Bojová vozidla pěchoty

Moderní německá bojová vozidla pěchoty (BVP) Puma, která mají být jednou z hlavních opor armády, se potýkají s vážnými problémy. Ministryně obrany Christine Lambrechtová v pondělí proto až do vyřešení potíží pozastavila další nákupy těchto strojů. Závady ohrožují nejen akceschopnost bundeswehru, ale také závazky Německa vůči NATO, protože Berlín v příštím roce přebírá vedení aliančních sil velmi rychlé reakce.

O modernizaci armády a tématech spojených s válkou na Ukrajině hovořil ve čtvrtek ráno premiér Petr Fiala s ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS). Shodli se na tom, že cílem kabinetu je dávat dvě procenta HDP na obranu v roce 2024, podle původního plánu to mělo být až o rok později. Černochová zároveň ujistila, že posílání vojenského materiálu na Ukrajinu nijak neohrožuje obranyschopnost Česka.

Do čela generálního štábu se už za pár dní postaví současný ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka. Šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) je přesvědčená, že je kvalitním kandidátem, který bude mít autoritu, ale také přivede do armády další zájemce. Černochová byla hostem Interview ČT24.

Česká vláda zatím poskytla Ukrajině napadené Ruskem vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce. Vládě navrhne v nejbližší době další vojenské dodávky za 600 až 700 milionů korun, avizovala. Potvrdila, že Česko dodává na Ukrajinu i těžkou vojenskou techniku. Konkretizovat to ale odmítla.

Německá vláda schválila prodej 56 obrněných vozidel typu PbV-501 z Česka na Ukrajinu. Obrněnce původně patřily armádě socialistické NDR, nyní je vlastní česká firma. Informaci potvrdilo ČTK německé ministerstvo obrany. Server listu Die Welt píše o 58 bojových vozidel pěchoty. Prodej obrněnců, které mají podpořit Ukrajinu při obraně proti ruské agresi, ještě před dvěma lety Berlín zamítl.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) vyzval k sankcím a mezinárodní izolaci Ruska v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Česká solidarita s Ukrajinou musí zůstat neochvějná, řekl na úvod konference Naše bezpečnost není samozřejmost. Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém projevu slíbil, že Česko nepřestane pomáhat Ukrajině. Dodal, že sankce Západu mají viditelný účinek. Prezident Miloš Zeman upozornil na nebezpečí hrozby jaderné války. Uvedl to ve zdravici, kterou na konferenci přečetl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák.

Nová ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v úterý navštívila generální štáb české armády. Vyzdvihla význam armády při zvládání covidové pandemie a zopakovala, že cílem nové vlády je dostat se do roku 2025 s armádním rozpočtem na dvě procenta HDP. Nerozhodla však ještě, jaký bude osud zakázky na nová bojová vozidla pěchoty. Chce tak učinit počátkem ledna.

Kandidátkou koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN na post předsedkyně nové Poslanecké sněmovny bude šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Místopředsedkyní nové sněmovny za Piráty potom bude jejich první místopředsedkyně Olga Richterová. O obsazení vedení sněmovny jednaly v úterý koalice SPOLU a Pirátů a Starostů. Podle lídra koalice SPOLU a předsedy ODS Petra Fialy by také vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) už neměla dělat klíčová rozhodnutí.

Lidé, kteří budou na podzim v karanténě kvůli koronaviru, budou nejspíš také moci vybírat poslance v říjnových volbách. Sněmovna zřejmě schválí zákon, podle něhož voliči budou smět podobně jako při loňských krajských a senátních volbách hlasovat do přenosné schránky nebo z auta na volebních stanovištích. Dolní komora normu poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci se na jednání věnovali také pravidelným interpelacím. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) během nich uvedl, že termín pro podání nabídek na největší armádní zakázku – dodávku pásových bojových vozidel pěchoty – se odkládá.

Česko nebude schopné do roku 2024 dávat na obranu země slibovaná dvě procenta HDP. ČT to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Česká republika tak nesplní svůj vlastní závazek, který dala v roce 2014 vůči Severoatlantické alianci (NATO) na summitu ve Walesu. O výdajích na obranu budou jednat lídři aliančních států i na pondělním summitu v Bruselu. Vláda v pondělí schválila první návrh rozpočtu na rok 2022, který v plánu na rok 2024 počítá s obranným rozpočtem ve výši necelého 1,5 procenta HDP.

Strategické nákupy pro českou armádu za téměř 70 miliard korun nabírají zpoždění. Ministerstvu obrany se je nedaří dokončit. Jde o bojová vozidla pěchoty, samohybná děla i protiletadlové rakety. Vojáci mluví o nutnosti nahradit zmíněnou zastaralou techniku už přinejmenším šest let. Pokud se smlouvy nepodepíšou do voleb, bude o nich zřejmě rozhodovat nová vláda. Opozice v tom vidí rizika dalšího zpoždění.

Vláda musí rozhodnout ve sporu ohledně nákupu bojových vozidel pěchoty pro armádu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) požaduje, aby se pásové transportéry v Česku přímo vyráběly. Resort obrany vedený Lubomírem Metnarem (za ANO) oponuje, že zakázka už běží a zmíněný požadavek nebyl v zadávacích podmínkách.

Českou armádu letos čekají největší nákupy vojenské techniky v novodobé historii. V roce 2020 chce uzavřít strategické smlouvy na nákup výzbroje a výstroje v hodnotě rekordních 73 miliard korun, což je skoro dvakrát více než v roce minulém. Rozhodnout se má také o dosud vůbec největší zakázce – na pořízení nových bojových vozidel pěchoty má jít 50 miliard.