země si vyměnily po 205 válečných zajatcích.

Pokud se v Evropě začne v některých zásadních otázkách postupovat vpřed, pro Česko není podle Petra Pavla rozumnou strategií stát stranou, kritizovat a čekat, jak to dopadne, naopak by mělo usilovat o místo u jednacího stolu. Prezident to řekl na zahájení konference Evropa jako úkol na Pražském hradě. Vystoupil i jeho finský protějšek Alexander Stubb. Při svém zahajovacím projevu se vyslovil pro širší evropskou integraci i rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu a další země včetně Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na srovnání ukrajinských výrobců bezpilotních letounů s „hospodyněmi“, které použil šéf německé společnosti Rheinmetall Armin Papperger. Prezident mimo jiné uvedl, že ukrajinský obranný průmysl vykazuje vysokou technologickou úroveň. Uvedl to v rozhovoru s novináři 30. března, píše Suspilne.

Evropský parlament (EP) schválil své návrhy na odstranění nedostatků v obranných schopnostech EU. Ty vidí europoslanci zejména v protivzdušné či protiraketové obraně, vojenské mobilitě či při využívání umělé inteligence. EP také navrhl opatření k vytvoření silnějšího a integrovanějšího jednotného trhu EU v oblasti obrany.

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) jednal ve středu v Římě s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Debatovali například o evropské konkurenceschopnosti, migraci, energetice či obraně. Premiérku Babiš pozval na návštěvu Česka. Předseda vlády se setkal také s místopředsedou tamní vlády a ministrem dopravy Matteem Salvinim.

Americký prezident Donald Trump chce zbrojním a dalším společnostem dodávajícím americké armádě zakázat vyplácení dividend a zpětné odkupy akcií. Také chce omezit výši odměn pro jejich vedení. Uvedl to na své sociální síti Truth Social s tím, že dodavatelé podle něj nevyrábějí vojenské vybavení dostatečně rychle. Akcie zbrojovek na newyorské burze, které do té doby mírně rostly, se po tomto oznámení začaly propadat.

Evropská komise navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.

Každoroční velitelské shromáždění, na němž vedení armády probírá priority na příští rok, zahájil úvodním projevem náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ten poznamenal, že v české armádě ani společnosti stále není dostatečný pocit urgence. Příprava na válku je podle něj kontinuální a nikdy nekončící proces. S tím, že ve společnosti není dostatečný pocit urgence, souhlasil i prezident Petr Pavel. Projev přednesla také ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS).

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na úterní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. Informoval o tom úřad slovenské vlády.

Turecko pořídí v Británii dvacet bojových letounů Eurofighter Typhoon za osm miliard liber (v přepočtu 223 miliard korun), oznámila britská vláda, podle které dohodu v pondělí v Ankaře podepsali britský premiér Keir Starmer a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Montáž letounů se uskuteční v Británii, což podpoří tamní průmysl.

Evropská komise představila dlouho očekávaný plán na posílení evropských obranných schopností. Jsou v něm konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků v nynějších vojenských schopnostech zemí Unie od protivzdušné a protiraketové obrany až po drony, dělostřelectvo, umělou inteligenci či oblast kybernetiky.

Společnost PBS z Velké Bíteše zahájila ve čtvrtek v USA sériovou výrobu leteckých motorů. Uplatnění nacházejí například v dronech nebo střelách. V příštím roce jich zde firma plánuje vyrobit jednotky tisíc, v dalších letech násobky. Za mořem má pak v budoucnu vzniknout další závod za zhruba dvě miliardy korun. Na USA se stále víc zaměřuje též zbrojařský holding Czechoslovak Group, který například získal od americké armády zakázku na vybudování závodu na výrobu velkorážové munice za přibližně třináct miliard korun. Spojené státy jsou zbrojaři považovány za jeden z nejvíce lukrativních trhů.

Švédsko představilo první bojové vozidlo pěchoty CV90 pro českou armádu. Nákup 246 vozidel téměř za šedesát miliard korun schválila vláda v květnu 2023. Mají patřit k vybavení těžké brigády. Prvních deset kusů by měla armáda obdržet v příštím roce, zbytek pak do roku 2030. Ceremoniálu k dokončení výroby se ve Švédsku zúčastnila i ministryně obrany Jana Černochová (ODS), podle níž by mohl mít jejich servis na starosti státní podnik VOP CZ.

Cla uvalená na dovoz zboží ze států sedmadvacítky do USA nebudou mít podle oborové asociace na české zbrojaře výraznější dopad. Tuzemské podniky v obranném a bezpečnostním průmyslu jsou připravené ve Spojených státech zvýšit ceny, přesunout tam část výroby nebo své produkty dovézt jinam. Zájem o zbraně je teď v celém světě enormní.

Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu se švédskou firmou SAAB Dynamics AB na nákup 24 kolových obrněných vozidel Mars s integrovaným systémem protivzdušné obrany RBS 70 NG. Hodnota zakázky činí 4,2 miliardy korun bez DPH.

Existuje riziko, že děla Caesar nesplní klíčové technické požadavky české armády, uvedlo ministerstvo obrany. V krajním případě by mohl úřad od zakázky za 10,3 miliardy korun odstoupit. Resort uzavřel s francouzskou firmou Nexter Systems, nyní KNDS France, smlouvu na 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset. Armáda jich tak má dostat 62. Na zálohách dosud Česko uhradilo 7,2 miliardy.

Armáda České republiky (AČR) do kolektivní obrany Severoatlantické aliance musí být schopná poskytnout dvě pozemní brigády, přiblížil ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Kromě závazků vůči NATO armáda zároveň buduje i vlastní obranyschopnost na území Česka, dodal první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč.

Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se na summitu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.

„Pokud nebudeme schopni zajistit svoji bezpečnost, případně odradit kohokoliv, kdo by chtěl zkoušet, jestli NATO funguje, tak investice do čehokoliv dalšího nedávají moc smysl,“ řekl v rozhovoru s Lukášem Dolanským odvysílaném v pořadu Události, komentáře prezident Petr Pavel. Ten se účastnil summitu NATO v Haagu, na němž se spojenci shodli na závazku vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a na výdaje, které s obranou souvisejí.

V nizozemském Haagu začíná v úterý dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu a podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Podle prezidenta Petra Pavla se budou vrcholní politici zabývat také snahou o uklidnění situace mezi Izraelem a Íránem. Generální tajemník NATO Mark Rutte před zahájením jednání řekl, že si lidé v členských zemích potřebu navýšení investic do armády uvědomují a podporují.

Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Po dlouhé debatě Senát naopak zpět poslancům vrátil školskou novelu, která má omezit odklady. Zákonodárcům vadilo zavedení slovního hodnocení. Senátorský klub ANO se neúspěšně snažil na pořad schůze zařadit též projednání bitcoinové kauzy.

Až čtyřicet procent vzácných nerostů na Ukrajině se nachází na územích okupovaných Ruskem. Příprava na těžbu kovů je navíc extrémně nákladná a zdlouhavá i bez války. Píše to americký list The Wall Street Journal (WSJ) v souvislosti s novou dohodou mezi Kyjevem a Washingtonem. Největší komerční zájem by mohl být o ukrajinský titan a lithium.