Švédové ukázali prvního obrněnce CV90 pro českou armádu

Nahrávám video

Švédsko představilo první bojové vozidlo pěchoty CV90 pro českou armádu. Nákup 246 vozidel téměř za šedesát miliard korun schválila vláda v květnu 2023. Mají patřit k vybavení těžké brigády. Prvních deset kusů by měla armáda obdržet v příštím roce, zbytek pak do roku 2030. Ceremoniálu k dokončení výroby se ve Švédsku zúčastnila i ministryně obrany Jana Černochová (ODS), podle níž by mohl mít jejich servis na starosti státní podnik VOP CZ.

Prvních 39 vozidel bude vyrobeno ve Švédsku, už na jejich výrobě se ale bude podle zástupců BAE podílet český průmysl. Jeho firmy zde budou získávat kompetence a znalosti. Následně bude výroba přesunuta do Česka.

Postupné dodávky mají podle výrobce zajistit hladké zavedení nové techniky, výcvik posádek či začlenění platformy do mechanizovaných brigád. Bojová vozidla pěchoty mají v české armádě být společně s hlavními bojovými tanky vybavením těžké brigády. Ta je jedním z cílů výstavby schopností, k nimž se Česko zavázalo Severoatlantické alianci. Původně mělo mít k dispozici těžkou brigádu do roku 2026, závazek ale nestihne splnit.

CV90 je označením typové řady švédských pásových bojových vozidel, která ve druhé polovině 80. let vyvinuly společnosti FMV, Hägglunds a Bofors. Do služby byla poprvé zařazena v roce 1993 a v jejich výrobě a vývoji v současnosti pokračuje společnost BAE Systems. Výrobce podle vlastních údajů dodal na 1300 vozidel CV90 v sedmnácti variantách sedmi zemím Evropy. Jsou to Švédsko, Norsko, Dánsko, Finsko, Estonsko, Nizozemsko a Švýcarsko.

Černochová považuje za úspěch, že bude dodržen závazek prvních dodávek vozidel do Česka v roce 2026. „Tato vozidla jsou používána v rámci řady spojeneckých armád, a to je něco, co je strašně důležité,“ řekla. Je podle ní třeba zajistit kompatibilitu zemí, které uznávají stejné hodnoty. Připomněla i význam zakázek pro český průmysl, který má získat podíl minimálně čtyřicet procent. Znamená to podle ní miliardové zakázky pro české firmy i posílení strategické bezpečnosti.

Česko s novými obrněnci získá licenci na jejich opravy i výrobu. Do projektu se zatím zapojilo více než dvacet českých firem obranného průmyslu. Strategickým partnerem BAE Systems pro zakázku se stal český státní podnik VOP CZ, který bude vozidla v Česku kompletovat. Z celkové zakázky má český průmysl získat aspoň čtyřicet procent, v opačném případě budou následovat sankce. Podíl českých dodavatelů na zakázce v minulosti kritizovalo opoziční hnutí ANO.

Nahrávám video

Kdy uzavřít servisní smlouvu?

Černochová už dříve uvedla, že ministerstvo chce servisní smlouvu uzavřít s českým dodavatelem tak, aby byl servis poskytován v Česku. Podepsána bude nejpozději do doby dodání prvního vozidla. „První vozidla by měla přijet v roce 2026, takže je to opravdu otázka nějakých měsíců,“ řekla ve čtvrtek. Zda bude rozhodnuto do voleb, nedokázala říct. Volby do Poslanecké sněmovny se konají 3. a 4. října.

„Ještě to není úplně uzavřené, je to v jednání, ale děláme všechno pro to, aby tomu tak bylo, protože to dává ten největší smysl,“ uvedla Černochová k jednání s VOP CZ. Ministerstvo podle ní ředitel podniku Vlastimil Navrátil ujistil, že je firma zcela připravena na zajišťování servisu. „Bude tomu předcházet školení jejich lidí ve Švédsku,“ podotkla s tím, že v BAE se bude asi sto až sto padesát českých pracovníků VOP CZ učit integraci vozidel, aby následně mohli know-how přenést do Česka.

VOP CZ je podle vrchního ředitele sekce pro vyzbrojování a akvizice ministerstva obrany Lubor Koudelka. logickou cestou, protože bude mít know-how a bude dělat integraci vozidel v Česku. Černochová považuje za důležité, aby byla při podpisu servisní smlouvy se státním podnikem garantovaná ekonomická efektivita. „Aby nás pak nikdo nemohl obvinit z toho, že jsme se chovali nějak nehospodárně,“ doplnila.

CV90 měří na délku přes 6,5 metru, váží podle specifikace 23 až 35 tun a je poháněno naftovým šestiválcem nebo osmiválcem Scania. Dojezd činí až více než devět stovek kilometrů na silnici, až šest stovek kilometrů při kombinaci terénu a silnice a maximální rychlost je sedmdesát kilometrů za hodinu. Kapacita jsou tři členové posádky a šest až osm vyzbrojených vojáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 3 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 6 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 7 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 7 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.